Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54 procent lidí je totiž podle průzkumu s tím, že Zeman vyhrál, spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Zeman byl přijatelný pro téměř 45 procent nevoličů, kdežto Drahoš ani ne pro deset procent. „I tyto výsledky konkrétního výzkumu, které přijímáme s potřebnou kritičností, svědčí o tom, že čeští občané nejsou ‚obyvatelé‘, jak si myslí Alexandr Mitrofanov, ale že uvažují možná mnohem realističtěji než někteří reprezentanti politických stran, političtí komentátoři a  věštící politologové,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „Jak už jsme nejen já, ale i mnoho jiných řekli nebo napsali, ‚národ není rozdělený, ale rozeštvaný‘. Snad je to jen tím, že se média, a to nikoli jen ta bulvární, živí senzacemi, které jejich konzumenty zajímají jen omezeně. A to zejména poté, kdy se jim dostalo tolik urážek z prostředí nevolených elit, a proto si pravděpodobně myslí, že se nemohou neustále dusit ve volební hysterii a nadávkách kdekoho, kdekomu,“ dodal.

Politolog Jiří Pehe v rozhovoru pro Respekt uvažoval o demografickém vývoji. Předpokládá, že se Zemanovým prezidentstvím éra jeho podporovatelů skončí i s ohledem na jejich věk. „Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá,“ napsal. Na svém blogu na Aktuálně.cz pak také upozorňuje, že Zemanovo Česko dopadne špatně, a to s odkazem na úvahu, že se výsledky voleb mohou promítnout do ekonomiky a za této situace pak mají větší šanci vzdělanější lidé. Mají se tedy Zemanovi voliči připravovat na horší časy? A skutečně odejdou Zemanovi voliči s ohledem na demografický vývoj, nebo starší lidé mají tendenci ke konzervativnějšímu či nacionalistickému myšlení, a tak ke snížení jejich počtu vlastně nedojde? „To byl nešťastný rozhovor a pan Pehe si snad odnesl z reakcí svých posluchačů a čtenářů poučení, že by měl lépe vážit svá slova. Vím, že není demograf, jeho profese je jiná, a proto by takové úvahy měl ponechat sociologům politiky nebo demografům a vyvarovat se upřílišněných proroctví,“ reagoval Zbořil. „Třeba to bude zase jinak, než si myslí, a možná dřív odejde on než celá jedna generace, které to přeje. Docela by mne zajímalo, jak měří ‚vzdělanost‘ celé generace, zda počtem titulů akademických a vědeckých hodností nebo něčím jiným. Pokud by šlo jen o ty tituly před jménem a za jménem, těch mají ti, kterým říkáme nevolené elity, opravdu dost,“ doplnil.

Nenávist vůči prezidentovi Miloši Zemanovi je evidentně silná natolik, že existuje i web, na kterém lze tipovat, kdy prezident zemře. „Je to ubohost a potvrzuje to má slova, že nestačí mít vysokoškolské vzdělání a být mladý, aby člověk byl slušný. Konečně jak říká staré české přísloví, mladým dokáže být každé tele. Snad by se měli zakladatelé takového webu porozhlédnout okolo sebe. Zubatá si nevybírá a mladí umírají stejně rychle jako staří,“ komentuje politolog.

Stát se v politice „ojetinou“ je dost rychlý proces

V prezidentské volbě se projevil opět rozdíl mezi rozhodováním mladších a starších voličů. „Miloš Zeman je samozřejmě bližší starší generaci díky svému věku, ale i profesi a životním zkušenostem. Nemůže soupeřit s ideály občanů, kteří volí Piráty nebo strany, které jsou stranami mladých. Co to ale je politické mládí a stáří? Když je někdo od dvaceti let dvacet let v politice, je to vlastně politický kmet. Jen si to nechce přiznat. A stát se v politice ‚ojetinou‘ je dost rychlý proces, kterému obyčejně do posledních chvil nikdo nevěří,“ uvedl Zbořil.  

Server Echo24 přinesl komentář šéfredaktora slovenského týdeníku Týždeň Štefana Hríba s pohledem na české prezidentské volby. „Rozhodla též plebejskost mimopražského Česka. Mýtus o prozápadním a reformním Česku, který ve prospěch rozdělení Československa živil Václav Klaus, je v troskách. Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ píše Hríb. „Ať si pan Hríb myslí, co chce, ale ať neotravuje a nenadává. Jeho verbální generalizace a slovíčkaření nesvědčí příliš o tom, že by on sám nebyl tak trochu primitiv…,“ komentuje politolog.

