Jak vnímáte současnou situaci krátce před sněmovními volbami? Poslanecká sněmovna i veřejnost teď žije žádostí o vydání k trestnímu stíhání dvou nejvyšších představitelů hnutí ANO, které je favoritem voleb. 

Já už začínám mít pocit, že takové věci začínají běžnou součástí předvolební politické kampaně. Nevede se spor o budoucnost státu, o klíčová témata. Ale nedělám si iluze, že by se voliči přetahovali o detaily programu, protože politici je stejně mají problém dodržet.

Nejvíc překvapující je ale skutečnost, že v situaci ohrožené bezpečnosti v Evropě, v situaci demografie, životních podmínek pro rodiny s dětmi, pro malé živnostníky, v situaci, kdy není jasná perspektiva lidí, jestli budou mít někdy důchod a v jaké podobě, jaká bude kvalita služeb apod., se patláme v tom, jestli někdo něco  řekl nebo neřekl.

Vám nepřipadají kauzy předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, které vzbuzují dokonce pozornost orgánů činných v trestním řízení, dost závažné? Zvlášť když jde o člověka, který chce být po volbách premiérem?

Kauza Čapí hnízdo je zásadní, těch kauz je zásadních víc. Ale dovedu si představit, že by obstála i tato témata, která jsou pro život a pro naši budoucnost jako jednotlivců naprosto kruciální a v podstatě nenahraditelné. Tváříme se, jako když žijeme na nějakém ostrově uprostřed Pacifiku, který má pocit, že se ho problémy netýkají, že to nemusí řešit. Nesedí mi to ke státu, který leží uprostřed Evropy, a k situaci, když se kolem nás děje to, co se děje. 

Sdílíte obavy řady politiků i velké části veřejnosti, že jsme na křižovatce, v níž jde o to, jestli zachováme demokracii a právní stát? A že Andrej Babiš se svým obrovským střetem zájmů a představami třeba o zrušení Senátu a omezení počtu poslanců znamená hrozbu pro demokracii?

Přiznám, že si myslím, že ten problém je mnohem hlubší. Každý, kdo jen trochu podnikal, ví, že vedle nějaké kvality úrovně politického řemesla a fungování institucí, jestli měří všem stejně, o čemž se dá úspěšně pochybovat, záleží na velikosti ekonomického podniku a jestli je v mediální oblibě. To není nová věc, to nepřišlo jen s Andrejem Babišem. Babiš je víc nebezpečný především proto, že kontroluje velké množství odvětví. To tady zatím nebylo, že by někdo byl jako on klíčovým hráčem v zemědělství, v potravinářství, v lesnictví, v chemickém průmyslu, posiluje i ve zdravotnictví, je klíčovým hráčem v médiích i v politice.  Kdybychom vyjmenovávali odvětví, kde není dominantní, je ten výčet kratší. 

Vedle toho vnímám jako velmi problematické, že naše politická elita napříč spektrem není schopná si definovat nějaké patero, desatero klíčových životních, národních, státních – je jedno jak to nazveme – českých zájmů, a tomu podřídit fungování. Některé státy to umějí. Umí to třeba Švýcarsko, umí to Izrael i některé mimoevropské státy. Tam jsou některé kroky nepřekročitelné. To je jedna ze zásadních věcí. Je mnohem závažnější, když podceníme otázku demografie, když podceníme otázku bezpečnosti, modernizace státního zázemí, servisu a služeb pro občana, aby mohl žít, podnikat a fungovat, a to kdekoli v republice. Andrej Babiš je součástí dalších témat, která by měla být řešena a měla by být předmětem debat volebních kampaní.

Ale ani Andrej Babiš, nejpopulárnější politik a favorit podzimních voleb, nemá žádné důvěryhodné téma. Body volebního programu hnutí ANO jsou populistické, někdy si i vzájemně odporující, zjevně nesplnitelné. Pokud jste četl i knihu O čem sním, když náhodou spím, asi víte, o čem mluvím.

Ano, to je snůška krásných věcí bez záruky, bez lhůty dodání. Ukazuje se, že politici hnutí ANO se nechtějí k ničemu vázat. Je zvláštní, že za to, že nic neslíbí, nenásleduje trest. V minulosti by je za to novinářská, názorová a často i voličská obec rozsápala. Vnímala by za outsidera voleb stranu, když nemá aspoň nějaké patnáctero klíčových úkolů, kterým se chce věnovat a které chce nabídnout republice.

Jak si to vysvětlujete, je to tím, že voliči už předvolebním slibům stejně nevěří, protože ze zkušenosti vědí, že je politici neplní nebo poruší, nebo se voliči neorientují podle stranických programů, ale podle toho, který vůdce je pro ně nejcharismatičtější a nejdůvěryhodnější?

Je to absolutní rezignace a posun do Latinské Ameriky. Ukazuje se, že řada voličů to vzdala nebo už nevěří ani těm politickým nováčkům, v podstatě sázejí už jen na charisma vůdce. Zajímá je, a to se dneska prezentuje a prodává, jen osobnost stranického lídra. Už nic kolem něj, žádné detaily, žádné přísliby.

