Řada pravicových voličů dnes řeší velké dilema, musí rozhodnout mezi Emmanuelem Macronem, bývalým socialistou, a ultrapravicovou Marine Le Penovou. Ani šéfové pravice nejsou jednotni. Původní favorit prezidentského klání a nakonec poražený kandidát tradiční francouzské pravice François Fillon vyzval své voliče, aby podpořili Macrona, naopak další pravicový kandidát Nicolas Dupont-Aignan se rozhodl podpořit Marine Le Penovou a přidal se k ní. Za to dostal slib, že bude premiérem, pokud Le Penová vyhraje volby.

Le Penová bojuje o hlasy na všech frontách

Hlavní tvář nacionalistů se snaží před druhým kolem voleb získat na svou stranu váhající voliče. Podle politologa bude hodně záviset na tom, jak vážně bere francouzský volič posun Marine Le Penové od extrémní pravice k umírněnějšímu protestnímu způsobu politiky, protože to je návod, jak se budou chovat.

Marine Le Penová po postupu do druhého kola francouzských prezidentských voleb ohlásila, že dočasně opouští svou pozici šéfky v krajně pravicové Národní frontě. Snaží se tak podle odborníků získat na svou stranu nerozhodnuté voliče, které radikální nacionalismus její strany může odrazovat. „Když kandidoval před sedmnácti lety její otec, bylo logické, že všichni voliči stran hlavního proudu volili proti jejímu otci, ale myslím, že dnes se rozdělí na třetiny. Třetina podpoří Le Penovou, třetina Macrona, třetina možná udělá to, co je v takové situaci nejlogičtější – zůstane doma,“ řekl Petr Sokol ParlamentnímListům.cz.

Politolog potvrzuje, že pro řadu pravicových voličů to bude složitá volba, protože Macron je bývalý socialista, navíc člověk, který rozbíjí systém politických stran. „Založil široké hnutí, o kterém není jasné, co bude vlastně prosazovat. V oblasti ekonomiky řeší některé otázky pravicově, jiné levicově. Myslím, že to je pro pravicového voliče velké dilema,“ připustil. „Nejvyšší politici republikánů vyzvali v posledních dnech k volbě Macrona, ale když čtu v médiích rozhovory lidí, kteří mají za měsíc kandidovat do Národního shromáždění, říkají, jak teď můžeme podpořit Macrona a pak bojovat proti jeho kandidátům ve sněmovních volbách?“ popisuje situaci těsně před rozhodujícím hlasováním v zemi galského kohouta.

Ultrapravicová kandidátka získá spíš hlasy voličů Mélenchona, ale také ne všechny

V některých bodech se sice politika pravice a Národní fronty překrývá, řada voličů nebyla spokojena se socialistickou vládou, někteří chtějí odchod z Evropské unie nebo zpřísnění migrace, požadují změnu, která s Macronem nepřijde, protože Macron je podle Petra Sokola kandidát kontinuity. „Politika republikánů a Národní fronty se částečně překrývá u takových sarkozyistů v otázce migrace, ale tím to v podstatě končí. Myslím, že Le Penová může ve druhém kole získat víc voličů z tábora neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona,“ předpokládá Sokol. I když Le Penová je představitelkou krajní pravice a Mélenchon, který získal v prvním kole přes devatenáct procent voličů, byl naopak velmi levicově orientovaný, shodnou se například v přístupu k Evropské unii.

Část pravicových voličů k druhému kolu nepřijde

„Francouzská pravice měla zatím strategii, které se doteď držela – ani levice, ani Le Penová,“ konstatuje Petr Sokol. Pro některé bude tedy možná nejschůdnější varianta vůbec se voleb neúčastnit. „Nikdo nepřemýšlí o volbě Le Penové, protože její ekonomická politika je levicová. Tady u nás se často hovoří o tom, že Trump a Le Penová je stejný příběh, ale není. Trump kandidoval za zavedenou pravicovou stranu, Le Penová proti ní bojuje z jiných pozic,“ vysvětlil politolog. Proto je přesvědčen, že Le Penová ve druhém kole neuspěje, protože pravicoví voliči ji podle něj volit nebudou, právě kvůli problematickým názorům na ekonomiku. „A to nepřeklene ani nějaká shoda v konzervativních hodnotách,“ soudí, proto se prý určitě nestane, že by republikáni vyzvali k podpoře Le Penové. „To není na stole, ale je možnost nejít volit Macrona. Druhá varianta je zůstat doma,“ dodal.

Favoritem do čela Francie je Emmanuel Macron

Politolog míní, že favoritem druhého kola je Emmanuel Macron a že to bude on, kdo se stane příštím francouzským prezidentem. „I když se Macron po prvním kole snaží dělat všechno pro to, aby se mu Le Penová přiblížila, myslím, že nakonec se jí nepodaří zvítězit, protože i voličů Mélenchona získá tak třetinu. A potřebovala by z těchto táborů všechny hlasy,“ vysvětlil. Problém Le Penové vidí v tom, že se za ní celý nespojí, i když programově mají něco společného, protože kromě komunistů volili Mélenchona muslimové a pro ně je ultrapravicová kandidátka nepřijatelná.

Připouští, že by jí mohla pomoci ještě malá volební účast. „Ale když se podíváte na výsledky prezidentských voleb ve Francii v minulosti, ve druhém kole bývá účast voličů vyšší než v prvním. Což odporuje naší představě, protože když tady váš kandidát vypadne v 1. kole, nejdete volit. Ve Francii se to vnímá jinak,“ přiblížil Petr Sokol, že Francouzi berou 1. kolo jako síto, ve druhém jich pak přijde k volbám ještě o jedno, dvě procenta víc lidí než v prvním kole.55

Vítězství Le Penové by nebylo dobré pro budoucnosti Evropské unie ani pro Českou republiku

Pro Českou republiku jako člena Evropské unie je důležité, jak ovlivní výsledek francouzské prezidentské volby budoucnost a politiku Evropské unie. „Pokud zvítězí Macron, bude ve vztahu k EU pokračováním dosavadního prezidenta Hollanda, protože je ze všech kandidátů nejvíc prounijní, v řadě názorů se shoduje s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, takže bude pokračovat německo–francouzský blok. S Macronem se nic nezmění,“ předpokládá Petr Sokol.

Jiná situace by nastala, kdyby se do čela Francie postavila představitelka krajní pravice, která je velkou kritičkou Evropské unie a chce vypsat referendum o setrvání v ní podobně jako ve Velké Británii. „Ale bez Velké Británie Evropská unie fungovat může, bez Francie by v dnešní podobě fungovat nemohla,“ varuje politolog. „Někteří lidé věří, že by prospěla k reformě Evropské unie. Já si úplně nemyslím, že by reforma v jejím pojetí byla pro nás výhodná,“ dodává, protože souhlasí s názorem, že rozbití EU není reforma. Ale za ještě větší problém považuje, že vedení Le Penové by znamenalo velké oslabení Severoatlantické aliance, poukazuje i na její dobré vztahy k ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. „Vítězství Le Penové pro nás není dobré,“ řekl na závěr Petr Sokol.