„Byly určitě nejen o kandidátech, případně politických stranách, které je podporovaly.
Ale hlavně o voličích, kteří volili a těch, kteří přihlíželi,“ analyzuje ukončené senátní a komunální volby 2022 politolog Zdeněk Zbořil. „Je sice zajímavé vyprávět si někde mimo volební místnosti, že Senát nepotřebujeme, ale pokud není ústavní většina nebo revoluce, nedá se s tím nic dělat. Ta směšná procenta v druhém kole jsou mi důkazem, že tento způsob voleb si všichni přejí a vyhovuje jim. Jistě z různých důvodů, ale přesto proti tomuto nezměnitelnému vzorci nikdo neprotestuje. A když někdo veřejně prohlásí, že by stačil jen limit účasti ve volbách, všichni, kteří se obávají neznámého, jej považují za extremistu nebo ruského agenta. Takže volili jsme, jak jsme chtěli, nikoliv na povel, ale vítězství se dostalo nevoličům, kteří, jak říkal ve Vyrozumění Václav Havel, ‚s dítětem vylili i vaničku‘,“ dodal.

Obecně hovoří komentátoři o vítězství pětikoalice a hlavně ODS. Čím tedy pětikoalice uspěla a v čem udělal Andrej Babiš chyby? „Chyby Andreje Babiše se v podobných volbách opakují stále stejné. Nejdřív vyhlásí Senát za zbytečný, potom se jeho ANO rozhodne některé kandidáty podporovat nebo dokonce nominovat z vlastních řad. Přitom se ukáže, že tato rozhodnutí nejsou dobrá a někdy až pobuřující,“ uvedl Zbořil. Nominace ANO 2011 do evropských institucí jsou podle politologa téměř totálním neúspěchem a temný stín evropské komisařky Jourové dokáže vytěsnit z politiky nemalou část veřejnosti. „Na úrovni voleb do měst a obcí to není možné, protože tam vedle stranické loajality rozhoduje zkušenost, kterou voliči mají v různých volebních obvodech. Pro vysedávání v Senátu to není tak důležité a rozhoduje jen jakási třeba i mylně připisovaná ctihodnost, případně veřejná známost filmového herce z Četnických humoresek. Také lékaři a učitelé dosahují volebních úspěchů, na rozdíl od lidí, kteří působí veřejně, dlouhodobě a s občasnými úspěchy. Zvolení Hany Marvanové nám budiž příkladem. Ale to nejen ANO, ale hned několik jiných politických stran její úspěch nepochopí,“ dodává.

Z místa předsedy Senátu se dá odejít do funkce prezidenta…

K úspěchu pětikoalice dodává: „Nevím, zda to není chyba jediná, ale pětikoaliční orientace na boj proti Babišovi, Putinovi a provolávání Sláva EU! Ukrajině a Tchaj-wanu může být v době, kdy jsou občané Evropy strašeni zimou, bídou a zpupností světa financí a byznysu riskantní,“ říká Zbořil. „Ale senátorský termín je šestiletý, slušně honorovaný a méně riskantní než poslanecký mandát, tak se to dá vydržet. A voliči se po volbách se senátorskými rozhodnutími setkávají jen výjimečně a zprostředkovaně. A konec konců, z místa předsedy Senátu se dá odejít do funkce prezidenta snadněji než nějakému generálovi. Petr Pithart se o to jednou pokusil a ačkoliv mu nepomohl ani jeho side-step ke KDU-ČSL, neznamená to, že by se to nemohlo podařit někomu z ODS,“ dodal. 

Taktika a strategie voleb většinového systému je jiná

Další chybou mělo být podle řady komentátorů, že se Andrej Babiš mohutně zaměřil na podporu Jany Nagyové proti Miloši Vystrčilovi, i když bylo patrné, že Vystrčil po prvním kole výrazně vedl. „Určitě, a není třeba mluvit o manažerech. To byla otázka aritmetiky a chápání, z hlediska volební kampaně, většinového systému jako poměrného. A také víra v politickou sociologii a výzkumy veřejného mínění. Malý počet voličů a jejich případný přesun z jednoho volebního okrsku do druhého byly snadno definovatelné a i když v tomto případě pomohla souhra několika náhod, mohli politologičtí věštci s něčím podobným alespoň počítat,“ uvedl Zbořil. „Popularita ANO 2011 není, jak ukázaly komunální volby, a zejména vyjednávání povolebních koalic malá, ale taktika a strategie voleb ve formátu většinového systému je jiná a píše se o tom snad v každém úvodu do politologie nebo politických věd,“ dodal.

Dámy vzdělané a přemýšlející. To se v Kocourkově a Hulvátově neodpouští

Do senátu se dostala dvě významná jména doktorka Daniela Kovářová a advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Už teď v souvislosti s jejich jmény zaznívají urážky. „Obě tyto dámy jsou nejen vzdělané, ale na rozdíl od hned několika ‚vzdělaných politiků‘ i přemýšlející. A to se v českém ‚veřejném prostoru:‘ Kocourkově a Hulvátově, jak o nich mluvil TGM, neodpouští,“ uvedl politolog. „Ačkoliv je znám zejména ze zpráv, interview a článků v Parlamentních listech, domníval jsem se, že ve volbách nebudou úspěšné. I kdyby pro nic jiného, než proto, že ‚jejich hlavy vyčnívají nad zástup‘. V každém případě mne bude zajímat, jak se obě dnes už senátorky, a s nimi třeba i Hana Marvanová, budou snášet se strnulým téměř patriarchálním prostředím Senátu PČR a jak se toto prostředí bude bránit, aby tam nikdo neotevřel nějaké okno nebo třeba jen okénko,“ dodal.