Strany s tímto poznatkem už pracují, pochopily důležitost lídra, což dokazuje, že třeba sociální demokraté vyměnili volebního lídra, stejně tak i Starostové a nezávislí. Myslíte si, že to může třeba u sociálních demokratů přinést volební úspěch?

Je zajímavé, že když voliči sázejí na ty gladiátory, protože volební lídři jsou v pozici takových gladiátorů, nikdo nepřijal pravidla hry. Ani lídři nezměnili pravidla hry, nezačali se vymezovat vůči Babišovi. Vzpomeňme, co dokázali ve své době Mirek Topolánek s Jiřím Paroubkem, i když to bylo někdy přeexponované, dokázali na sebe reagovat, zúžili pravidla sami na sebe, dokonce i média s nimi tu hru hrála. Zajímavé je, že dnes se všichni politici ostatních stran tváří, že když nebudou o Babišovi mluvit, že Babiš nebude, že když se nebudou vymezovat vůči Andreji Babišovi a jeho politické nabídce, že ho vyzmizíkují. Je to podle mne promarněná příležitost, protože voliči se vždy budou konfrontovat s tím lídrem, buď pozitivně, nebo negativně. Ale nepřepnou, nebudou ochotni se zaměřit na jiné téma, protože tím, že Andrej Babiš je výrazný a akční, dokáže si osvojit mnohá témata jako v minulosti Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Ukazuje se, že přinejmenším třetina voličů není zatím připravena na to reagovat a tápe, přemýšlí, jestli nakonec půjde k volbám a koho bude volit. Takže se ukazuje, že strategie těch konkurentů nefunguje. 

Není to vítězství strategie Andreje Babiše, protože každého, kdo se vymezil vůči němu, pak obviňoval, že nemá jiný program než Antibabiš? Nakonec ve smyslu stokrát opakovaná lež se stane pravdou, byla TOP 09 a Miroslav Kalousek skutečně napadáni, že hrají jen písničku Antibabiš. Pak Babiš uspěl s dalším obviněním, že se všechny „tradiční zkorumpované politické strany“ spojují proti němu, protože on přináší pozitivní protikorupční změnu. Voliči na to často slyší, proto se ostatní strany snaží neudělat nic, aby mu nedali do ruky tuto zbraň.

Ale velký rozdíl je, když se vymezíte vůči Andreji Babišovi jako člověku, a velký rozdíl, když se zaměříte na sociální a ekonomické aspekty a otázky nějakého životního standardu. Jinými slovy, když se začnete zaměřovat na jeho styl, na prostředí, ve kterém žije, na to, jaká je jeho peněženka a jaké jsou náklady jeho domácnosti ve srovnání s tím, jaké jsou náklady průměrného člověka, který tady žije, platí daně, má rodinu, chce tu vychovávat děti, chodit do práce, plánuje tady svoji budoucnost. To by bylo zajímavější. 

Politici zapomínají, ke komu mluví, koho chtějí oslovit, neuvědomují si, že lidi zajímá mnohem víc, jak se jim tu bude žít, co si za své peníze koupí, jaká bude kvalita potravin, jestli budou mít bezpečný domov, jaké budou mít sociální perspektivy, až budou staří, jak tady budou žít jejich děti a další generace. Nějaký Andrej Babiš je zas tak nezajímá. Nebo jen proto, že mluví lidem z duše, hovoří jejich řečí, srozumitelně, populisticky, snaží se vymezovat vůči předchozím politikům, a zatím nemá konkurenci. Kdyby se objevil konkurent, bude voliče také zajímat. 

Politici přicházejí s tím, že Babiš je zlo. Tečka. Ale nikdo si nedal práci, aby začal popisovat, že svět Andreje Babiše je možná jiný než svět klasického voliče, že jejich volič má takové radosti a strastí a že řešení jsou taková, která jim logicky nemůže nabídnout Andrej Babiš, protože jeho radosti strasti jsou odlišné. 

Myslíte, že tohle by zafungovalo?

Jsem přesvědčený, že by to bylo úspěšnější než tyto žabomyší spory, kde se jen řeší, že Babiš je nějaký a nějak se chová, nějak mluví a má nějaké zájmy. Tohle je podle mne silnější, poutavější a zajímavější téma pro voliče, protože se to týká jejich života, jejich plánů, případně obav.

Myslíte, že žádost o vydání nebo případné trestní stíhání Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka může výrazněji ovlivnit sněmovní volby? Bude to mít podle vás nějaký vliv na pokles preferencí hnutí ANO?

Jenom trochu. Upřímně řečeno si myslím, že to bude fungovat dvěma směry. Váhavé, těkavé voliče to může případně znejistit a povede je to možná k tomu, že budou volit někoho jiného nebo nepůjdou k volbám. A naopak to tvrdé a přesvědčené jádro voličů Andreje Babiše se utvrdí, zmobilizuje a půjde k volbám, protože to bude vnímat jako útok na Andreje Babiše a potvrzení, že se ho ostatní snaží z politiky vystrnadit a zbavit. Takže to bude mít dvojí efekt, ale v tom výsledku dojde ke změně opravdu jen v řádu procent.

