„Nejsem si jistý, co považovat za nejdůležitější, ale dovoluji si konstatovat, že třeba jen za důležité budeme moci považovat cestovní horečku hned několika členů vlády do nejvzdálenějších krajů v Asii a Africe,“ předesílá v prvomájovém Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil. „Je jedno, měříme-li vzdálenosti, které museli překonat, z Prahy nebo z Bruselu, ale to, že se tam někde daleko mohou s někým setkat, považuji za úspěch cestovních kanceláří, které jim tyto cesty organizují,“ dodal.

Jak dále uvedl, dlouho si myslel, že líbání a otlapkávání na tzv. summitech, by se mohlo nazývat „sokolské výlety s neznámým koncem,“ ale asi bychom tím snižovali důležitost setkávání politiků z celého světa, o které stojí ve světě málokdo. „Bylo by jednoduché říct, že jde o věci opominutelné, ale ono je to zároveň nebezpečné. Když si představíme objem intelektuálního potenciálu alespoň jednoho takového summitu, pak lze považovat za úspěch, že po něm nedojde k zemětřesení,“ komentuje Zbořil.

Vlastně ani to ale nelze v nejbližší budoucnosti nepředpokládat. Moravou se zase prohnalo nějaké tornádo. „Při úrovni českého zpravodajství na ČT nebo Prima CNN,  které raději soupeří ve sčítání počtu obětí na Ukrajině a v různých městech Spojených států, a za vítěze těchto aritmetických olympiád považují Američany, nevím, zda o nějakých očekáváních máme mluvit. Jednak bychom mohli něco přičarovat, jednak bychom ve sladké nevědomosti mohli probudit nějakou ruku zákona a ví Bůh, jak bychom u českého posledního soudu dopadli,“ říká na začátek.

Vzpomínky na 1. máje

Zbořil také zavzpomínal na to, jak se kdysi slavil 1. máj. „Chodil jsem za svého předmaturitního mládí na Petřín k soše Karla Hynka Máchy, později jako vysokoškolák také, i když už s jinými úmysly. Pamatuji si i několik majálesů, které měly tak trochu protestní charakter. Byly tehdy známé tři texty – Píseň dezertéra, od Borise Viana, Blowin‘ in the Wind Boba Dylana a Where have all the flowers gone Pete Seegra. Zdá se mi, že ještě dnes si je pamatuji docela dobře. Možná by si všechny tři, v jakémkoliv pořadí, mohli dnešní mladí, alternativní a bezradní na 1. maje také zazpívat. Třeba by je přitom napadlo, že ta léta minulá měla také svůj étos, který dnes trochu postrádáme. A také tak trochu myslet na svou budoucnost,“ komentuje politolog.

Ekonomika. Někdo dezinformuje?

Jsme země, která se zadlužuje o 2 miliardy korun denně, což znamená největší tempo zadlužování z celé EU. Máme také jednu z největších inflací; jsme jedna z mála zemí, která je v hospodářském poklesu. Jsme jediná země v EU, jejíž ekonomika nedosáhla předcovidové úrovně. „Eurostat tvrdí, že se přímo i nepřímo mimořádně zadlužujeme (i když z nejrůznějších důvodů), předseda vlády tvrdí, že to není pravda. Dříve bychom řekli, že někdo z těch dvou lže, a že dokonce záměrně nemluví pravdu, aby dosáhl osobního prospěchu,“ uvedl Zbořil. „Od dob starého dobrého Rakouska, se něco podobného považovalo za trestný čin. Moderní terminologií bychom řekli, že někdo ‚dezinformuje‘. A protože jsou to signály hned z několika stran, měli bychom všechny upozornit, ať si z nás nedělají legraci,“ dodal.

Přidává i tato slova: „Já osobně současné vládě nepřeji nic dobrého, ale přece jen ten masivní útok na premiéra Petra Fialu vypadá zase jako nějaká akce řízená ze zákulisí. Třeba mají kritici pětikoalice pravdu, ale dokud neuvidíme nic jiného než rozhádanou pětikoalici, a podobně opozici neschopnou dohodnout se na tom, co by mělo přijít po, myslím si, že bychom měli být obezřetní. Nemusí se hned volat Pusťte nás na ně!, žádat vystoupení z EU nebo NATO, ale snad by už mohlo dojít k rekonstrukci vlády, obrodě pětikoalice a začátku spolupráce na programu obrany proti destrukci státu, národního hospodářství. A také zbavit se diletantů, kteří, bohužel, neumějí nic jiného než diletovat.“

Úsporný balíček je v přípravě. Aktuálně zpochybnil český premiér statistiky Eurostatu. Připomenul, že už se ohradily firmy, které pracují v energetice a kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozve si zástupce orgánů, kteří se mohou podílet na těchto číslech. Dokonce v souvislosti se statistikou hovořil o „matení veřejnosti.“

„Vlastně jsem na to odpověděl v předcházející odpovědi. Pan předseda vlády hovoří o ‚matení veřejnosti‘, jenom by měl říci, kdo je pomatený a kdo matoucí. Nastartovaných procesů a vyslaných signálů už bylo tolik, že, jak říkal velký český básník minulosti, …čert se v tom nevyzná, kdyby byl pánem Bohem!“ varuje Zbořil. „Když ale už víme, že se ‚ozývají firmy, které pracují v energetice‘, snad by jim vláda mohla více naslouchat. I těmto lidem jde o peníze, ale málokdo z nich chce pohřbít českou energetiku a odevzdat ji na oltář nejen ‚zelené‘, ale jakékoliv evropské a světové energetiky. Těch, kteří by na české bídě chtěli parazitovat, je hodně – na východě, západě, severu a jihu. Globální lupiči energií působí v rozměrech multidimenzionálních a dohody se s nimi dělají obtížně. Zvláště tehdy, když většina našich národohospodářů neví, o čem by se vlastně dohodnout měla,“ dodal.

