„Cítí se nedoceněný, proto také jeho velmi nenávistné výpady a nálepkování Václava Havla. Mám dojem, že si při své sebestřednosti neuvědomuje, že si na to zadělal sám, ať už tím počátečním útěkem před právníky při ekonomické transformaci, nebo tou šílenou novoroční amnestií,“ prohlásil politolog Lukáš Jelínek o Václavu Klausovi, který podle něj interpretuje vzájemné střety obou významných osobností, protože si dělá patent na výklad jejich vztahu.

Klaus vyhrál, protože je politicky šikovnější

Kde se vzala obrovská animozita mezi oběma Václavy? Podle politologa Bohumila Doležala to má dvě roviny, osobní a věcnou. „Osobní byla ta, že Václav Klaus má hrozný problém spolupracovat s někým jako rovný s rovným. V politice je to dost časté. Nemusela by to být katastrofa, když se ten druhý dokáže účinně bránit,“ poukázal na jeden problém mezi nimi. Za důležitější však považuje věcnou rovinu jejich vztahu, oba politici se především lišili v tom, jak má vypadat politická struktura nového režimu. „Havel přistoupil na to, že politické strany musí být, ale měl k nim pořád hroznou nedůvěru. Klaus vycházel z toho, že je potřeba vytvořit standardní demokratické politické strany jako na Západě. V téhle základní věci měli těžko řešitelný spor a Klaus ho vyhrál, protože je politicky šikovnější,“ dodal Doležal.

Politickou stranu sebral Havlovi, zprivatizoval Občanské fórum

A Doležal ovšem upozorňuje, že to, co se podařilo Klausovi vybudovat – Občanskou demokratickou stranu, nebyla úplně standardní strana. „Stranu vzal Havlovi, on zprivatizoval Občanské fórum,“ vzpomíná na vznik ODS. Podle něj Občanské fórum byl nestydatý projekt prvního disidentského okruhu, mělo vzniknout něco, co nebude mít žádné členy, kde budou jen disidenti a obyčejní lidé mohou tyto osobnosti s nadšením sledovat a přidávat se k nim. „To bylo něco naprosto neuvěřitelného, také to moc dlouho nevydrželo, jen do léta. Klaus to schramstnul, udělal z toho celého pravicovou stranu tím, že k tomu přidělal členstvo. ODS pak byla hrozně silná, protože to celkem pluralitní, neurčité OF mělo aparát, Klaus ho vzal a udělal z něj aparát jedné strany politického spektra,“ popisuje politickou „šikovnost“ Václava Klause.

Vývoj české společnosti ukázal, že Klaus nás odhadl líp

Ale v přesvědčení, že politický systém má být postaven na soutěži politických stran, měl podle politologů Klaus proti Havlovi pravdu. „Díky tomu jednoznačně vyhrál, legitimní cestou – ve volbách – Havla zničil. Havlovi nezbylo nic, jen prezidentská funkce, která se začala třást tím, jak se rozpadala federace,“ podotkl Bohumil Doležal. Také politolog Lukáš Jelínek říká, že svým způsobem výrazněji vyhrál Václav Klaus, právě proto, že byl pragmatik, který odhadl lépe českou společnost. „On vycházel z toho, že lidé mohou mít nějaké ušlechtilé myšlenky, představy, ideály, ale že v první řadě myslí sami na sebe. Mám dojem, že vývoj české společnosti po pětadvaceti letech ukázal, což je sice škoda, že v tomto Klaus českou společnost odhadl líp. Dařilo se mu prokouknout stranickou konkurenci,“ konstatoval Jelínek.

Fungování politických stran Klaus zúžil na obchod a na kšefty

I zpětně se podle politologa Jelínka ukazuje, že pokud se země neopírá o stabilní stranický systém, je mnohem snáze napadnutelná nejrůznějšími masovými psychózami, nejrůznějšími populistickými viry, což ukazuje současná politická situace u nás. „I když si na rozdíl od Klause nemyslím, že viníkem tohoto stavu je Václav Havel proto, že od začátku zpochybňoval funkci politických stran. Viníkem je spíš Václav Klaus, který fungování politických stran zúžil na obchod a na kšefty. Myslím, že kdyby nebylo Havlových apelů v 90. letech, stav společnsoti, stav politiky a možná i ekonomiky by byl ve skutečnosti ještě mnohem horší, protože i když tahal za kratší konec provazu, přece jen pomáhal odstraňovat ty největší zhůvěřilosti, které se vázaly na Klausův styl politiky. Proto jeho podíl byl naprosto zásadní a nezpochybnitelný,“ upozornil Jelínek.