Prezident Petr Pavel přednesl dnes hned po složení slibu na společném setkání obou parlamentních komor ve Vladislavském sále Pražského hradu první projev ve funkci prezidenta. Pane doktore, váš dojem a komentář?

Nechci říkat, že jsem inaugurační projev pana prezidenta vnímal jinak, než byl zamýšlen, a jinak, než byl koncipován i z hlediska symbolického. Proto se mi zdá, že kromě tohoto předpokládaného státně-právního úkonu je třeba jej vnímat i v souvislosti s jeho „lidštějším“ vyjádřením jeho představ o funkci hlavy státu, které přednesl z prezidentského balkónu na třetím nádvoří Pražského hradu.

Jeho důraz na změnu politiky a chování hlavy státu měl podobu i v navrácení kdysi ukradené prezidentské vlajky, ale zejména v apelu nejen na své voliče, ale i na ty druhé, aby se společně pokusili o změnu poměrů a zlepšení vnímání této změny doma i v zahraničí. Zda mu všichni přítomní ve Vladislavském sálu a na hradním nádvoří rozuměli tak, jak si nový prezident přál, není dnes ještě jisté, ale za chvályhodné zaujetí tohoto postoje je třeba si ho vážit. Třeba se to nepovede, ale za pokus to stojí.

Podařilo se novému prezidentovi dobře začít? 

Myslím, že ano, i když na konkrétní činy a skutky teprve dojde. Pro jeho začátek bylo sympatické, že se vzdal stodenní lhůty svého „hájení“ a vyzval nejen ke společné práci pro blaho obce, ale ke kritice jeho chyb a omylů, kterých by se mohl dopustit. Konečně tomu odpovídá i jeho civilní, chceme-li občanské angažmá jeho paní ve výkonu prezidentské funkce, a bude jistě zajímavé sledovat, jak se s touto výzvou dokážou oba vyrovnat, protože taková tradice je v dějinách českých a československých prezidentů neobvyklá a mohla jí dát jinou symboliku a společenský rozměr.

Nový prezident vcházel za potlesku celého Vladislavského sálu a po složení slibu následoval poměrně dlouhý potlesk. Je to obvyklé?

Je to zdvořilé, ale trochu neobvyklé. Vzhledem k pozvaným reprezentantům, většinou členům a příznivcům vládní koalice, se to dalo předpokládat, ale i při úctě k symbolům a rituálům v politice to byl aplaus spíše decentní než frenetický.

Pravda podle prezidenta Petra Pavla znovu zvítězila. Zaujaly vás některé výroky prezidenta?

Jednak to bylo několikeré podprahové odsouzení části české politiky a jejích představitelů, rituál „objevení“ prezidentské standardy, prezidentův komentář, ze kterého bylo jasné, že tento čin schvaloval a stále ještě považuje za úctyhodný. Zda se podaří tomuto poslání a jeho tradici dostát, ale to, že zmínil jeho původ v náboženské tradici Mistra Jana Husa, je také hodné pozornosti.