Prezidentovi je bližší ostrá střelba než opera

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po dnešním návratu z Ukrajiny, kde byl na pracovní návštěvě. 

„Pan prezident je voják a jistě jsou mu bližší ostré střelby, než opera Národního divadla.
Ale myslí-li to vážně, pak vlastně neříká nic jiného než předseda vlády. Kapacity v České republice i na Slovensku jsou zatím relativně omezené a i když se našemu zbrojnímu průmyslu dostane investic, na nic jiného než na „munici“ nedosáhne. Někteří čeští výrobci (ale kdo to dnes je ‚český výrobce‘?), mají možná vlhké sny, a asi by bylo lepší, nemluvit o tom tak často a nepoužívat silných slov,“ uvedl Zbořil. „Třeba to dopadne dobře, a kdyby ne na Ukrajině, třeba by se něco mohlo ‚urodit‘ v jihovýchodní Asii nebo někde v Africe. I když ti naši ‚prodavači peří‘, kteří v posledních dnech vyrážejí za novými akvizicemi, nejsou už od pohledu důvěryhodní,“ dodal.

O zahájení přístupových rozhovorů pro Ukrajinu by se mělo začít jednat už koncem tohoto roku. „Jaký by měl být ‚vhodný timing‘ si nedovoluji odhadovat ani s pomocí pověstné křišťálové koule. České republice to trvalo i s pomocí ikony Václava Havla osm let, Turecko žádalo o vstup do EHS už v roce 1959, pak 1999, 2005 stále ještě není členem EU. A když bude třeba, nějaké to porušování lidských práv se vždycky najde,“ podotýká politolog. 
„Jens Stoltenberg, pokud jde o vstup Ukrajiny do NATO, řekl, že to bude až vyhraje nad Ruskou federací. Někdo si myslí, že by to mohlo být zítra, jiný za padesát let.
S EU je to podobné. Kdo ví, co s ní bude za rok, za dvě léta… třeba se už nebudeme znát! Jak zpíval Jan Vodňanský – přicházejí maršálové, přicházejí, odcházejí, kdo k ránu šel by spát. Anebo naopak, vřelé východoevropské slovanské objetí nám otevře nejen cestu na Západ, jak jsme o tom dlouho snili, ale i na Východ, jak si myslí někteří naši noví přátelé. S novým čtením azbuky jsme už začali,“ dodává.

Přivedou pekařku v okovech?

V poslední době pojídání brouků proslavily dvě zprávy. Jednak to, že nově se do mouky může přidávat prášek ze cvrčků, díky unijnímu nařízení. A kauza pekárny Slovanka z Krnova, kdy majitelka se rozhodla vyhlásit, že nepeče z ukrajinské mouky, ale kromě toho na ceduli byl i přeškrtnutý cvrček, tedy celkem jasné znamení, že v této pekárně se brouci do mouky přidávat nebudou.

„Zase je to jedna událost, která svědčí o velikosti naší doby. Souzená a zřejmě už nepravomocně odsouzená paní učitelka, poplivaný olympionik, který se neuvědomil, s kým má na MNO čest, 73–83 trestně stíhaných, podle informací snad přímo z MV ČR, státní zástupce, který má potíže s výkladem slova genocida, genocidium, a konečně pekárna Slovanka v Krnově,“ uvedl Zbořil. „V krnovském případu, jakési novodobé Hilsneriádě, by to snad chtělo znalecký posudek na ty, kteří se tuto aféru snaží rozpoutat. Jen nevím, zda paní pekařka bude předvedena v okovech, jako obzvlášť nebezpečný zločinec, a zda tam nebudou žalovány i vlády Polska, Slovenska, a vlastně všechny z Východu, které si dovolily sáhnout na posvátnou ukrajinskou pšenici,“ dodal.

Zbořil pokládá další otázky: „Ale, kdo vlastně rozšířil jako první tu poplašnou zprávu? Nebyla to ČT, Prima CNN, TV Nova nebo dokonce nějaký státní úřad s dosud neposkvrněnou pověstí? Ať to dopadne jakkoli, a budeme jezdit nakupovat pečivo třeba až do Krnova, měl by si někdo, kdo se celou věcí tak intenzivně zabývá, vzít něco na uklidněnou,“ uvedl politolog. „Už se nejedná jen o nápady doc. Chocholouška nebo Džamily Stehlíkové, ale jde o vyvolávání paniky za nám ještě zatím neznámým účelem. Ale nejspíš by se tím měly zabývat orgány působící v trestním řízení dřív, než se toho ujmou některé pověstné hysterky z nejvyšší úrovně českých zákonodárců a ochránců ústavy,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.