Když jste mluvil o žabomyších sporech, potvrzují to i vášnivé diskuse kolem údajného vtipu šéfa lidovců Pavla Bělobrádka, že psi neumírají jako lidé, ale uhynou, pojdou nebo chcípnou. O čem to svědčí, že takové poměrně banální téma vyvolá takový poprask?

To jen dokumentuje, že tato země je blažená, když se zabývá takovými tématy. Aniž bych to chtěl snižovat.

Moc se panu Bělobrádkovi příspěvek na sociálních sítích ani následné vysvětlování nepovedlo…

To je pravda. Pan Bělobrádek na to dlouhodobě trpí, měl by si zakázat vtipy, protože je prostě neumí a v politice jsou velmi nebezpečným koření. To ví i Miroslav Kalousek, Miloš Zeman a mnozí jiní. Humorismus v politice dlouhodobě nefunguje, protože to vždycky někoho rozladí nebo odradí. S tím se musí nakládat jako se šafránem, velice opatrně a ve velmi malých dávkách.

Někteří odborníci se obávají, že po volbách bude Poslanecká sněmovna roztříštěná, že tam bude víc stran, než bylo v tomto volebním období. Považujete to za pravděpodobné, když vidíte současné výzkumy preferencí politických stran?

Ono se může stát, že budeme mít roztříštěnou Poslaneckou sněmovnu, že tam bude silnější hnutí ANO a vedle toho víc menších stran, nebo že propadne velké množství hlasů a budeme tu mít velmi silné hnutí ANO, pak slabší sociální demokracii a komunisty, maximálně velice slaboučké občanské demokraty a lidovce a zbytek těch propadlých hlasů připadne ANO. Tyhle dva scénáře jsou podle mne tak padesát na padesát a ukáže se, jak konečný volební výsledek ovlivní kampaň, jak to ovlivní poslední dny před volbami, které často rozhodují, kdo přijde k volbám a na základě jakých témat. To zapůsobí zejména na ty těkavé nerozhodnuté voliče. Ale zatím je velká spousta voličů, kteří tápou a nedokážou se rozhodnout. Chybí jim tu klíčové poselství, proč k volbám mají jít, proč jsou tyto volby důležité a proč se neobejdou bez jejich hlasů.

Jak jste vnímal situaci kolem dvoukoalice lidovců a Starostů, jejíž vznik i konec také vzbudil velkou pozornost? 

Upřímně si myslím, že je to promarněná příležitost. Kdyby se tomu dala jasná symbolika, jasné důvody, v čem jsou lidovci a Starostové  jiní a proč je podpořit, myslím, že měli velkou šanci. Jakmile se objevily problémy v sociální demokracii, jak se objevily kauzy kolem Andreje Babiše, tak vznikl přesně prostor pro tu pověstnou třetí sílu. A v tu chvíli už tam probíhaly jen hádky a debaty o tom, jestli dvoukoalice bude nebo nebude, a rozvod dvoukoalice v přímém přenosu. Takže to skončilo velmi smutně a velmi nešťastně, přitom tady byl obrovský potenciál.  Ale za celou dobu dvoukoalice představitelé těchto stran nevysvětlili důvod, proč tady jsou. Stejně intenzity a prostoru, co věnovali zvláštnímu logu a vzájemnému soužití, měli věnovat tomu, proč jsou a o co jim jde.

Dá se očekávat, že lidovci, kteří mají stabilní voličskou základnu, se do Poslanecké sněmovny dostanou. Ale jak dnes vidíte po všech těch eskapádách šance Starostů a nezávislých?

Myslím, že pro ně byl velmi nešťastný kotrmelec, který je může stát fatální procenta, odchod podnikatele Dalibora Dědka. To nebylo dobře. Spolupráce s ním měla nějaký náboj, bylo to součástí kampaně, nějakého profilování STANu, navíc v době okurkové sezóny. Ale rozchod nebyl dobrý tah a může je stát drahocenná procenta potřebná do těch pěti procent. Musím říci, že mě to velmi překvapilo, protože jsem myslel, že v krátkém čase, který zbývá do voleb, už Starostové a nezávislí půjdou do rozhodnutí, za kterým si budou stát. A ne že v řádu týdnů dojde zase ke změnám. Platí jedna zásada, že když máte pár týdnů do voleb, tak se nepřepřahá, nemění se strategie, nemate se volič. Zvlášť když jde o relativně nový subjekt. Navíc nikdo moc nechápe, když někoho tak glorifikujete, že ho za pár týdnů opouštíte, i když oceňuji, že ten rozchod proběhl v dobrém. Ale voliče, který si teprve buduje vztah ke straně, kdy je ten vztah velmi křehký, napjatý a stále těkavý, to prostě mate.