Přichází doba, kdy se budeme bát jít do kostela modlit? Nebo oslavit významné výročí země ve větším počtu? 

I při vší tragédii a brutalitě, která se stala, ne. Chodí Francouzi méně do kostela? Nebo na fotbal? Ne! Chodí tam více! A my bychom se měli chovat podobně. Protože přes všechno je u nás stále mnohem větší pravděpodobnost, že nás přejede auto, pobodá mentálně narušená žena v Tescu nebo zastřelí podobně mentálně narušený muž v Uherském Brodu, než že se na nás vrhne islamistický terorista. 

Jaký je váš názor na vůbec první útok v evropském kostele ze strany Islámského státu? 

Brutalita, která patří do středověku, a ne do jedenadvacátého století. Tento odporný čin ukazuje zvrhlost a zvrácenost Islámského státu. Tímto způsobem se chovají ke všem, a to bez rozdílu, zda jsou křesťané, muslimové, nevěřící nebo kdokoli jiný. 

Václav Klaus mladší řekl, že nevidí jinou cestu, než odejít z EU a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. Jaroslav Foldyna z ČSSD zase navrhuje trest smrti pro usvědčené teroristy. Kam nás tyto zkušenosti vedou? 

Hranice je potřeba kontrolovat; v první řadě vnější hranice celé Evropské unie. To je směr, ve kterém musíme působit. Nechtěl bych se totiž dožít toho, abychom měli nějakou zeď nebo plot na česko-slovenské hranici. Naše bohatství, celé dvě třetiny našeho HDP a osmdesát pět procent našeho zahraničního obchodu, je tvořeno ekonomickými vztahy se zeměmi Evropské unie. Mluvit proto o vystoupení z Evropské unie může jen člověk neznalý věci nebo kterému nezáleží na tom, jak naši lidé žijí. Pokud jde o trest smrti, jediná země v Evropě, která ho má, je Bělorusko. Myslím, že Jarda Foldyna nechce, abychom vypadali jako Bělorusko, i když má před sebou krajské volby. 

Jak současné nebezpečí změnilo a změní Evropu do budoucna? 

Evropa se bude muset více starat o svoji bezpečnost. Vnější i vnitřní. Podobně jako Spojené státy po jedenáctém září v roce dva tisíce jedna. 

Ze všech stran se ozývá, že Evropa první migrační vlnu nezvládla a kvůli ní se na kontinent dostalo mnoho potencionálních teroristů. Ale co teď s tím? Má to vůbec nějaké východisko? 

Východiskem je větší ochrana vnější hranice, větší kontrola lidí, kteří k nám přicházejí, i silnější dohled nad potenciálními teroristy v evropských zemích. A již nikdy se nesmí opakovat loňské léto, kdy se do Evropy valily statisíce lidí bez jakékoli kontroly. Tuto chybu nyní vidí jasně i v Německu. 

Co je nebezpečnější? Organizované útoky z území Islámského státu, nebo jednotlivé útoky nyní už místních občanů, kteří se tímto způsobem chtějí zavděčit Alláhovi nebo na sebe upoutat pozornost? 

Obojí je stejně nebezpečné. Proto je nutno zničit Islámský stát i teroristické buňky uvnitř Evropy. Jsou to spojené nádoby. 

Jsou útoky ukazatelem, že plná integrace přistěhovalců není možná ani po několika generacích? 

V Evropské unii žije dvacet pět milionů muslimů a další desítky milionů nejrůznějších migrantů či přesídlenců. Devadesát devět procent z nich je úspěšně integrováno. S terorismem jsou spojeny řádově stovky, maximálně tisícovky lidí. Nepochybuji o tom, že si s nimi poradíme. 

Je v současné situaci pro Českou republiku stále výhodné setrvání v Evropské unii? Dokázali bychom se bránit sami? Nebo se bez Bruselu neobejdeme a ve spojení s ostatními státy můžeme problémům čelit lépe? 

Naše členství v Evropské unii je přes všechny problémy pro nás celkově po všech stránkách výhodné. Bez společného trhu o pěti stech milionech spotřebitelů bychom na tom byli mnohem hůř ekonomicky i sociálně. A pokud jde o obranu, ve dvacátém století jsme jako Češi prodělali tragickou historickou zkušenost: dvakrát během relativně krátké doby jsme byli okupováni. Evropská unie a NATO jsou zárukou, že tyto tragédie se nebudou opakovat. 

