Mluvčí prezidenta Ovčáček si myslí, že Jiří Drahoš je ten hlavní vybraný protizemanovský kandidát. Je to možné?

Je to naprostá spekulace. Mluvčí prezidenta to dělá v uvozovkách rafinovaně, promyšleně. Snaží se hned konkurenci onálepkovat a zaškatulkovat do určité interpretace, aby se to přinejmenším vzpomínalo. Otázka je, jestli je to opravdu ten hlavní vyzyvatel, nebo jde o přání, které je otcem myšlenky. Kdy by tým Miloše Zemana chtěl, aby to byl hlavní vyzyvatel. Aby konkurentem byl sice vědec a odborník, ale veřejnosti málo známý specialista. A nebyl to například nějaký dlouholetý zkušený politik či známější autorita. Vnímám to jako takový prvotní výstřel, který může být pravdou, ale taky se může ukázat, že je to snaha okolí Miloše Zemana si vzít tohoto vyzyvatele jako klíčového soupeře, tím rozdělit všechny zbývající potenciální vyzyvatele, případně některé zvažující.

Doposud se jako hlavní Zemanův soupeř jevil Michal Horáček, který je ve veřejnosti přece jenom známější. Je Jiří Drahoš silnější kalibr než Horáček?

Určitá erudice, možná přístup některých známých podporovatelů může znásobit akcie pana Drahoše. Zatím má velký problém, že řadová široká veřejnost ho nezná. Nemá ho spojeného s nějakým lapidárně známým patentem, objevem, přínosem do české vědy. Že to vědí odborníci, že byl předsedou Akademie věd, to je krásné. Ale pro řadovou veřejnost toto je málo. Pro běžného člověka to značí, že to byl funkcionář.

Pan Drahoš bude stát před úkolem se veřejnosti představit a ideálně ještě s nějakým přesahem. Typu co dal českému národu, společnosti, vědě. Zároveň jeho tým bude stát před úkolem pokusit se získat a popsat taková témata, která mohou přetáhnout část současných voličů Miloše Zemana. O to se hraje. Nejpodstatnější je, že pokud bude někdo chtít porazit Miloše Zemana a vyhrát, bude stát před úkolem přetáhnout část jeho voličů. Jinak nemá šanci. To bude velmi nelehké.

Myslím, že nejcennější devíza Jiřího Drahoše je případná široká skupina podporovatelů typu pan Grygar a podobní. Na to veřejnost slyší. Je to pro pana Drahoše rozhodně mnohem přínosnější než podpora politiků. Ta může spíše přinášet minusové body a být hendikepem. Dá se předpokládat, že Jiří Drahoš si tuto variantu velmi pečlivě zvažoval, protože by měla být vrcholem jeho kariéry. Dá se očekávat, že má v hlavě nějaký scénář vývoje, musí mít v zádech přísliby nějakých významných donátorů a po boku aktivní podporovatele, kteří mají šanci přitáhnout k němu běžného člověka, zpopularizovat ho a zlidštit. Jinak by do toho asi nešel. Nemám z něj pocit, že by to byl riskér.

Co načasování pro začátek kampaně? U Michala Horáčka se totiž spekuluje, že kampaň začal moc brzy, stejně jako v minulých volbách Jan Fischer. Je teď ten správný čas na její zahájení?

Myslím, že to načasování není špatné, protože musíme počítat s tím, že od poloviny léta do konce října dojde k mezipauze v prezidentské kampani, protože politické kolbiště ovládnou politici pro volby sněmovní. Už i díky tomu, že Andrej Babiš neustále opakuje, že se chce soustředit primárně na sněmovní volby. Dá se očekávat velmi mobilizační a velmi tvrdá kampaň. Nebude v ní příliš prostoru pro prezidentské volby. Proto jsou tu scénáře buď začít teď, aby byla šance do toho léta něco odvyprávět, stát se známějším.  Nebo je možné, že se tady objeví nějaká těžká politická váha, která naopak bude cílit až na závěr sněmovní kampaně. Protože bude populární, známá a bude využívat toho, že tady bude velmi intenzivní zájem o kandidáty na prezidenty. Ale pro kandidáty typu pana Drahoše je třeba opravdu začít teď. Na podzim by bylo pozdě.

Nejznámější americký český novinář Erik Best k Drahošovi na facebook napsal opravdu podivuhodný příspěvek: „Který Jiří? Který Drahoš? Kdo to je? Bizoni budou muset vymyslet nějaký decentní sex skandál na zviditelnění své loutky. I Klaus měl v pravý čas svoji letušku...,“ Tím kromě jiného naznačuje, že Jiří Drahoš je širší veřejnosti poměrně neznámý a že za ním stojí vlivná PR agentura Bison Rose, která je ale spojována se sociálními demokraty. Co k tomu říci?

Vnímám to zatím jako spekulaci, kterou podporuje fakt, že jestliže Jiří Drahoš zvažoval kandidaturu, tak nějakou podporu musí mít. Pokud je kandidatura vnímána vážně. Nedokážu říci, jestli zrovna od této agentury. Může to být aktivita vedle sociální demokracie, případně podporovaná maximálně některými jednotlivci. Spíše je to ale aktivita vedle, která, když se panu Drahošovi bude dařit, může být velice sledovanou nevěstou pro další osobnosti politiky, případně pro další subjekty. Takže si myslím, že jde o samostatný projekt.

Drahoš i Horáček přicházejí z oblastí mimo politiku. Takže nemají žádné politické zkušenosti. Je to před volbami výhoda, či nevýhoda?

Je to ve výsledku nevýhoda. Češi sice dlouhodobě volají po nepolitikovi, úředníkovi, ale chtějí, aby měl zkušenost. Aby už něco dokázal v politice, uměl se v ní orientovat, dokázal se rozhodovat. Na nováčky bude o to větší tlak, jak skončí sněmovní volby a začne debata o premiérovi, o osazenstvu vlády, o tom, jaká bude role komunistů, popřípadě jiných politických stran. A tam se budou muset začít profilovat. Není to tedy jen o detailním nastudování Ústavy České republiky, ale je potřeba mít v sobě esenci rozvahy, rozhodování, odvahy a zároveň politického citu. A to je pro Čechy velmi důležité.

Tohle se bude Jiřímu Drahošovi těžko dokazovat, protože nebude mít za sebou situace, ve kterých by to prokázal. Bude se muset soustředit, aby prokázal politický takt a důstojnost, ale zároveň politickou znalost. Bude muset začít uvažovat jako prezident, ač na něj zatím jenom kandiduje. To je právě velký hendikep mnoha dalších kandidátů. Oni jsou neustále Antizemani, nebo potenciální prezidenti filozofové.

Nikdo ale nezačíná, když kandiduje, uvažovat jako reálprezident. Bylo by ideální, kdyby vycházel z masarykovsko-benešovských idejí. To znamená z praktického realismu, ale s nějakým hlubším přesahem. Což je pro českého voliče důležité. Nefunguje to opačně – neřeknu vám, co bych dělal, ale co dělá špatně můj konkurent. To veřejnost nezajímá, zajídá se jí to a ztrácí o takového kandidáta zájem. I o takové politiky filozofy, iluzionisty. To také nefunguje.