„Je to první zpráva podobného druhu a ještě k tomu ze Seznamu.cz podle Medianu. To jsou podezřelé okolnosti a navíc jsou kladení otázek a komentář tak popletené, že jim jde jen s obtížemi porozumět,“ reaguje doktor Zdeněk Zbořil na průzkum veřejného mínění, podle kterého má bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš mezi ohlášenými prezidentskými kandidáty největší podporu. V případném druhém kole volby by Drahoš podle volebního modelu Medianu získal 53,5 procenta hlasů, prezident Miloš Zeman 46,5 procenta. Průzkum také ukázal, že roste skupina lidí, pro které je Zeman jako prezident nepřijatelný. Uvedl to ve svých zprávách Seznam. „Bereme-li to jako informační a propagandistický prefabrikát, a to téměř devět měsíců před prezidentskými volbami, pak je to jen začátek kampaně s pracovním názvem ‚jak odstřelit Zemana‘. Když jako protikandidát, mimo jiné, kandiduje i bývalý majitel sázkové kanceláře Fortuna, pak může mít současný prezident a budoucí kandidát na prezidenta obavy nejdříve tak za půl roku a těch zašmodrchaných typů a kurzů ještě budeme číst nepočítaně,“ dodal také pro ParlamentníListy.cz Zbořil.
„Pan Drahoš je zatím jen podle jemu přátelsky nakloněných médií už ve druhém kole. Ještě se ale bude muset utkat asi s jedenácti kandidáty v kole prvním a uvidíme, jaké budou jeho šance někdy v říjnu 2017. Pokud bude chtít nerozdělovat dnes rozdělenou společnost, bude muset vykonat nadlidskou práci, a protože máme o jeho názorech na ‚prezidentské problémy‘ jen velmi mlhavou představu, nemůžeme ani odhadovat, co bude příští rok na jaře,“ komentuje dále Zbořil.
Už několikrát bylo ovšem řečeno, že Drahoš se může k vítězství i promlčet. Co tedy dělá prezident Miloš Zeman špatně? „Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Někdy současný pan prezident mluví příliš mnoho. Možná bychom mu mohli připomenout starořecké a starolatinské ‚kdybys byl mlčel, stal by ses filozofem‘,“ doporučil politolog.
Kuloáry Paměti národa mu volby nevyhrají
Akademik Jiří Drahoš na sebe upozornil i při setkání Kolegia Paměti národa v pražské Lucerně. Na otázku, zda by jmenoval vládu, která by deklarovala svoji podporu u KSČM, odpověděl jednoznačně: „Ne.“ Svůj názor k tomu vyslovil i právník Zdeněk Koudelka. „V případě jmenování vlády prezident rozhoduje a bez jeho jmenovacího dekretu se nikdo ministrem nestane. Zde má Drahoš pravdu, byť je otázka, jak dlouho by vedl spor s většinou Poslanecké sněmovny, která by jiné vládě odmítala dát důvěru,“ poznamenal. Bude tento názor znamenat ve finále pro Drahoše plus, nebo minus? „Zatím je to jen hra na rozhodnost a přihlašování se k domněle většinovému názoru. Možná až toho pan Drahoš řekne víc podobného, pochopí, že se může stát snadným terčem pro své soupeře, protože jak víme, protikomunistická rétorika se už dlouho nenosí. A kuloáry Paměti národa mu volby asi také nevyhrají,“ říká Zbořil.
Více právníka zaujal na zmiňované akci jiný výrok kandidáta na prezidenta Drahoše, a to když sdělil, že by nevyhlásil referendum o vystoupení z Evropské unie. „Kandidát na prezidenta, který jím ještě není, již oznamuje, jak bude ústavu ignorovat,“ uvedl Koudelka. „Trochu mi to připadá jako odvádění pozornosti. O vystoupení z EU dnes mluví mnozí, ale po volbách se určitě jejich názory, až na výjimky, změní ve prospěch EU. Nemluvě o předpokládaných ‚velkých stranách‘, takže řeči o nevypsání referenda jsou mlácením prázdné slámy. Slova pana dr. Koudelky pak budou jistě používána všemi Drahošovými konkurenty, možná asi jen v nějaké atraktivnější úpravě,“ komentuje politolog.
Profesor Jiří Drahoš s politikou zkušenost nemá, otázka je, zda může tohle znamenat i případnou menší odolnost vůči manipulaci zkušenějších hráčů. „Jeho ‚nezkušenost s politikou‘ jistým hendikepem je, ale ne zrovna ve volbách. Spíše by mu to mohlo vadit až po nich, protože pokusy politických stran měnit ústavu v neprospěch hlavy státu jako součásti moci výkonné a ku prospěchu stranického premiéra se neustále opakují a budou u nás zřejmě ‚věčně zelené‘,“ uvedl Zbořil.
Slovenský novinář Andrej Matišák uveřejnil na sociální síti Twitter komentář politologa Seana Hanleyho působícího na University College v Londýně. Vědec si v něm klade otázku, zda Češi skutečně hledají pro nadcházející volbu hlavy státu klon slovenského prezidenta Andreje Kisky. Podle Seana Hanleyho to může být profesor Jiří Drahoš, jenže to stále může být i někdo jiný. V tuto chvíli se sice zdá, že proti sobě ve druhém kole stanou Zeman a Drahoš, jenže druhý jmenovaný muž zatím nijak razantně nevystupuje, takže může skončit jako Jan Fischer, jenž byl dlouho považován za favorita první prezidentské volby v roce 2013, jenže nakonec pohořel. Ve prospěch Miloše Zemana mluví prý také fakt, že si teď poměrně rozumí s pravděpodobným vítězem podzimních parlamentních voleb Andrejem Babišem. Celá řada voličů navíc slyší na Zemanovy populistické názory na EU či na uprchlickou krizi.
„Názory pana Seana Hanleyho jsou jako z románu U nás v Kocourkově: ‚Já neříkám tak ani tak, ale na moje slova dojde!‘. Ani University College nemusí být zárukou bystrého úsudku a věšteckých schopností. Navíc se mi zdá, že jeho informace mají velké zpoždění a jsou z druhé, možná až z třetí ruky,“ uvedl Zbořil.
Kdo nás kam zavlekl? A že by to odpovídalo Masarykovým hodnotám?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá