Dnešní Rozjezd začíná politolog Zdeněk Zbořil poznámkami z uplynulých dnů takto: „Asi podobně jako mnoho jiných pozorovatelů české politiky mě zaujalo to, co bych nazval Akce Mlejnek, která je tak nepochopitelně absurdní, že se nechce věřit, že je z reálného světa zpravodajských služeb nebo ze světa pohádkového podsvětí. Všechno okolo toho je ale tak mizerně mediálně zpracované, že si asi budeme muset počkat na další souvislosti, které jak říkal už Josef Švejk, jako každá pravda vyjdou najevo, ‚jako volej na vodu‘. Jen si dovoluji konstatovat, že moje generace se to už asi nedoví.“

O víkendu jsme si připomínali výročí 21. srpna. Řada politiků tak otevřela téma našeho vztahu k Rusku. „Jako bychom dnes na Ukrajině sledovali vzdálenou ozvěnu našeho srpna,“ uvedl v projevu premiér Petr Fiala.

„Když už někteří současní politici vzpomínají na ‚ozvěny‘ našeho srpna, snad by se slušelo připomenout, že šlo o vojska Varšavské smlouvy a kontingenty z NDR, Polska, Maďarska, Bulharska a SSSR, veleli sovětští generálové, a že rumunská armáda se zúčastnit odmítla a Maďaři chvilku váhali,“ připomíná Zbořil. „K těm ‚ozvěnám‘ také patří, že následovala smlouva o ‚dočasném umístění vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR‘, a že mezi umístěnými byli, jistě nikoliv ze své vůle, mnozí Ukrajinci. Mezi nimi i současný starosta Kyjeva Vitalij Kličko, který na svůj pobyt ve vojenském prostoru v Milovicích vzpomínal pozitivně,“ dodal a pokračoval v bilancování dál: „Jistě tento sentiment může hrát ještě po letech a v současné době ve vztazích mezi Čechy a Ukrajinci nějakou roli. Protože jsem tehdy byl celou dobu v Praze, pamatuji si už první reakce v noci z 20. na 21. srpna před budovou ÚV KSČ, potom na Staroměstském a Václavském náměstí a konečně i před budovou Československého rozhlasu. Setkal jsem se tam, a později na různých studentských shromážděních, s mnoha přáteli a známými neznámými a byl jsem svědkem jejich změn postojů a odchodů do zahraničí, které uzavřely osudy jedné generace, o které si nemyslím, že byla ztracená, ale spíše z vůle těch starších ‚potracená‘.“