Vyrazí vojáci z Česka nebo z jiného členského státu NATO na Ukrajinu? Prezident Petr Pavel podpořil Emmanuela Macrona a při tiskové konferenci obou hlav států připustil, že existuje několik variant, jak by taková účast mohla vypadat. Včetně instruktorů, kteří by přímo na Ukrajině trénovali tamní vojáky.

„Naprosto se shodneme v tom, že Evropa musí hrát větší roli, pokud jde o pomoc Ukrajině a pro odstrašení Ruska od pokračování agrese. Pokud se budeme chovat a jednat v rámci mezinárodního práva, neměli bychom si zavírat možnosti podpory Ukrajiny. Jsem pro to, abychom hledali nové způsoby, včetně pokračující diskuse o možné přítomnosti na Ukrajině. Různými způsoby a formami. Způsobů je celá řada a debata k tomu již začala, měli bychom v ní pokračovat. Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u té pomoci, jakou Ukrajině poskytujeme dnes,“ uvedl v úterý prezident Pavel.

Podle Erika Besta je záhadou, co prezident myslel těmi dalšími formami a způsoby pomoci. „Celá řada možností? To by mě zajímalo, jakých. Někteří komentátoři říkají, že je veřejným tajemstvím, že vojáci NATO už na Ukrajině jsou. Podle mého názoru nejde o vojáky v tomto smyslu, ale půjde o jednotky zpravodajských služeb, kde platí odlišná pravidla. Nejsem v tomto ohledu expert, ale není to náhodou tak, že pokud by Česká republika chtěla vyslat skutečně vojáky výcvikové mise, o které prezident mluvil, vyžadovalo by to souhlas parlamentu? Vláda je tam může poslat na 60 dní, ale potom by celá debata byla o ničem jiném,“ míní pozorovatel.

„Jestliže prezident říká, že vyslat naši vojenskou výcvikovou misi na Ukrajinu je stejné, jako když se ukrajinští vojáci přijedou cvičit k nám, to se mýlí. To teda určitě stejné není,“ upozorňuje Best. 

Podle jeho slov Pavlovo vyjádření vypadá, jako by svůj názor na možné vyslání vojáků s nikým předem neprodiskutoval. „Mluvčí premiéra vzkázala v MF Dnes, že se vláda k žádnému takovému kroku nechystá, že neplánuje posílat nikoho. Vyvolává to otázku, proč o tom prezident mluvil. Vybavilo se mi, že Petr Kolář na lednové akci Aspen Institutu vyzýval k tomu, abychom přešli na válečnou ekonomiku a to je také něco jiného než oficiální politika vlády. Jsou to jenom jejich osobní názory, anebo jde o předvoj a snahu přeformulovat českou zahraniční politiku? Prakticky největší kritika Zemana spočívala v tom, že prosazuje jinou zahraniční politiku než vláda. Teď to máme u Pavla. Jediný rozdíl je v tom, že pokud se Zeman něco pokoušel zrealizovat, trval na tom. Zatímco Pavel něco řekne dnes, ale zítra svůj postoj klidně změní,“ je přesvědčen.