Byla snaha vybrat vědce. Několik vědců bylo osloveno a nabídku jako první přijal Jiří Drahoš. Tak probíhal výběr prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše podle ředitele Knihovny Václava Havla a někdejšího Havlova spolupracovníka Michaela Žantovského. Uvedl to v diskusi magazínu Echo. „Nebyl to čistě marketingový projekt. Existovala poptávka po kandidátovi, který by nebyl poznamenán stranickou politikou a současně by nenesl stigma občanské společnosti nebo takřečené pražské kavárny,“ popsal Žantovský. „Z této úvahy v určité skupině vzešla nejdříve myšlenka postavit nějakého respektovaného vědce. Pokud vím, Drahoš nebyl prvním z vědců, kteří byli osloveni. Byl prvním, který na poptávku reagoval,“ objasnil někdejší diplomat a expředseda ODA. „Samozřejmě je to zajímavé. Ale nevidím v tom nějaké spiknutí. Je to prostě jen reakce lidí, kteří pochopili, že v ČR neexistuje politická strana, která by dokázala doporučit občanům nějakého kandidáta a vyjádřit mu trochu víc než ustrašenou podporu. Dokonce i kdyby ho navrhla čistočistá ‚pražská kavárna‘, bylo by to jen nastavením zrcadla neschopnosti nebo nezájmu politiků a občanů účastnit se volby prezidenta jinak než vhozením volebního lístku do volební urny. A  stěžováním si ‚den poté‘ na to, že to dopadlo jinak, než jsme si přáli,“ uvedl Zbořil.

Drahošová? Tři neobratné výroky použila žurnalistická smečka

A jaká byla role Evy Drahošové v kampani? Byla pozitivním příkladem, jak by se měla aspirantka na první dámu republiky chovat? „Nemám k její účasti ve volbách žádné informace z první ruky a audiovizuální nebo tištěné zpravodajství sleduji a čtu kriticky. Domnívám se, že paní Drahošová se ukázala být energickou ženou, že poskytla prof. Drahošovi svou podporu, a to že pronesla dva nebo tři trochu neobratné výroky, které žurnalistická smečka použila k jejímu pomlouvání, nic na mém pozitivním hodnocení její ‚účasti v prezidentských volbách‘ nemění,“ uvedl politolog.

Kněz Tomáš Halík se ve svém kázání v akademické farnosti Praha u Salvátora vyjádřil k prezidentské volbě. „Naše generace zažila kousek 50. let, tanky v roce 1968, normalizaci. Tohle taky přežijeme. Tohle taky přežijeme,“ podotkl. „Chtěl bych, abyste byli bez starostí. Říká svatý Pavel v dnešním čtení. To bych taky chtěl, abychom byli bez starostí. Ale my v tuto chvíli nemůžeme být bez starostí. Máme starost o budoucnost této země,“ sdělil úvodem. A doktor Zbořil má k jeho slovům jedno doporučení: „Ať si každý Halíkova slova přečte sám, uvede je do kontextu s jeho chováním a uvažuje o nich bez pomoci mediálních vykladačů. A také bez předsudků a v tomto případě i bez autostereotypů. Jde o jeho tradiční chápání ‚věcí politických‘ jako ‚věcí duchovních‘, ke kterému se usilovně dopracovával v posledním čtvrtstoletí, a třeba to bude pro někoho inspirativní. Rozhodně je to lepší než ono historické Hrr na ně!“

A o normalizaci hovoří také komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych. Tentokrát v souvislosti s děním kolem Janka Kroupy. Toho totiž v minulých dnech podrobil kritice generální ředitel veřejnoprávního média René Zavoral, když jeho reportáže, které se týkaly hospodaření koncernu Agrofert, označil na zasedání Rady Českého rozhlasu za nevyvážené a neobjektivní. Na stranu Kroupy se přidaly desítky zaměstnanců Českého rozhlasu. „Bez odvahy, již projevují Janek Kroupa i desítky novinářů rozhlasu, kteří se ho zastali, normalizace snadno vyhraje, má u nás tradici,“ varuje Fendrych mimo jiné ve svém komentáři. Někteří novináři se domnívají, že slova Zavorala svědčí i o zastrašování. „Také k této věci mám jen zprostředkované informace, navíc předpokládám, že jsou povahy neobjektivní. Ale pamatuji si, jak byl veden útok na Jiřího Hodače v České televizi v roce 2001, kdo se toho zúčastnil, jakou to mělo politickou podporu a k čemu to vedlo,“ říká politolog.