Zhruba takhle by se ve stručnosti dal shrnout program nastupující vlády. Ten dokument má sice 42 stran, ale nic moc podstatného ani konkrétního se v něm nedočtete. Nechci a nebudu se tady hnípat v jednotlivých kapitolách. Podstatný je totiž celek. A ten nic moc nenabízí.

V programu se tak dočtete taková moudra jako: „Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost.“ Nebo že: „Zakročíme proti daňovým únikům.“ A taky: „Budeme pracovat na zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu.“

Všechno to jsou ale jen prázdné kecy. Tyhle věty ve skutečnosti říkají jen jedno velké nic. Nemají žádný obsah. Jsou to jen budovatelské povídačky na úrovni, že budeme bojovat za světový mír.

Největší problém nové vlády

A právě tady a v tom tkví ten největší kámen úrazu nastupující vlády. Pokud ta vláda neumí říct dneska, co vlastně chce, tak to nezvládne prosadit, ani pokud by náhodou vládla celé čtyři roky. Všechny tyhle vznosné věty a fráze totiž bude muset napřed umět přetavit v něco konkrétního. A pak to něco konkrétního bude muset umět prosadit.

Představa, že tohle zvládne zúřadovat v prvním roce své vlády, je mimo. Ten první rok zabere jen to, aby si vůbec sama vláda ujasnila, co chce dělat. A bavíme se tady o frázích jako: „Zaměříme se na budování odolnosti vůči hybridním hrozbám.“ Nebo: „Budeme klást důraz na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů.“

Štěstím té vlády je, že nic z těchhle keců není meřitelné. Nikdo tak nemůže za dva roky přijít a říct, že vláda něco nesplnila. Jak totiž chcete s někým vést polemiku o tom, jestli se na něco zaměřil, nebo nezaměřil? To přece nejde.

Celý ten program je v tomhle ohledu v lepším případě jen slohovým cvičením. Prostě akorát banda poradců a úředníků sepsala dokument, který sice nikoho nepotěší, ale hlavně ani nikoho neurazí.

To je na jednu stranu hezké a asi to ani v téhle chvíli nikomu nevadí. Bohužel ve střednědobém horizontu je to mina, na kterou ta vláda dříve nebo později najede. A ona pak bouchne a ten výbuch bude o to horší.

Protože ty fráze, které si vláda do svého programového prohlášení napsala, jsou tak bezobsažné a prázdné, že si je každý může vykládat, jak si zamane.