Diskutuje se o malých stranách, které mají odčerpat voličské hlasy stranám velkým. Například v souvislosti se Starosty a miliardářem Dědkem, který kandiduje za Starosty, ale zároveň chválí Babiše. Mluví se o tom i v případě Realistů, kteří údajně vezmou hlasy ODS, zatímco Starostové mají ubírat TOP09, a těch příkladů je více… Co je na tom podle vás pravdy? Jde o Babišova „kukaččí vejce“?

Já si myslím, že primárně asi ne. Nelze říci, že by tato uskupení, která jste jmenovala, vznikla za tímto účelem. Na druhou stranu určitě platí, že v případě Realistů se snahou dostat se do politiky vidíme u některých představitelů sympatie s hnutím ANO. Nejmarkantnější je to právě u nového mecenáše Starostů pana Dědka a spíše, než že by šlo o kukaččí vejce, jde o takový nový trend, který k nám přišel z některých jiných zemí střední a východní Evropy, tedy vstup bohatých podnikatelů se silným vlivem.

Nejde ale jen o Realisty a Starosty. Pavel Sehnal vzkřísil stranu ODA a jsou i další. Proč tedy podle vás miliardáři v Čechách chtějí vstoupit do politiky stejně jako Andrej Babiš?

Spíše, než kukaččí vejce jde o žárlivost jiných v uvozovkách oligarchů proto, že Babiš to udělal jako první a uspěl. Řada z nich se ho snaží kopírovat. V případě například Sehnala a ODA je to očividné, to je čistý příklad kopírování hnutí ANO. Někteří další se snaží mít svoji stranu, ale úplně to neovládají.

Ať je to tak, či onak, nejvíce z toho prý bude těžit Babiš, kterého ohrozit nemohu, ale zároveň odčerpají hlasy jeho konkurenci. Podobně se Zemanovi a jeho SPOZ v roce 2010 povedlo ubrat čtyři procenta Paroubkovi s ČSSD.

Nebyl to jenom Zeman, ale také paní Bobošíková a její Suverenita. Tam je vidět, že zatímco Zeman tak činil účelově a snažil se v podstatě kanibalizovat ČSSD, tak Bobošíková primárně takový cíl neměla, ale ve výsledku ubrali sociálním demokratům tolik, že Paroubek nemohl sestavit vládu. Nevěřím na scénáře o úmyslně založených stranách, i když i takový případ známe. Mečiar založil Zelenou alternativu proti Straně Zelených.

Spíše jde o to, že čím bude politická scéna roztříštěnější a čím více subjektů bude kandidovat proti zavedené značce, proti hnutí ANO, které v preferencích vede, bude Andreje Babiše moci zastavit jen široká koalice proti němu. Babiš potřebuje, aby po volbách byla v Poslanecké sněmovně většina hnutí ANO, komunistů a Okamury. Tím znemožní vznik koalice proti Babišovi a on sám si vybere, jak sestaví vládu, protože bez něj to nepůjde. Ostatní se s Okamurou a KSČM nemohou spojit. Čím více hlasů propadne a roztříští se, tím větší výhoda pro ANO. Takže nepřímý dopad na volby mít mohou, ale přesto nevěřím, že účelem zakládání malých stran je právě tento důvod.

Co může pro českou politiku a Čechy znamenat nástup miliardářů?

V podstatě jde o zkopírování toho, co se v Pobaltí, v Lotyšsku, v Litvě děje už patnáct let. Velké ekonomické skupiny vědí, že politické strany v postkomunistických zemích mají málo členů, nejsou vrostlé do společnosti, a že ovládnout a založit v době médií a internetu marketingovou stranu není tak složité. Nejdříve to začalo komiky, u nás Radkem Johnem, v Litvě litevským Leošem Marešem, přičemž ve všech případech za nimi stála velká skupina. Později si tyto ekonomické skupiny uvědomily, že politiku mohou dělat i bez prostředníků. Bárta si našel Johna, Babiš se do čela strany postavil sám. Dělo se to už dříve v Pobaltí, v Bulharsku, ve východoevropských zemích a my jsme se dlouho zdáli jako výjimka. I na Slovensku měli ředitele televize, jakousi obdobu Železného, který se stal ministrem hospodářství a založil stranu. U nás se nic takového nedělo až do vládní krize kolem Petra Nečase. V tu chvíli se chopil šance Andrej Babiš a dnes oligarchové cítí žárlivost, takže se pokusí politiku ovlivňovat i další.

Když se podíváme na to, jak vše probíhalo jinde, jsou dvě cesty. Někde došlo na to, že se střídají strany zakládané bohatými podnikateli, v jiných oligarchové přišli a zase odešli. Když se podíváme lépe, hmatatelný úspěch dosáhl jen Andrej Babiš. U ostatních to ukáží volby, ale že by se formovala síla podobného charakteru, to zatím nevypadá. Nástup takto organizovaných politických sil – oni tomu říkají strany, ale strany to fakticky nejsou, protože v nich nejde o členy – samozřejmě důvěru v českou politiku dlouhodobě oslabí, protože strany založené podnikateli a představiteli ekonomických skupin budou logicky hájit zájem v první řadě těch zakladatelů. Můžeme se pošklebovat, ale minimálně tak jsou formovány a u malých stran nějaká kontrola od členů stále není. Pokud by situace došla tak daleko, že by kandidovaly jen strany silných podnikatelů, lidé by byli brzy frustrovaní. Dnes vidíme souboj nového uskupení Andreje Babiše a proti němu tradiční strany, ještě je příležitost starších politických stran. Kdyby tu byli samí Babišovci, vypadalo by to jinak a lidi by to rychle zklamalo, protože už by zde nebyl kontrast, ale jen jedna možnost.

