Začněme děním kolem prezidenta Miloše Zemana. Při jeho nedávné návštěvě Berouna se na debatě s tamními občany objevila i skupina demonstrantů, kteří na místo dorazili z Prahy i jiných částí země a značně hlasitě dávali najevo svůj nesouhlas s hlavou státu. Co jste na to říkal? Lze na tom vidět něco špatného, když pouze dávali najevo svůj názor? Sám prezident označil „křiklouny“ za úderky, jejichž členové mu připomínali SA-many.

To bych už považoval za takový nezbytný kolorit prezidentových spanilých jízd po českých zemích. Obě strany bitevního pole se chovají zcela dle jednotného a neměnného mustru. Každá strana si vcelku očekávatelně řekne své, přičemž protivník neméně očekávatelně zareaguje. Takto se utvrdí ve svých stanoviscích a vše běží dál podle plánu…

Jakým způsobem se s tím prezident vyrovnal? Objevovaly se výtky, že Miloš Zeman na otázky svých odpůrců vlastně neodpověděl a tazatele jen odbyl. Třeba na otázku, proč je tak pročínský a proruský, odpověděl, že čínského prezidenta hostila britská královna a rakouský prezident Fischer zase jel nedávno do Moskvy za Putinem. Někteří na to reagovali, že tazatele jen „utírá“ a nereaguje na samotný dotaz. Je to tak, anebo jak to celé vidět? Je takový postup nelegitimní nebo neslušný?

Svérázný, nezřídka jakoby mimoběžný způsob komunikace s politickými oponenty i směrem k veřejnosti je pro Miloše Zemana typický už více než čtvrt století a zdá se, že části českých občanů je naopak sympatický a přináší mu politické body. I v roli prezidenta Zeman používá stále stejné rétorické figury. Patrně dobře ví, že své protivníky tak či tak nepřesvědčí, nemá ambice dostat je na svoji stranu a snaží se takto oslovovat jen a jen své podporovatele – kterých dosud objektivně není málo.

Změnilo se nějakým způsobem klima ohledně protestních akcí vůči prezidentovi ve smyslu výzev umělců, intelektuálů a dalších? Narážím teď na vystoupení zpěváků Dusilové a Kollera v živém vysílání ČT, ale i další akce. Považujete za správné, že prezident v reakci na to pouze zesměšnil Lenku Dusilovou s tím, že je to „chudák holčička“, která si musí tři věty číst z papírku? A kdo tím víc získal, umělci z „kavárny“ nebo prezident, který tak mohl potěšit své fanoušky?

Neustálé veřejné půtky Zemana s jeho odpůrci se tak trochu točí v kruhu. Prezident Zeman je zkrátka nestandardní politik, který používá ve veřejném diskurzu – zejména s ohledem na to, že je hlavou státu – nestandardní, „politicky nekorektní“ slovník. Úspěch podobně vybavených politiků by ještě před pár lety vypadal exoticky, dnes je – bohužel – nejen v českém kontextu spíše normou.