„To už je na hraně zastrašování, nátlaku a pronásledování určitého pohledu na svět. Myslím, že v tomto ohledu bude muset policie hodně rychle přehodnotit svůj přístup a takovým způsobům hodně rychle říci ne. Jinak nám tady debata naprosto zhrubne, bude přípustné úplně cokoli a hlavně se lidé začnou bát si něco myslet, natož to říkat,“ varuje Kubáček před nebezpečnými projevy, které se objevily na demonstraci krajně nacionalistické Národní demokracie, nové strany Svoboda a přímá demokracie poslance Tomia Okamury a nacionalistického hnutí Generace identity, které byly svolány proti přijímání uprchlíků a proti Evropské unii.

Takové symboly nemají nic společného s demokracií a svobodou projevu

Podle politologa jde velmi často o radikály, mnohdy o zaslepené fanatiky. „Ale jsou to lidé, kteří vyrostli v českém prostředí, musejí být znalí českých dějin, takže si musejí uvědomit, že se mezi nimi dá logicky rovnítko k henlainovcům, radikálním fašistickým a nacistickým bojůvkám na přelomu a konci první republiky a v době protektorátní nebo k radikálům v ideologicky vypjatém roce 1948,“ prohlásil Jan Kubáček, který hrozby šibenicemi považuje za něco naprosto nepřijatelného a nepřípustného. „Je to něco, co naprosto nesouvisí s demokracií, svobodou projevu a veřejným nárokem na prezentaci sebe sama radikálním způsobem. Toto už je na hraně zastrašování, nátlaku a pronásledování určitého pohledu na svět,“ uvedl politolog. Podle něj bude muset policie hodně rychle přehodnotit svůj přístup a takovým způsobům rychle říci ne.

Policie selhala podobně jako už stokrát při fotbalových zápasech nebo oslavách 1. májů

Jan Kubáček kritizuje policii, která naprosto selhala, protože průvod i se šibenicemi nechala projít centrem Prahy z Václavského náměstí přes Staré město až na druhý břeh Vltavy před Strakovu akademii, kde sídlí česká vláda. Podle něj měli policisté zasáhnout hned a teprve později vyhodnocovat, zda tímto jednáním byl porušen zákon nebo šlo o přestupek či legitimní projev názoru. „I když má Policie České republiky řadu specialistů na radikalismus, extremismus, neumí vyhodnocovat věc v průběhu času, tedy v době, kdy demonstrace probíhá,“ poukazuje na neprofesionální jednání strážců zákona.

„Policie se zachovala jako už stokrát při fotbalových zápasech, oslavách 1. májů, při demonstracích všeho druhu, kdy nevyhodnocovala, co je obsahem demonstrace, co se tam děje, jen v podstatě čekala, jestli nedojde k prvkům otevřeného násilí. Pak už by zase měla jasný scénář,“ konstatoval politolog, že policisté nedokážou pracovat s demonstrací jako se živým organismem, který je třeba průběžně analyzovat a takové excesy, jako je pohrůžka pověšením politiků, okamžitě v zárodku utnout, trestat a oddělit od toho případně legitimního protestu, který má v demokracii své místo a je zcela přípustný.

Migrací se otevírá proces, který může trvat desetiletí

Proč právě téma imigrantů vyvolává takovou vlnu hysterie, neprojevuje se do toho i nějaká jiná frustrace, která není přímo viditelná? „Je to do značné míry kombinace obojího,“ připouští Jan Kubáček. Jednak se u nás projevuje obrovský strach z neznáma, z otevření kontinuálního procesu. „Lidé si uvědomují, že nejde o jednorázovou pomoc spojenou s jedním válečným konfliktem, ale že se tady opravdu otevírá proces, který může trvat desetiletí a bude velký problém ho kontrolovat,“ poukázal na skutečnost, že není možné současnou situaci srovnávat s vlnou utečenců ze zemí bývalé Jugoslávie, která bezprostředně souvisela s válečným konfliktem provázejícím rozpad země do několika samostatných států.

Češi nechtějí, aby Praha nebo Brno vypadaly jako Paříž, Londýn nebo Brusel

Dalším důvodem je podle politologa fakt, který si uvědomují jak Češi, kteří Českou republiku opouštějí málo, bojí se imigrantů jiné kultury i jiného náboženství, protože jsou tradicionalističtí, ale i lidé, kteří cestují. „Protože vidí, jak dneska vypadají Paříž, Marseille, Londýn, Brusel, v co se proměňuje každé větší německé město. Pro lidi už je to určitá hmatatelná zkušenost a chybějí jim zejména kontroly přílivu utečenců a strategie řešení této vlny ze strany politiků,“ upozorňuje Kubáček. A to se podle něj ukazuje jako nejhmatatelnější problém. Češi trpí jednak do značné míry mlčením české vlády, ale i neschopností evropských elit Evropské unie, NATO a některých mezinárodních organizací, které byly vytvořeny jako bezpečnostní pojistky, se na nějakém společném a účinném řešení dohodnout. „A najednou se mnoha Čechům zdá, že ty instituce jsou hluché, hledí jen na své zájmy, nejsou schopny dohodnout nějaké širší řešení. A to postrádají i u české vlády,“ dodal Kubáček.

Politická elita se chová úplně jinak než běžní lidé, nevidí jejich problémy

Spolu s obavou z nezvládnutého přílivu masy uprchlíků je radikalismus podle Jana Kubáčka také symbolem určité frustrace. „Mnozí Češi, a po právu, upozorňují, že už nemají šanci prosadit svůj pohled na svět. Elita uvažuje a chová se úplně jinak než my, vůbec nevidí naše problémy. Tváří se, že tady není problém s vymahatelností práva, že sociální legislativa je ideální a měří všem stejně, že tady nejsou ghetta, že důchod není problematické období, speciálně ve velkých městech, že vychovávat děti je ze strany státu zvýhodněno a motivováno, že podnikání malých a středních firem je bezproblémové a že se nemohou dostat pod tlak vydírání nebo nějakého právního omezování,“ vyjmenovává politolog, co všechno lidem dnes vadí.

A takových témat je podle něj spousta. Myslí si, že tady dochází ke krizi střetu dvou světů, toho ideálního politického, který řeší především zahraniční otázky a velkou ekonomickou politiku, a zapomíná, jak se žije někdy velmi nesnadno v běžném životě, a skutečného světa obyčejných lidí. „A lidé říkají, že nemají alternativu, protože některé zklamal i Andrej Babiš, který se stává čím dál víc politikem a zapomíná, jaká frustrace, jaká témata a jaký protest ho vynesly nahoru. Takže myslím, že dochází do značné míry ve všech možných veřejných debatách, ve veřejných iniciativách k míšení strachu z neznámého a nejistého a hlavně na desetiletí jakoby definitivního přílivu migrantů a zároveň frustrace, že není komu to říci a není šance to prosadit do obecného povědomí,“ shrnul příčiny radikalizace společnosti politolog. Objevuje se tak podle něj nebezpečí, že nejen u nás, ale po celé Evropě může být současná politická elita, která nesplňuje očekávání veřejnosti, nahrazena jinou, ovšem nacionalistickou a extremistickou, jak se ukazuje v případě Národní fronty ve Francii i v dalších zemích.