Nejvíc zastupitelů budou mít nezávislí kandidáti a místní sdružení. Fenomén jejich úspěchu by se ale jen stěží dal přenést z komunální na celorepublikovou úroveň. „Hnutí nezávislých jsou nejúspěšnější většinou ve velmi malých městech, kde lidé kandidáty dobře znají. Mají program, jenž je často dost úzký a věnovaný několika tématům, které lokalitu pálí,“ popsal pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek s tím, že na celostátní úrovni existují rozsáhlejší programy s celou řadou bodů a ke kandidátům často lidé nemají blízký vztah.

Pozastavil se i nad stabilitou seskupení, která vznikají na podobném základě. „Pokud se dá v celostátní politice dohromady nějaký subjekt na půdorysu nezávislých hnutí, často a rychleji dochází ke štěpení a vnitřním konfliktům. Například osud Věcí veřejných nebo strany LIDEM je příznačný. Bude zajímavé sledovat, jak si povede samotné hnutí ANO, které také nemá mnoho stmelujících mechanismů na centrální úrovni, které musí mít každá politická strana, jež chce dlouhodobě uspět,“ vysvětlil Jelínek.

Politolog: Bez Babiše by ANO mělo problém dělat politiku

Politolog si všímá podrobněji situace v ANO. Nepředpokládá, že by další podobné seskupení mohlo vzniknout dřív, než pomine sláva Babišova hnutí. „Kdyby, nedej Bože, jednoho dne Andreje Babiše přejel kamion, tak hnutí bude mít velký problém hledat něco společného a dát dohromady skupinu osobností, které jsou schopny a ochotny dělat politiku naplno,“ podotkl Jelínek. „Tím se nezávislá a nová hnutí liší od politických stran, které si cestičku nahoru vyšlapávají zdola krůček po krůčku. Z tohoto hlediska si ani nemyslím, že by rostla pravděpodobnost vytváření nějakých dalších nových nezávislých hnutí na celostátní úrovni. Možná až poté, co ANO začne selhávat v popularitě tak jako Věci veřejné,“ dodal. Pro nezávislé je výhodnější opanovat prostor, kde mají šanci uspět, prostor obcí, měst a krajů.

• TÉMA: Komunální volby

Tradiční politické strany selhávají v očích voličů

Že jsou tradiční strany na ústupu, je fakt, který se ale podle Jelínka nedá úplně dávat do souvislosti s nástupem nových hnutí. „Strany začaly selhávat v očích voličů, vidíme to i na nižší volební účasti,“ upozornil politolog. „V takových situacích se mají lidé tendenci přiklánět k extrémním stranám, což se naštěstí u nás neděje, nebo se mohou více zajímat o nová hnutí. Nemyslím si ale, že to, čeho jsme byli svědky teď v komunálních volbách, přímo s nástupem hnutí souvisí. Spousta nezávislých si spočítala, jak je snadné do zastupitelstev proniknout a že je jim celkem příznivě nastaven volební systém. To vše jde ruku v ruce,“ dodal.