Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Karla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.)  Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.)  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc.  Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského,  Františka Bublana,  Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Ve čtvrtek budou ministři zemí Evropské unie jednat o případném zostření sankcí vůči Ruské federaci. Mezinárodní vztahy vyhrotil útok na východoukrajinský přístav Mariupol. Reakce, které ze Západu přišly, hodnotí politolog Oskar Krejčí takto: „Diplomatické aktivity Západu jsou až patologicky protiruské. To, co v úterý spáchala EU, je na hranici podvodu. Prohlášení týkající se Mariupolu nemělo souhlas některých států a zahraniční politika EU vyžaduje konsenzus. Politici, kteří tvrdí, kdo střílel na Mariupol, jsou čistí propagandisté.“ V návaznosti na sobotní střelbu premiéři a prezidenti států EU totiž ve svém prohlášení připomněli trvající a vzrůstající ruskou podporu určenou východoukrajinským separatistům; podtrhuje to podle nich ruskou odpovědnost za vývoj. Naléhavě vyzvali Rusko k odsouzení akcí separatistů a k uvedení dohod z Minsku v život. Útok odsoudila Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i Severoatlantická aliance. Odpovědnost za útok, při němž zemřelo nejméně 30 lidí a desítky byly zraněny, rebelové odmítají.

Nikdo nemůže vědět, kdo za odpálením raket stojí. Důkazy nejsou

Rakety podle dostupných informací měly být vypáleny z povstaleckého území, terčem byli civilisté, pochybnost vyvolávají také zprávy o tom, že šéf Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko nejdřív zavelel k ofenzívě, a pak se od střelby distancoval. Kyjev označil za strůjce útoku separatisty, podle šéfa Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka se ale střílelo z raketometů ukrajinské armády. Profesor Krejčí ale upozorňuje, že označit viníka bez důkazů je snadné. „Nikdo přesně nemůže vědět, kdo za odpálením raket stojí. Mohlo jít i o omyl, což je také možné. Někdo musí situaci přece vyšetřit, než začnou politici vynášet soudy,“ kritizuje Krejčí. Ukrajinský parlament už posvětil prohlášení, v němž označil Rusko za agresora a samozvané republiky vyhlášené proruskými rebely za teroristické organizace. Předseda Parlamentního shromáždění OBSE Ilkka Kanerva v úterý vyzval Rusko, aby v zájmu uklidnění situace na Donbasu uzavřelo své hranice s Ukrajinou. Americký prezident Barack Obama, jak informoval také server aktualne.cz, obvinil Moskvu, že k nynějšímu vyhrocení situace na Ukrajině přispěla podporou separatistů.

Krejčí: Politika dvojího metru je nejen do očí bijící, ale zároveň rozkládá samotný Západ

Politolog se také zamýšlí nad paradoxní situací, kdy jsme vlastně vytrvale svědky informací o zabíjení lidí v Doněcku nebo Oděse, ale jejich smrt tak silné reakce nevyvolává. „Když je zasažen Mariupol, který je v oblasti kontrolované Kyjevem, najednou se svolává Rada bezpečnosti a jsou tu prohlášení Evropské unie. Politika dvojího metru je nejen do očí bijící, ale zároveň rozkládá samotný Západ. Když se podíváte na to, jak roste na Západě Putinova popularita a odpor k EU, je to mimo jiné i výsledkem jednostranných diplomatických aktivit ze strany Západu,“ uvedl Krejčí. Jedním z těch, kteří nejsou přesvědčení o vině Ruska, je nový premiér Alexis Tsipras z krajně levicové formace Syriza, který vyjádřil svou nespokojenost s prohlášením Evropské unie a upozornil na to, že EU postupovala bez souhlasu Řecka. Rozpaky vyjádřilo Slovensko nebo Maďarsko.

Krejčí: Ke zpřísnění sankcí vůči Rusku by nemělo dojít

Evropská unie zvažuje zostření  sankcí. Ve hře je také blokování platebního systému SWIFT. Brusel vyzval ministry zahraničních věcí členských zemí Unie, aby zvážili „veškerá nezbytná opatření,“ včetně rozšíření protiruských sankcí. Navrhl to předseda Evropské rady Donald Tusk. „Nejsou dodržována základní pravidla fungování Evropské unie a místo zahraniční politiky se v podstatě dělá propaganda, což může vyvolat velmi nepříjemnou zpětnou vlnu. Pokud jde o zesílení sankcí, pravděpodobnost, že dojde k jednotnému postoji, se snižuje. Pokud se budou dodržovat zásady Lisabonské smlouvy, ke zpřísnění by nemělo dojít,“ uvedl k situaci Krejčí. „Jsou země, kde jsou vládní nebo opoziční strany protiruské. Například v Británii je postoj tradičně, řekněme už od konce Napoleonských válek, protiruský. Pokud jde o kontinentální Evropu, ve Francii, Španělsku i Německu najdete oba názorové proudy. Ten protiruský rozhodně nesílí. Řekl bych, že i v německých mainstreamových médiích se už objevují reálnější informace o situaci na Ukrajině a o potřebě míru ne vítězství,“ dodal.

Válčí na Ukrajině tisíce ruských vojáků? Občané s ruským původem jsou v oblasti samozřejmostí.

Média hovoří o tisícovkách ruských vojáků, kteří podporují separatisty. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka na Ukrajině válčí na 9 000 ruských vojáků. „Účast Rusů na konfliktu je samozřejmě vysoká, ale je potřeba rozlišit, co jsou Rusové a co jsou ruští vojáci. Především Ukrajinci, občané s ruským etnickým původem, jsou v této oblasti samozřejmostí. Dokonce se dá hovořit o většinovém ruském etniku. S pravděpodobností, která hraničí s jistotou, lze také říci, že z Ruska přicházejí dobrovolníci,“ popsal Krejčí. „Jestli z Ruska přecházejí jednotky, k tomu nikdo nedal žádný důkaz. Účast Rusů tam je bezesporu velice vysoká, ale pro ruské Ukrajince je to domovina, hájí svůj domov,“ dodal. Mrtvých přibývá, konflikt eskaluje a slova o příměří zůstávají jen na papíře. Od uzavření minské dohody loni v září se můžeme dozvědět v médiích nejčastěji to, že je ohrožena, vážně ohrožena nebo porušována. To, co se děje na Ukrajině teď, je už podle politologa Oskara Krejčího plně v rozporu s úmluvami.