Rusové se v uplynulých dnech stáhli od Kyjeva a probleskují zprávy o disciplinárních dopadech první fáze války na ruské velení. Které z těchto dopadů jsou podle vás reálné a jaké důsledky z toho může ruský prezident vyvodit?

„Probleskující zprávy“ bývají zpravidla jen dohady. Mění se ale strategie, určitě již Moskva nepočítá s pomocí proruského disentu. Takovéto změny si asi vyžádaly změny ve velení celé operace. V každém případě se na poslední poradě ruské bezpečnostní rady objevil po delším čase Sergej Ivanov, který po příchodu Vladimíra Putina zaváděl pořádky nejen v armádě.

Pane profesore, došlo k nějakým změnám z vašeho pohledu, co se týká války na Ukrajině, které považujete za zásadní? Jak hodnotit dosavadní výsledek operací na východě a jihu Ukrajiny?

Zásadní pro celou tuto válku je snaha ruského vedení vést, pokud to je jen trochu možné, bezkontaktní boj. Je patrné úsilí omezit lidské ztráty. Ruská armáda využívá svoji převahu ve vzduchu a útočí na stovky cílů denně – často do hlubokého týlu ukrajinské armády, třeba do Lvovské oblasti. Ničí vojenskou techniku, opravárenské závody této techniky, sklady zbraní, munice i paliva a v neposlední řadě velitelská stanoviště. Zvláštní pozornost je věnována shromaždištím zahraničních legionářů.

Pokud jde o operaci na východě Ukrajiny, zdá se, že ruská armáda nikterak nespěchá. Je podřízena strategii vyčerpání protivníka. Naráží na velmi dobrá opevnění, odolnost ukrajinské armády a záludnost otevřeného terénu, což ostatně ukázaly i operace Rudé armády v této oblasti za 2. světové války. I proto je snaha obklíčit Donbas klíny ze severu a jihu velmi dobře předvídatelná ukrajinským generálním štábem. Na jihu pokračuje blokování podzemí ocelárny v Mariupolu; nějaký mimořádně silný tlak na Mykolajiv (Nikolajev) a následně na Oděsu není vidět.

Nelze zapomínat, že podle dostupných údajů nasadilo Rusko na Ukrajině přibližně 200 tisíc vojáků, kterým čelí 400 tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Přitom zabezpečení týlu na obsazených územích se stále potýká s malou podporou místního obyvatelstva, které netuší, jaké teritoriální cíle má v této válce Rusko.

Z čistě hodnoticího hlediska, jsou české i jiné zbraně včetně těžkých schopny ofenzivu zastavit a zvrátit?

Nedovedu si to představit. Všechny dodávky zbraní ze Západu na Ukrajinu probíhají pod ruským kosmickým a vzdušným dohledem. Převaha Ruska ve vysoce přesných raketách, střelách s plochou drahou letu a v bitevnících se nedá zvrátit.

Zní kritika, že jsme dodali Ukrajině zastaralé zbraně. Prezident Zelenskyj konstatoval, že kdyby západní partneři dodali Ukrajincům zbraně, o které tak dlouho žádají, už mohlo být po válce. Jaký je váš náhled?

Moderní zbraně potřebují výcvik. Ukrajinská armáda z dostupné těžké techniky zvládá sovětské zbraně z Varšavské smlouvy, ruská je o několik technických tříd dál. Volodymyr Zelenskyj se mýlí – nebo hraje propagandistickou hru. Tu ovšem hraje brilantně, s velkým citem pro mediální kampaně v západním informačním prostoru.

9. května se v Rusku uskuteční oslava 77. výročí vítězství ve 2. světové válce. Bude podle vás do té doby něco k oslavě v současné válce?

Nemyslím si, že na probíhající válce je co slavit. Navíc to zatím vypadá, že k zásadním změnám na frontě nedojde. Ale bombardování ukrajinských pozic po celé linii fronty zesílilo.