Právě se nacházíte na sjezdu demokratů v USA. Co vám tato návštěva přinesla? A jak se na naši situaci dívají Američané? 

Volební sjezdy v Americe jsou úžasnou příležitostí v průběhu několika dnů si přiblížit a ujasnit všechny záležitosti a problémy, kterými Amerika žije, a také se potkat se svými známými a přáteli. Letos se historického sjezdu amerických Demokratů, na kterém je poprvé nominována žena, účastní jako dobrovolník poprvé i můj patnáctiletý syn. Jako vůbec nejmladší dobrovolník na celém sjezdu. Fantastická zkušenost a fantastický zážitek pro něj na celý život. Pokud jde o terorismus v Evropě, Amerika je s námi podobně, jako i my jsme byli s Amerikou po jejich jedenáctém září. Obama to dnes v noci ve svém projevu opět připomněl. 

Donald Trump prohlásil, že si Francie a Německo mohou za současnou situaci samy, protože dovolily těmto lidem přijít do země. Co si o tomto pohledu na útoky myslíte?

Donald Trump většinu času neví, co říká. Jako když přijel do Skotska a Skotům gratuloval k nezávislosti na Evropské unii, aniž mu někdo řekl, že Skotům je v Evropské unii dobře a chtějí tam zůstat. Amerika je postavena na přistěhovalcích a uprchlících. I jeho dvě manželky, jedna Češka a druhá Slovinka, jsou přistěhovalci. Trump je ostuda Ameriky. 

Komu v amerických prezidentských volbách fandíte a proč? 

Od mala, od doby kdy byl zvolen a poté zavražděn John F. Kennedy, jsou mojí stranou Demokraté. To je strana normálních obyčejných Američanů, lidí, kteří jako lidé všude na světě mají své každodenní problémy, starosti, jak každý měsíc vyjít se svým platem, lidé, kteří svojí prací tvoří Ameriku. Obdoba sociální demokracie v Evropě. 

Bernie Sanders veřejně podpořil svou bývalou soupeřku Hillary Clintonovou v boji o Bílý dům. Překvapilo vás to? 

Nepřekvapilo. Bernie Sanders je slušný a férový člověk. Poctivě bojoval, vybudoval celé hnutí, a když prohrál, podpořil Clintonovou, aby nevyhrál Trump. Tak se chová demokrat, kterému jde o hodnoty a o věc. 

Jaký rozdíl vnímáte mezi americkou a českou volbou prezidenta? V čem jsme jiní? A uspěl by v Americe takový kandidát, jako je Miloš Zeman? 

Nechci porovnávat neporovnatelné. My jsme desetimilionová země, Amerika světová supermocnost. Dnes v noci jsem viděl a slyšel prezidenta Obamu. Neskutečný zážitek. Každému, kdo umí anglicky, bych doporučoval, ať se na Obamův projev podívá v angličtině, kdo neumí, ať v češtině. V tom projevu je všechno o současné Americe. 

Turecký prezident Erdogan v rozhovoru naznačil, že nebude dále dodržovat dohodu o výměně imigrantů, pokud Turecko nedostane vízovou svobodu při vstupu do států Evropské unie do října. Je to vydírání? Měla by si to Evropská unie nechat líbit? A jak se vy sám díváte na bezvízový styk s Tureckem? 

Prezident Erdogan vypouští poslední dobou hodně silných prohlášení. Evropská unie, jak však již naznačili například mnozí němečtí politici, se nenechá vydírat. S Tureckem byla uzavřena dohoda, podmínky této dohody jsou jasné. Turecko tyto podmínky – zvláště pokud jde o lidská práva a přijetí příslušného zákona o terorismu – neplní. Proto nemůže očekávat zavedení bezvízového styku. Neznám jediného ministra vnitra v Evropě, který by své vládě zrušení víz pro Turecko doporučil. Jsem naprosto stejného názoru. 

Juncker ve francouzské televizi řekl, že odstoupí, až bude chtít; a popřel, že by byl alkoholik. S nadsázkou prohlásil, že si vede seznam lidí, kteří ho kdy zradili. Je jeho role zpochybňována právem? Měl by odstoupit? 