To, co popisujete, mi chvílemi připomíná Silvia Berlusconiho v Itálii. Ten ale nakonec nedopadl dobře. Domníváte se, že Andrej Babiš dopadne jako Berlusconi?

Já mám na věc jiný názor než vy. Říkáte, že Berlusconi nedopadl dobře, ale podle mne dobře dopadl. On byl od roku 1993 dvacet let největší postavou italské politiky a vybudoval silnou stranu, několikrát byl premiérem a po dlouhé době dovládl jedno funkční období, což je v Itálii výjimka. Dnes má jeho strana do dalších voleb podle preferencí patnáct procent. To znamená, že on stranu stále vede. Sice má zákaz působit v politice, ale ještě se odvolá a možná nakonec bude lídrem. Už to sice není, co bývalo, už je mu osmdesát let, takže jde spíše o biologické problémy plus skandály, ale myslím si, že Babiš si přeje dopadnout jako Berlusconi. Být premiérem a dvacet let, ať už jako opoziční lídr nebo premiér, ovlivňovat politickou hru v zemi. Paralely tam jsou a také jeden velký rozdíl – Berlusconi nepřemýšlel, kam v politickém spektru patří. Byl lídrem pravice a bojoval proti levici. Babiš má širokospektrální voliče a nelze ho jednoznačně zařadit. Voliče Babiše je složité jednoduše definovat.

Pomáhá Babišovi, že je nezařaditelný, tedy že může najít podporu jak u pravicově, tak i u levicově smýšlejících voličů?

Je to jeho taktika a zatím pomáhá.

Co může české politice přinést miliardář s pověstí dobrého selfmademana Dalibor Dědek?

Těžko se to hodnotí. Dědek je v politice týden a já si zatím nedovolím ho hodnotit, není ani z čeho. Jde o dalšího bohatého byznysmena, který vstupuje do politiky, ale jde jinou cestou než Andrej Babiš. Dědek stranu nezaložil, ale stal se jejím kandidátem, v tom bude rozdíl. Co se bude dít dále, teprve uvidíme.

Miliardáři často spoléhají na takzvané osobnosti, což je takový pochybný termín. Na kandidátkách by měli být především lidé, kteří jsou tam nominováni svými stranami, tak funguje demokratický proces. V poslední době se mluví o tom, že Andrej Babiš už známé osobnosti nepotřebuje a vystačí si sám. Souhlasíte s tím?

V případě Andreje Babiše je to pravda. Před minulými volbami nebyl příliš znám široké veřejnosti a už vůbec jako politik. Nebyly známy jeho politické názory, ty během kampaně otočil, takže lidé nevěděli, co si myslí. A také se ukazuje, že některé osobnosti už nebudou za ANO mandát obhajovat, jako například Martin Komárek, protože ANO už je nepotřebuje. Jak se říkávalo dříve v některých částech Prahy, že za ODS by byla zvolena i tenisová raketa, tak je to na mnoha místech republiky i s hnutím ANO. Hnutí už není závislé na kandidátech, voliči jdou za značkou Andrej Babiš. Velká část z nich nepřemýšlí, kdo je na lokální kandidátce.

Oproti tomu u některých stran nebo uskupení založených na zelené louce a kterým podnikatelé říkají politické strany, nevíme, jaké mají politické názory, jako třeba Sehnal. Logicky se tedy snaží voliče nalákat na známé tváře a přilákat skupiny, kterým jsou tito lidé sympatičtí. Pokud taková strana uspěje, mnohdy končí tím, že se začne rozpadat, protože jde o slepence osobností, které nemají jednotný směr a názory. Když pak odejde otec zakladatel, tak se většinou rozpadnou.

To by se u nás dalo přirovnat k Věcem veřejným…

Je to tak.

Pomůže Babišovi do voleb skutečnost, že se rozhodl vzít si dlouholetou přítelkyni Moniku? Zapůsobí svatba citově na voliče a přidá mu hlasy do podzimních voleb?

Myslím si, že velký vliv na volební výsledek svatba mít nebude, protože lidé budou Andreje Babiše volit spíše z přízně, než kvůli svatbě. Z hlediska volebního marketingu jde o dobrý tah, protože uprostřed okurkové sezony udělala svatba lídrovi hnutí ANO bezplatnou publicitu. Ale že by to přineslo nové voliče, o tom pochybuji. Jde o zviditelnění, ale ne nutně takové, které by přivedlo nebo odradilo voliče. Pokud je to marketingový tah, tak by to byla jen část podpůrné kampaně, nikoliv rozhodující část politické kampaně.