Česká republika je podle premiéra Petra Fialy připravena na zvládnutí jakéhokoli scénáře vývoje na rusko-ukrajinské hranici. Slyšíme ujištění, že i pokud by došlo k přerušení dodávek energií i uprchlické vlně, Evropa i Česká republika je na to připravena.

„Pan předseda vlády má jistě lepší informace než já. Nevím, zda pod označením ‚jakýkoliv scénář‘ myslí i připravenost Armády ČR, kterou podle veřejných zdrojů tvoří asi 21 tis. vojáků a vojaček, většinou v důstojnických a poddůstojnických hodnostech,“ říká politolog Zdeněk Zbořil s tím, že vláda, Parlament a prezident republiky mohou vyhlásit brannou povinnost nezávisle na vývoji situace kdekoliv na zeměkouli. „Ta se může týkat různých věkových kategorií, různých profesí a zaměstnání vč. státních úředníků a některých politiků, ale tato ‚mobilizace‘ a počty mobilizovaných se budou v případě jakéhokoliv konfliktu týkat jen strážní služby nebo řízení provozu vojenské techniky na zemi a ve vzduchu. Museli bychom si asi zvyknout na ‚omezení pohybu‘ obyvatelstva a přítomnost vojsk NATO ‚dočasně umístěných‘ na území České republiky,“ dodává.
Zbořil také podotýká, že si není jistý, jak jsme připraveni „na zvládnutí“ uprchlické vlny a omezení, nebo dokonce přerušení dodávek energií, když nám to dělá potíže i za mírového stavu bez válečného nebezpečí. „Také loajalita vůči vládě a státu může být za stavu předpokládaného panem premiérem pod otazníkem, ale kdo chce věřit, ať věří, nedá se to předpovědět ani pohledem do křišťálové koule,“ dodává.

Premiér stanovisko potvrzoval také v nedělních Otázkách Václava Moravce. „Evropa je krok od války,“ říká Fiala. V médiích čteme o tom, že západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.

„Předpokládal jsem, že podle slov pana prezidenta Joea Bidena válka už dva až čtyři dny běží a podle televizních reportáží jedné nebo druhé strany se válčí okolo Luhanska, Donbasu, v Černém moři a na Dálném východu. Záběry z cvičení a de facto vyhlášení bojové pohotovosti, raketových vojsk Ruské federace, které mohly být vybaveny nukleárními hlavicemi, jsou strašidelné a nevím, zda pan Petr Fiala ví, o čem mluví,“ uvedl politolog. „Pokud to vypadá na něco podobného jako bombardování Bělehradu, pak si dovoluji upozornit, že na to budeme připraveni jen jako na vojenské cvičení s nepříliš velkým počtem obětí. Anebo možná už ani nebude kdo mít na co vzpomínat,“ dodává.

Británie a USA by případně mohly zabránit ruským společnostem obchodovat v dolarech a v librách. Němci jsou ochotní nespustit Nord Stream 2, pokud se Rusko dopustí agrese.

„Podle nedělních zpráv ruské státní televize jsem měl dojem, že ruská strana může opustit myšlenku Nord Streamu 2 a že se dokáže zabývat problémy ‚anglosaského světa‘, jak o něm mluví prezident Biden nebo britský premiér Boris Johnson. Také přestává mluvit o Evropské unii a považuje za svého nepřítele jen vojska a politické vedení NATO,“ říká politolog. „Spor o to, kdo je agresorem, může trvat dlouho, ale v každém případě by to vedlo k zhroucení dlouholetého systému kolektivní bezpečnosti v gesci OSN, zásadnímu porušení mocenské rovnováhy a pak také k zhroucení modelu světového obchodu a jeho financování. V takovém případě se z vlád a států stanou oni pověstní britští ‚loupeživí baroni‘ a svět se může stát globálním bojištěm chudých s bohatými a těmi, kteří chtějí být a mít,“ dodává.

Řetězová reakce s nedohlédnutelným koncem?

Pokud Evropa uvalí na Rusko další sankce, je pravděpodobné, že budeme patřit k zemím, kterých se dotknou naopak sankce ze strany Ruska. „Sice si dnes myslíme, že jde jen o ceny a dodávky energií, ale předpokládám, že tentokrát by už šlo o řetězovou reakci s nedohlédnutelným koncem,“ komentuje politolog. „Pan předseda vlády si sice myslí, že i na takovou eventualitu jsme připraveni. Sice neříká jak, ale neberme mu víru. Podle mého názoru se jen snaží, abychom nepropadali panice, když už jsou katastrofické scénáře pro ty malé dávno s předstihem napsány,“ dodává.  

Peněžní dary, případná lékařská pomoc, dělostřelecká munice. Diskutuje se o tom, zda a jak je česká vláda otevřená tomu, jednat o posílení finanční pomoci. Jenže, dělá Česká republika dost pro Ukrajinu? „Svědomí české nebo jakékoliv vlády se nedá koupit za peníze. A také to ani tentokrát nebude možné. Někteří komentátoři už dnes píší o tom, že na území České republiky by mohlo být ubytováno okolo 600 tisíc lidí z Ukrajiny, ale to jsou jen odhady dosud podle stejně neodhadnutelných očekávání,“ podotýká Zbořil. „Při předpokládané ekonomické krizi na Ukrajině, ať už případný konflikt dopadne jakkoliv, se ‚finanční pomoc‘ nedá vyjádřit jen v korunách. Bude to nejen finanční, ekonomický, ale i demografický problém, a že by nám členské státy EU chtěly pomáhat s naplňováním kvót nového osídlování nebo s odstraňováním uhlíkové stopy, asi nebude možné počítat,“ dodává.

Autority NATO se chovají jako státní entita

Slovensko by uvítalo přítomnost spojeneckých vojsk. Premiér si dovede představit i přítomnost českých vojáků u našich slovenských sousedů. „Jistě by to bylo pro česká vojska příjemnější než někde na Ukrajině, v Mali nebo Burkina Faso, ale to jsou jen přání tak trochu do větru. O jejich „umístění‘ nebudou rozhodovat ani česká, ani slovenská vláda, ale autority NATO, které se chovají v poslední době jako státní entita a případná česko-slovenská vzájemnost je nezajímá,“ říká politolog.