Hlasoval/a byste jako poslanec/poslankyně pro vyslovení nedůvěry vládě?Anketa
„Dostali jsme se tam hlavně proto, protože statisíce z nás dělali chybná rozhodnutí po dlouhá léta, co koupit, komu věřit, koho volit, a tak dále. Jak se chovat. A tahleta rozhodnutí se musí změnit. Když se změní, vrátíme se do toho, čemu říkáme svoboda a důstojnost lidí,“ vidí příčinu Robejšek. Doplnil, že lidé zcela správně cítí, že zmůžou velice málo, protože zažíváme existenční krizi reprezentační demokracie. Mluvil ovšem hlavně o spotřebním chování a o tom, že by lidé místo digitální komunikace měli volit tu fyzickou. Jednotlivá rozhodnutí se pak sčítají. A pokud by se lidé nechovali tak, jak od nich systém očekává, tak je možné zvrátit „technofeudalismus“.
Konec ekonomického růstu dle něho souvisí s koncem globalizace a začátkem přerozdělování bohatství v neprospěch malých lidí. „Ten globalizační impulz se vyčerpal, jako už jednou před zhruba sto lety. A teď ti, kteří vládnou a chtějí udržet svoji pozici, míru bohatství a výkonnosti systému, tak ji chtějí udržet na náš úkor,“ míní ekonom. Správnou reakcí by pak dle Robejška bylo dávat přednost lokálnímu, tedy soustředit se na svou lokalitu, například nakupovat v kamenném obchodě, i když je to v něm trochu dražší.
Dle Robejška je nyní systém na hranici toho, co může obyčejný člověk z hlediska blahobytu dosáhnout. „Když nebudeme dělat nic, tak z toho blahobytu stejně budeme ztrácet, a ještě se budeme vracet do společnosti, která bude mít silné diktátorské rysy,“ varoval. Za příklad považuje například mobiliní telefony, které mohou lidi „fízlovat“. „Ten vás může kontrolovat, ten je s vámi pořád a tendence kontrolovat vás už jsou,“ podotkl a položil otázku, zda jsou symboly luxusu a blahobytu žádoucí. Kromě toho k „racionálním pověrám“ dle jeho slov patří, že hospodářství je nejdůležitější. Právě tak se na něj prý fixují politici.
Fotogalerie: - První zvonění
Současné zprávy pak neodrážejí, co se děje ve společnosti, ale mají lidi nějakým způsobem ovlivnit. „Neříkají vám v žádném případě všechno, v žádném případě celou pravdu,“ upozornil. Vzpomínal pak na doby, kdy různé skupiny stály proti sobě, například podnikatelé, politici, média a věda. Tedy že politici dělali pro podnikatele nepříjemná rozhodnutí, média kritizovala jak podnikatele, tak politiky, a věda nesloužila nějakému názoru. Nyní se ovšem tyto skupiny podle Robejška slily do jednoho mocenského sektoru.
Vliv člověka na politiku je pak podle něho přeceňován. „Všichni to známe. Zvolíme nějakou vládu s nějakým programem a ona hned poté, co bude zvolena, řekne: No bohužel musíme uzavřít koalici s XY, takže velká část toho, co jsme slibovali, s tím nepočítejte,“ ilustroval. A pak jsou zde samozřejmě nečekané události, které vlády nezvládají, protože dle Robejška mají v západním světě vlády mizernou profesionální úroveň, nemluvě o morální úrovni.
Důkazem je pak reakce na napadení Ukrajiny Ruskem, myslí si. „Ta politika, kterou prováděli, byla slepá a hluchá. Vedla jen k tomu, že jsme se sami dostali do problémů. Pak musel přijít Henry Kissinger a říct to nahlas, aby to alespoň bylo reflektováno,“ pravil. Jinými slovy, dosah člověka a jeho schopnost v politice něco změnit je minimální a lidé by se místo toho měli zaměřit na to, co změnit zmohou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