Juncker je slabý předseda Evropské komise, dělá spoustu chyb a má řadu velmi kontroverzních prohlášení. Proto je terčem většinou oprávněné kritiky. O jeho případném odvolání však může rozhodnout pouze Evropský parlament. Pokud by k odstoupení, odvolání či výměně Junckera mělo dojít, stane se tak v lednu příštího roku, kdy se po dvou a půl letech bude měnit vedení Evropského parlamentu. Pokud k tomu nedojde, Juncker zůstane ve funkci do léta 2019. 

Západní média naznačují, že Turecko a prezident Erdogan se obrátil směrem k Rusku, Iránu a Asadovi a bude se s nimi chtít dohodnout. Co si o tom myslíte? 

Rusko, Irán i Sýrie jsou důležití sousedé Turecka. Proto by měl každý rozumný turecký politik usilovat o normální přátelské vztahy s těmito sousedy. V případě turecko-ruského poměru se nyní jedná o normalizaci těchto vztahů po sestřelení ruského letadla. O nic více a o nic méně. Proto také schůzka Erdogan–Putin byla dohodnuta již před nezdařeným tureckým pokusem o vojenský puč. 

Turecká armáda obklíčila základnu USA, údajně jim Turci vypnuli elektřinu. Nyní už dochází k vzájemnému vyjednávání. Jak ale vnímáte tento čin? Jistě mluví o napjatosti vztahů mezi Tureckem a Spojenými státy, bude spor gradovat? O čem obklíčení svědčí? 

K žádnému obklíčení a vypnutí elektřiny americké základny nedošlo. To jsou jen výmysly a zbožná přání některých dezinformačních serverů. Kdyby k nějakému obklíčení došlo, stalo by se to okamžitě hlavním tématem americké předvolební kampaně. Nic takového se neděje, základna v Incirliku, odkud americká, ale i třeba německá vojenská letadla vzlétají, funguje, puč nepuč, zcela normálně. Turecko potřebuje USA i NATO, a proto byl třeba náčelník Sboru nejvyšších velitelů ozbrojených sil USA generál Dunford v pondělí v Ankaře. 

Nadija Savčenková na Ukrajině začala držet další hladovku, tentokrát proti nečinnosti vlád celého světa, aby je přiměla k výměně vězňů. Vyzvala také lidi, aby vyšli do ulic. Je držení hladovek správným způsobem, jak dosáhnout cílů? Bude držet další a další hladovky? 

Hladovka Savčenkové dávala smysl, dokud byla v ruském zajetí. Nyní je na svobodě v Kyjevě, a pokud chce dělat politiku, musí usilovat o naplnění svých cílů politickými prostředky. Hladovkou nic nedosáhne, pouze se ztrapní. 

Angela Merkelová po atentátech dala v podstatě najevo, že se její politika nemění. Bavorský premiér se proti tomu ohradil, že se politika musí změnit, a setrvačnost té stávající považuje za problém. Jaký je váš pohled na věc? 

Německá politika vůči uprchlíkům se postupně mění. Porovnáme-li dnešní situaci se situací před rokem, kdy do Německa přicházelo dvacet tisíc uprchlíků za víkend, jsme dnes někde úplně jinde. Loňské léto se nebude již nikdy opakovat. Po současných teroristických útocích v Německu se dále zpřísní bezpečnostní opatření. Na tom je shoda jak v Berlíně, tak i v Mnichově, a to i přes občasnou verbální výměnu názorů mezi bavorským ministerským předsedou a kancléřkou. 

Hackeři napadli e-mail Hillary Clintonové. Objevují se spekulace, že v tom mají prsty Rusové. Chtěl by Putin riskovat a ovlivňovat americké volby? 

Americké bezpečnostní služby mají důkazy, že Rusové v e-mailech mají prsty. Zda tím chtěl Putin ovlivňovat americké volby, nevím. Vím však, že pokud ano, tak tím prokázal Trumpovi medvědí službu. V Americe totiž není větší zrada než spolupracovat se svým protivníkem – Ruskem. Tím, že Trump Rusy dokonce vyzval, aby se na e-maily Clintonové podívali, tak se u amerických voličů odepsal. Vše tak nasvědčuje, že Putin, chtě nechtě, bude muset po amerických volbách jednat s prezidentkou, o které dobře ví, že po minulých ruských volbách otevřeně podporovala protiputinovské demonstrace.