Události v Turecku začínají po pátečním nezdařeném převratu nabírat na síle. Zatčených jsou tisíce a počty se stále zvyšují, režim navíc prý zatýká i své kritiky, kteří s pučem neměli nic společného. Podobný otazník visí nad zadrženými téměř třemi tisíci soudců. Prezident Erdogan upevňuje moc, má výrazně „utáhnout šrouby“ a připouští obnovení trestu smrti. Co se podle vás s Tureckem v dohledné době bude dít? Co očekávat a jaké důsledky to pro naši část světa bude mít?

Erdogan si upevňuje osobní moc v podstatě od chvíle, kdy jím založená partaj poprvé vyhrála volby. Není to nic nového. Jen to zpočátku nedával tak najevo. Teď pouze využil nezdařeného puče a poněkud přitvrdil. Chová se jako jiní diktátoři, kterými se to v jeho okolí hemží. Takže se vlastně nic moc zvláštního neděje. Jen si od něj musíme zachovávat větší odstup. Strategický význam Turecka pro Evropu se tím ovšem nijak nezmění.

Zastavme se ještě u samotného průběhu událostí v noci z pátku na sobotu. Nejprve se zdálo, že puč může vyjít, pak se Erdogan spojil s místní CNN, vyzval lidi, aby šli do ulic, a nastal zvrat. Někteří analytici se pozastavovali nad amatérským průběhem převratu ze strany pučistů… Zaznívají dokonce šíleně znějící scénáře, že si vše prezident zorganizoval sám, aby měl důvod upevnit moc. Takže, jak na vás události v časovém sledu působily a co k tomu říci dnes, když je po všem?

Puč opravdu vypadal jako zinscenované divadlo; ale byl odsouzen k nezdaru, protože ho podnikla jen malá část armády bez zásadní podpory pozemních sil, které tvoří páteř vojska. Navíc Erdogan byl předem informován o připravovanému útoku na hotel, v němž se právě nacházel. Ovšem na to, aby ho diktátor sám zinscenoval, byl snad i na něho příliš krvavý a ničivý.

Jak bychom nyní k Turecku měli přistupovat? V rámci NATO je to náš partner a v rámci EU díky dohodě ohledně migrační krize je to rovněž náš partner. Přesto se tam dějí věci, o kterých jsme hovořili na začátku. Jinými slovy, mávnout rukou a pokračovat nebo udělat radikální řez a blízkou spolupráci přehodnotit?

Jak byste si ten radikální řez představovali? Já to nevím. Diplomacie však musí vycházet z reality. To znamená chladné vztahy, ale důsledný přístup k dodržování dohod. Ovšem chladnější vztahy mezi EU, tedy i Českou republikou, a Erdoganem  (dnes už jím bohužel musíme personifikovat Turecko) snad už ani nemohou být.

USA, Rusko, EU. Podívejme se na přístup jednotlivých velmocí vůči Turecku a situaci, ve které se nyní nachází. Američané se tváří, že je jim vlastně jedno, zda vládne Erdogan nebo někdo jiný. V některých amerických médiích lze zaznamenat postesknutí, že nevyhráli pučisté, padla i slova o „toxickém islámském režimu na hranici Evropy“. Jaká podoba Turecka je v zájmu USA, když v této věci oficiálně neudělali vlastně nic?

Já bohužel za zájmy USA nemohu hovořit, nejsem mluvčím Stadepu. 

A co diplomatická přestřelka, kdy USA byly jedním z tureckých ministrů obviněny z podílu na puči a John Kerry musel veřejně odmítat, že by to byla pravda? Později dokonce přišlo z úst amerického ministra zahraničí i nečekaně ostré varování, že by Turci mohli být vykázáni z NATO. Jak si to vykládáte, co tím Turecku Američané vzkazují?

Abych parafrázoval poslance našeho nejmenovaného vládního hnutí: To se musíte zeptat Američanů.

Rusko naopak prostřednictvím Putina pokus o převrat odsoudilo a podpořilo „demokraticky zvolenou vládu a prezidenta“. Telefonát Erdoganovi inicioval Putin. Moskva má po obnovení vztahů zájem na užší spolupráci s Tureckem, a to i v ekonomické oblasti. Bude Erdogan schopen udržovat dobré vztahy s Američany i Rusy zároveň?

Udržoval je před sestřelením letadla, proč by je neudržoval dál. Ale Putinovi Erdoganův kurz jistě hraje do karet, zvlášť když Erdogan hodlá zase koketovat s Asadem.

Jak z té trojice USA, Rusko a EU směrem k Turecku a současným událostem vychází Evropská unie, její představitelé a lídři jednotlivých států? Zaznívala různá prohlášení, ale jako by to zbytku světa bylo naprosto jedno. Jak teď s Erdoganem jednat? Nakolik může zesílit vydírání Unie bezvízovým stykem? K tomu možnost, že do Evropy pustí migranty v Turecku zadržované. Padají i upozornění, že miliony Turků žijících v EU, zejména v Německu, mohou hrát roli páté kolony.

To je otázka, která se týká politiky Evropské unie, jíž je členem i Česká republika. Měla by spíš směřovat na ministerstvo zahraničí.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová na základě debat v Turecku varovala Ankaru, že země, kde funguje trest smrti, nemůže být členem EU. Máme tomu rozumět tak, že Brusel i v této chvíli stále operuje s variantou, že by Turecko do Unie vstoupilo? A přeje si to podle vás v daný okamžik i Turecko?

V EU, jak známo, převažoval vždy ke členství Turecka velmi chladný přístup, především ze strany rozhodujících zemí, Německa a Francie. Británii to bylo jedno, protože ta je od Turecka daleko a má s ním pro ni nevýznamné obchodní styky. Vřelejší ke členství Turecka i za Erdogana, který se postupně čím dál tím víc vybarvoval jako autokrat a islamista, byla například Česká republika za prezidentování Václava Klause. Ten mu například, ač už sám nebyl hlavou státu, a tedy nemusel, gratuloval k jeho zinscenovanému zvolení prezidentem. Erdogan si členství přát nebude, pokud by měl splnit politická kritéria EU, jako to musela udělat každá kandidátská země. Kamenem úrazu je zneužívání protiteroristického zákona, který teď Erdogan kvůli bezvízovému styku jistě nezmírní. Spíš naopak. Jak se říká v české kotlině: lepší vrabec (absolutní vláda nad Tureckem) v hrsti nežli holub (členství v EU) na střeše.

Ohledně Evropy ještě jiný aspekt. Co říci na pomyslný výbuch morálky, kdy jednotliví politici ujišťovali Erdogana o tom, že má jejich podporu atd.? Lze od nynějška kritizovat zavírání politických odpůrců v Rusku, možné falšování voleb nebo škrtání opozičních kandidátů, když to jako EU v Turecku podporujeme na všech úrovních?

O ujišťování Erdogana o podpoře bohužel nic nevím. Asi nesledují ta správná média. Spíš mám informace o satirickém přístupu k Erdoganovi v německých médiích. Naopak dohoda o zastavení pašování uprchlíků přes Egejské moře a jejich vracení byla podepsána s „hodným“ policajtem Davutogluem. Však ho i za to, že v EU zastínil jeho majestát a postupoval příliš samostatně, ten „zlý“ vyhodil. Pokud jde o „morálku“ vis à vis Erdogan odkázal bych se na předchozí odpověď.