„Podle některých českých zpravodajů a zpravodajkyň prý diskutuje o výroku pana tiskového mluvčího českého prezidenta celá Evropa…“ Doktor Zbořil zahajuje dnešní Rozjezd komentářem k rozruchu, o který se postaral tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, když na Twitter napsal: „Říše rozhodla, že se v protektorátě nebude pít tuzemák. Protektorátní vláda sklapla podpatky a poníženě poděkovala.“ Kromě našich médií zaujal i agenturu Reuters. „Také ČT bouřila, a když se vybouřila, snažil jsem se objevit jakékoli zdroje živé a mrtvé vody, kterými se napájí. Nenašel jsem je, ale přiznávám, že to bylo možná proto, že jsem nehledal příliš intenzívně. Ale přesto si dovoluji tvrdit, že jen někomu se zdá být pan Ovčáček blízkým a snadno dosažitelným terčem. Ale možná se mýlím. Vždyť nápad zrušit limity (a kšeft s povolenkami) pěstování cukru také „přišel z centra“. A s nikým to nehnulo. Ani na Hané. I tam stáli v řadách semknutých a pevných. Trochu si zanadávali, ale ani k tomu Chlumci nevyrazili. Ono by jim to stejně bylo k ničemu – stejně dnes jako v 18. století,“ podotýká Zbořil a zároveň dodává: „Proto asi v našich dnech neoslavují, protože vědí, že další podivný nápad přijde za čas a opět odněkud z Bruselu. Nehledě na to, kdyby si pan ministr Jurečka nohy uběhal a svou francouzštinou okouzlil i samotného Emmanuela Macrona. A to vše bez sousedské spolupráce s Polskem a Maďarskem, kterým jsme, ví Bůh na čí přání, ukázali záda,“ dodal.

V reakci na kritiku Ovčáček ještě znovu svůj výrok rozšířil: „Všiml jsem si, že to vadí jen novinářům devótním k Evropské unii. To přirovnání je naopak velmi přesné, v roce 1943 také zakázala Říše pěstování chmele na Mšensku,“ řekl v pátek Ovčáček iDNES.cz. „Pan Ovčáček má jednu velkou nevýhodu. I když už není tak mladý, jak vypadá, je si vědom bílých míst ve svém vzdělání. Protože mu ale nechybí inteligence, je ochoten se dále vzdělávat, učit, nebo dokonce doučovat (doporučuji práce Jana Rataje, zejména k létům 1938–1939), což jeho bývalí kolegové už dávno nečiní…,“ reagoval Zbořil. „Překvapuje mne, že mluví o devótnosti některých novinářů. O tom jsou napsány historické knihy. A stačí číst třeba jen kapitoly o druhé polovině 20. století. Tři čtyři půlobraty s jedním Axel-Paulsenem a to vše zakončeno půvabnou nebo agresivní piruetou jsou sestavami nejen krasobruslařskými, ale i novinářskými. A když jsme v tom Německu, kolik bývalých členů NSDAP sloužilo po roce 1945, v zájmu denacifikace, ve vládních úřadech, armádě a policii? A to vzpomínám jen na místa nejvyšší – bez ohledu na NDR nebo NSR,“ dodal. 

Řeč  o tom  byla i v nedělních otázkách Václava Moravce. „Předpokládejme, že prezidentův mluvčí je příčetný, a pak se tedy nabízí otázka, jestli prezident Zeman vlastně není takovým Emilem Háchou, který vyvěsil na Hradě říšskou vlajku s hákovým křížem, protože prezident Zeman na Hradě vyvěsil po svém nástupu do funkce vlajku EU,“ připomněl moderátor postavu prezidenta, který předal české území pod obrovským tlakem pod ochranu Adolfa Hitlera. Moravec také připomněl, že se Zeman od slov svého mluvčího nedistancoval, takže takovéto paralely se prostě nabízejí. Nabízejí? Ptali jsme se doktora Zbořila. „To jsou slova nehodná dokonce i pana Moravce. Když si myslí, že je to vtipné, nechme ho na pokoji. Jistě se, jak předpokládám, tomu jeho přátelé rádi zasmějí. Někde se tomuto typu humoru říká, pokud si ještě vzpomínám na svou školní francouzštinu, l´ésprit d'escalie, což bychom mohli překládat, jako klopýtavá vtipnost, nebo vtipnost na schodišti,“ uvedl Zbořil.

