„Donald Trump začal rychle plnit některé body svého předvolebního programu. Jednak aby dokázal svým voličům, že nemluvil do větru, jednak že má dobrou vůli,“ reaguje na sérii prezidentských příkazů z minulých dnů politolog Zdeněk Zbořil. „Takže bychom mohli konstatovat, že jsou tato rozhodnutí především politická a až na druhém místě přísně administrativní. To ale také znamená, že se teprve bude dostávat do kolize s dědictvím Obamovy administrativy. A když víme, že nejen ve Spojených státech, ale na celém světě má státní administrativa tendenci stávat se byrokracií, uvidíme jistě v nejbližších dnech, zda se novému prezidentovi podaří v uskutečňování svých vážnějších záměrů pokračovat,“ dodává Zbořil. Z vydaných příkazů můžeme jmenovat zablokování dohody TTP, rozhodnutí o stavbě zdi na mexické hranici, stanovení třicetidenní lhůty, do které mu vedení armády má předložit plán na porážku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní zájem vzbudil i páteční exekutivní příkaz, který zavádí přísnější prověřování lidí, kteří do Států přijíždějí. Výnos na 120 dní pozastavuje program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Zákaz vstupu do USA platí pro migranty ze Sýrie a na 90 dnů zakazuje vstup všem lidem z dalších šesti zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu.

Vítací mánie Merkelové je s takovým rozhodnutím v nesouladu

S tímto příkazem Trump také narazil na odpor – a dost silný. Nesouhlas vyvolalo rozhodnutí nejen u některých politiků a humanitárních organizací v USA. Za špatné považuje toto rozhodnutí kancléřka Angela Merkelová a nesouhlas v podstatě vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová. „Pokud jde o Angelu Merkelovou ta nemůže jednat jinak než taková rozhodnutí Donalda Trumpa kritizovat, protože její vítací mánie je s takovým rozhodnutím v hlubokém nesouladu. A to, že si s Trumpem jednou krátce zatelefonovala, jednak nemůže vyřešit tento rozdílný názor na přistěhovalectví, jednak nám ani z těch prvních několika kusých informací není jasné, zda není její kritika amerického prezidenta určena německému nebo evropskému publiku,“ komentuje hodnocení kancléřky politolog Zbořil. K situaci britské premiérky uvedl: „Absolvovala pouze informační rozhovor s prezidentem a společné komuniké, respektive vyjádření Theresy Mayové, bylo až příliš jednostranné, a také ono bylo určeno především pro její britské voliče a jako důkaz toho, že politika Velké Británie nechce být pod kuratelou německé kancléřky. To je důležité k zahájení ‚přímého Brexitu‘, jak o něm mluvila v domácím prostředí, a také to, že na tiskové konferenci po setkání s americkým prezidentem přítomným novinářům právě ona chtěla vysvětlit, o čem se mluvilo.“

Zbořil také upozorňuje: „Ačkoli britská diplomacie je proslavená obratnými vyjádřeními na nejrůznější témata, vypadalo to tentokrát, že jsme se dozvěděli jen to, že obě strany si vyměnily názory na je zajímající problémy. Takže zatím se jedná v obou těchto případech jen o výměnu zdvořilostí (včetně zmínky o boji proti terorismu, který USA i GB chtějí mít pod svou ‚národní kontrolou‘). Ale o tom, co se v nejbližších dnech stane, obě dámy sice asi už tuší, ale nevědí. Dokonce ani o tom, jak to bude s těžbou kvalitní ropy v Kaspickém bazénu, zejména té její části, kterou zatím kontroluje Írán.“