Podle Erika Besta letos víc lidí pochopilo, že svět má závažné problémy. Jenže nevědí, co s tím dělat. „Dříve jsme měli spíše situaci, kdy někdo mluvil o problémech, a většina lidí to považovala za zastrašování a nepřikládala tomu příliš velký význam. Letos přišel zlom, kdy většina lidí chápe, že něco není v pořádku. Možná ne každý ví, o co se přesně jedná. Byl jsem například přednášet v České Lípě a tam lidé měli pocit, že přijde válka. Nějaká velká světová válka. Někdo jiný zase myslí, že se svět pokazil jinak. Někdo nadává na migrační vlnu, někdo na finanční situaci, devalvaci atd. Ale mám pocit, že tento rok se více než dřív lidé shodli na tom, že jsme v závažné situaci,“ konstatuje na úvod pro ParlamentníListy.cz Erik Best a pouští se do prognózy, zda máme v příštím roce čekat nové krize nebo konflikty.

„Současné problémy budou podle mě pokračovat. To znamená převážně migrační krize a s tím související nejednota v rámci EU. Nepřeji si to v žádném případě, ale musím počítat s tím, že přijdou větší finanční problémy. Teď jsme finanční záležitosti trošku maskovali tím, že jsme se zabývali dalšími záležitostmi. Plánované zvýšení úrokových sazeb v USA může přivodit další finanční problémy, co se týče obligací. Obávám se, že k těm krizím, jimž čelíme, přijde i větší finanční problém,“ odhaduje analytik.

Není ovšem přesvědčen o tom, že případný výrazný projev finančních problémů může utlumit ostatní krize. „Myslím, že naopak to zhorší situaci v jiných záležitostech, protože finance jsou základ všeho. Je samozřejmě možné, že když uprchlíci uvidí, že má Amerika nebo Evropa větší finanční problémy, nemusí mít tak velký zájem sem přijet. Obecně ale to podle mě je tak, že jakékoliv finanční problémy stěžují situaci i v jiných ohledech. Vidíme to i v Čechách. Všichni mluví o tom, jaký fantastický rok jsme měli kvůli vysokému růstu ekonomiky, ale ve skutečnosti je růst velice křehký. Mám pocit, že kvůli tzv. falešnému růstu jsme méně připraveni na to, jaká je skutečná světová ekonomická situace, která je momentálně stabilizovaná, ale díky své křehkosti se může kdykoli zhoršit,“ uvádí Best.

• Hodnocení Erika Besta domácího vývoje a především prezidenta Zemana čtěte ZDE

„Ekonomika roste, měli bychom vyžadovat vyšší platy“

„Česká republika je na tom o něco lépe než zbytek západní Evropy, dluh je stále poměrně nízký. Spíše si ale myslím, že z hlediska psychiky nám celý rok říkali, jak ekonomika roste, měli bychom vyžadovat vyšší platy atd. Nic proti tomu. Ale v rámci celé světové situace – kdyby třeba trh s dluhopisy zkrachoval, anebo mělo potíže více energetických firem (například v USA je ve velkých problémech břidlicový plyn, kdy skoro všechny podniky v tom angažované jsou předlužené a na pokraji bankrotu), ze dne na den se situace může změnit. Bylo by to náročné hlavně psychicky,“ upozorňuje Erik Best pro ParlamentníListy.cz.

Významnou roli bude hrát příští rok migrační krize. „Stále platí, co jsem vám říkal před asi třemi týdny a Merkelová to v pondělí potvrdila ve svém projevu, kdy sice říká, že chce snížit počty migrantů přicházejících do Evropy, ale stále platí, že chce, aby se na tom více podílel i zbytek Evropy. Pokud nezačnou posílat zpátky migranty, kteří už jsou tady, o čemž pochybuji, znamená to, že bude stále tlak na Českou republiku, Polsko a další, aby část současných přistěhovalců přijali,“ míní.

Boj proti IS je předstíraná válka

Best se zmínil také o souvislostech s terorismem, respektive Islámským státem. Jak je možné, že IS, který nemá zdaleka ani sto tisíc bojovníků, stále existuje, když proti němu útočí půl Evropy, Rusko i Spojené státy? „Je to předstíraná válka v tom smyslu, že každý tam má své vlastní zájmy a ve skutečnosti málokdo bojuje proti Islámskému státu. Otázka je, do jaké míry to angažovanost Ruska změní. Zapojení se do boje ze strany Ruska zvýšilo alespoň rétoriku ostatních, kdy začali, když už nic, třeba jen mluvit o tom, že musí zničit Islámský stát. Do jaké míry bude rétorika proměněná v akci, zatím není příliš jasné. Všichni zatím hovoří o tom, že nechtějí pozemní operaci. Zatím se zdá, že to tak bude. Nevím, zda se to příští rok změní, ale zatím to platí,“ odhaduje pro redakci ParlamentníchListů.cz.

„Zdá se, že sankce v lednu budou prodlouženy, i když s tím teď Itálie dělá potíže,“ reaguje Erik Best na otázku, zda můžeme očekávat nějaký posun v postavení Ruska vůči Západu a obráceně ve vztahu k sankcím a válce s Islámským státem. „Už je o něco menší ochota v prodlužování sankcí pokračovat. Neznamená to ovšem, že k prodloužení nedojde. Jen vyvstávají otázky. Amerika pořád tlačí Evropu, abychom sankce prodloužili. Když byl viceprezident USA Joe Biden na Ukrajině, mluvil o tom, že určité sankce budou platit vždycky, pokud Krym zůstane ruský,“ shrnuje Best.