Dozvuky amerických voleb se podle docenta Robejška týkají všech západoevropských demokracií, tedy i té naší. „Mají stejný spojovací jev, a to je skutečnost, že mediální a akademické elity, které se dosud zabývaly zejména tím, že zbytku společnosti zakazovaly a přikazovaly, jak se má chovat, co si smí myslet, co nesmí říkat, nejzpozději na americkém příkladu pochopily, že jejich éra s největší pravděpodobností končí, a teď mají velké potíže, jak se s tím vyrovnat,“ soudí politolog.

Nemyslí si ovšem, že by to mohlo v Evropě vyvolat nějaké zásadní posuny. „Myslím, že tento proces se dá velmi dobře zapojit do vývoje posledních let, kdy v Evropě docházelo ke zpochybňování legitimizace evropské integrace a tento proces má v sobě to, že obyčejní lidé to nechtějí. Ti se vzepřeli tomu, že jsou integrováni proti jejich vůli,“ konstatuje Robejšek pro TV ParlamentníListy.cz.

Dodává, že s vnímáním mediální a akademické elity je to víceméně totéž. „Jenom je to teď přiostřené asi v souvislosti s tím, jak se velmi silně jednostranně angažovala ve Spojených státech, a to se najednou promítá i do toho, jak lidé vnímají chování jejich vlastní akademické a mediální elity, a teď myslím i německé, francouzské, ale samozřejmě zejména české,“ uvádí docent Robejšek.

Útoky některých českých médií na prezidenta podle jeho slov samotnému Miloši Zemanovi dlouhodobě spíše prospívají. „Anebo jsou neutrální, protože jeho přívrženci ho zvolili s jasnou většinou, a jestli se nemýlím, jeho preference jsou trvale velmi vysoké,“ míní politolog s tím, že momentálně zažíváme protizemanovské bouření skupiny, která nemá žádné silné zakotvení ve společnosti a zabývá se sama sebou.

Umělci, kteří vyzvali k týdnům občanského neklidu, by podle Petra Robejška měli poodstoupit od své buřičské a revolucionářské role a zamyslet se nad tím, jaká je podstata jimi kritizovaných jevů.

„Svůj význam (umělci – pozn. red.) jednoznačně přeceňují, jak jsem už naznačil, a zbytek společnosti je buďto neutrální, nebo spíše na druhé straně, a mám dojem, že si to elity také velmi dobře uvědomují. Možná z toho pramení i část jejich rozčílení a pohoršení, protože já to chápu jako docela velké zklamání, když zjišťují, že zbytek národa na ně reaguje buď vlažně, nebo vůbec ne. Tohle z velké části zdůvodňuje i to, jak se chovají, včetně nejrůznějších výzev,“ analyzuje politolog pro ParlamentníListy.cz.

Veřejnoprávní média se prý chovají přesně v daném mainstreamu, který docent Robejšek kritizuje. „Nacházejí se na straně těch, kteří si uvědomují, že ztrácejí svůj vliv, a pro veřejnoprávní média je to možná kritičtější ještě tím, že politické strany na ně budou vyvíjet nějaký vliv, budou stát v prostoru oprávněné otázky ohledně toho, jak objektivní skutečně jsou, a jestli, když jsou jednostranná, je oprávněné, aby je většina národa spolufinancovala. To jsou otázky, které špičkové pracovníky veřejnoprávních médií už teď zaměstnávají, a v krátké době uvidíme i určitou reakci a posun v chování veřejnoprávních médií, byť bude samozřejmě proti jejich vůli, tím pádem pomalý, ale nezadržitelný,“ dodal Petr Robejšek pro internetovou TV ParlamentníListy.cz.