Europoslankyně Kateřina Konečná v Otázkách Václava Moravce varovala před podobnými paralelami. Když Ovčáčkova slova slyšela, prý jí z toho běhal mráz po zádech, protože mezi námi jsou lidé, kteří si stále ještě pamatují hrůzy nacismu a vědí, že s dnešní Evropskou unií tyto hrůzy postě nelze srovnávat. Europolanec Polčák označil Ovčáčkovy výroky za naprosto nepřijatelné, ale doufá, že se jim jednou budeme smát. „Pro mě to jsou pohádky ovčí tetičky,“ pravil Polčák s tím, že Ovčáčka se snaží většinou ignorovat, když pronáší takovéto nesmysly. Europoslanec Svoboda poukázal na to, že poškozujeme svůj obraz i ve vztahu k Německu. „Přičemž upozorňuji, že jsme velmi závislí na potenciálních vztazích s Německem; a toto naše vzájemné vztahy poškozuje. Když mluvčí prezidenta provede toto přirovnání a prezident se od toho nedistancuje, tak je to velmi nebezpečné,“ upozornil Svoboda.
„Paní europoslankyně Konečná je konec konců přesvědčená komunistka. Možná, že někde slyšela ve své době populární Gottwaldovu větu ‚Není Němec jako Němec!‘ My jako mírně ‚vzdorující studenti v mezích zákona‘ jsme k tomu dodávali kritickou podotázku ve stylu Zdeňka Nejedlého ‚A co taková Božena Němcová?‘,“ reagoval Zbořil. „Pan doktor Svoboda ještě před několika měsíci vyzýval členy Evropského parlamentu k držení hladovky ve prospěch barmské disidentky, dnes prezidentky Su Ťji, která ‚vyhání nebo vysídluje‘ v Evropě vítané muslimy,“ dodal s tím, že političtí věštci jsou tak trochu nevyzpytatelní. „A  hlavně – mají rádi definitivní až osudové výroky. Jen se jim většinou nedaří s jejich pomocí lidi, kterým v podobných situacích přestávají říkat občané, ale mluví o ‚davech‘ (což je ve Španělsku zvláštní – viz např.  Ortegova Vzpouru davů aj.) přesvědčit. Pan Polčák, zdá se, ještě nedostal noty pro ‚evropský koncert‘, váhá, ale určitě je připraven přitvrdit, případně zapomenout. Konec konců, jde také trochu o to evropské obročí,“ doplňuje Zbořil.

Nebudeme vědět, kdo dal první facku a kdo koho první zastřelil

A Jiří Ovčáček okomentoval i situaci v Katalánsku. „Evropské hodnoty se nejlépe prosazují prostřednictvím težkooděnců. Probruselští hujeři nám to jistě vysvětlí stejně jako v případě migračních kvót nebo zákazu tuzemáku.“ A není sám, kdo kritizuje stav, kdy byly v den, kdy se mělo uskutečnit referendum, stovky lidí zraněny a ke slovu se dostaly i gumové projektily. Centrální vláda země v hlavním městě Madridu dala dopředu najevo, že referendum nepřipustí, a také se podle toho zachovala. „Ještě před několika minutami jsem viděl různé, někde si až příliš podobné obrazové zprávy z různých částí Katalánska. Snad bychom mohli počkat, až se nebudou monotónně opakovat stejné záběry a komentáře jen pro a proti. Jistě nejde o občanskou válku, ale do lidí se střílí, a kdo je trochu dobrodružnější povahy, rád se na to dívá. Zda je to také částí ‚řízeného chaosu‘ si nedovoluji tvrdit, ale ‚zvonku to tak vyzerá‘, jak se říká na Slovensku. Bude-li to ale takto pokračovat, za dva tři týdny už nebudeme vědět, kdo dal první facku a kdo koho první zastřelil,“ uvedl Zbořil.

Stanislav Polčák, který je v europarlamentu za STAN, považuje ukázky ze Španělska za děsivé. „Jako by to ani nebyly záběry ze země EU, ale bohužel ano. To jsou snad obrázky z Ruska, ne ze Španělska,“ řekl Polčák v ČT. Na půdě europarlamentu chce pronést interpelaci. „Není možné střílet gumové projektily do voličů, kteří nesou v ruce volební lístek. Evropská komise by to měla odsoudit,“ uvedl Polčák. Politolog k tomu říká: „Pan poslanec, ošlehaný boji v českém parlamentu a nyní také v evropských kuloárech, je náhle odvážný. Neopomněl ani vyhlásit takovou ‚malou českou válku‘ Ruské federaci. Asi i proto, že ví, že by do takové války nešel. A pokud jde o jeho představivost o tom, co je a co není válka, dovolil bych si tvrdit, že ji zná jen z televize: že mu o život ještě nešlo, že si není vědom důsledků svých činů, stručně řečeno, je tak trochu nezodpovědný.“