Rusové se v uplynulých dnech stáhli od Kyjeva a probleskují zprávy o disciplinárních dopadech první fáze války na ruské velení. Které z těchto dopadů jsou podle vás reálné a jaké důsledky z toho může ruský prezident vyvodit?

„Probleskující zprávy“ bývají zpravidla jen dohady. Mění se ale strategie, určitě již Moskva nepočítá s pomocí proruského disentu. Takovéto změny si asi vyžádaly změny ve velení celé operace. V každém případě se na poslední poradě ruské bezpečnostní rady objevil po delším čase Sergej Ivanov, který po příchodu Vladimíra Putina zaváděl pořádky nejen v armádě.

Pane profesore, došlo k nějakým změnám z vašeho pohledu, co se týká války na Ukrajině, které považujete za zásadní? Jak hodnotit dosavadní výsledek operací na východě a jihu Ukrajiny?

Zásadní pro celou tuto válku je snaha ruského vedení vést, pokud to je jen trochu možné, bezkontaktní boj. Je patrné úsilí omezit lidské ztráty. Ruská armáda využívá svoji převahu ve vzduchu a útočí na stovky cílů denně – často do hlubokého týlu ukrajinské armády, třeba do Lvovské oblasti. Ničí vojenskou techniku, opravárenské závody této techniky, sklady zbraní, munice i paliva a v neposlední řadě velitelská stanoviště. Zvláštní pozornost je věnována shromaždištím zahraničních legionářů.