„Je to další krok Andreje Babiše na začátku hledání možností vzniku vlády, kterým trochu předběhl politické strany,“ říká k plánu vítěze voleb vytvořit menšinovou vládu ministrů ANO a odborníků politolog Zdeněk Zbořil. Předseda ANO usoudil, že jednat dál o koalici nemá smysl, protože s ním většina stran do vlády jít nechce. Zbořil k situaci podotýká, že Babiš ještě nedostal pověření od prezidenta republiky hledat možnosti vytvoření vlády, ať již koaliční, menšinové, vlády odborníků etc. A přitom už dnes má v ruce zásadní vyjádření všech politických stran, že s vítězem voleb do vlády nepůjdou, a tak se bude muset podle toho zachovat. „Navíc má, kromě této prezidentovy výzvy, také slib Miloše Zemana, že sestavením vlády bude pověřen vítěz voleb. Takže první termín je téměř jistý, stejně jako možnost existence vlády bez důvěry. Dokonce to leží na stole ještě před ustavením Poslanecké sněmovny, dohodě nebo nedohodě na volbě předsedy a místopředsedů PS a také před ustavením poslaneckých klubů, jejichž počet dnes ještě dokonce ani neznáme. Tyto dva procesy se přece jen vzájemně ovlivňují, a proto lze očekávat, že situace se bude měnit možná častěji, než mnozí aktéři současných komentářů různých vyjednávání předpokládají,“ analyzuje Zbořil a připomíná: „Nezapomínejme také na Babišův výrok o vytvoření ‚dělného týmu pracujícího ve prospěch zájmů občanů ČR‘, protože různá protahování jednání o PS a vládě, nebo dokonce možné a u některých přeživších politiků tak oblíbené obstrukce mohou být chápány vůči občanům voličům ČR jako neohleduplné, až nepřátelské.“

Vytvoření menšinové vlády doplněné o nestranické odborníky považují předsedové ostatních sněmovních stran za nešťastné či ne právě ideální. Podle šéfa ODS Petra Fialy si tím jde Babiš splnit sen, že chce vládnout sám. Fiala i předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělili, že i nadále vylučují jakoukoliv podporu Babišově vládě. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska jsou Babišovy deklarace jen „marketingovou mlhou“, politikem je totiž každý ministr. Menšinovou vládu ANO nepodpoří ani KDU-ČSL. Většina politických stran odmítla jít s Babišem do koalice, a teď odmítají i podpořit menšinovou vládu. Věří tomu, že by se ještě dala sestavit vláda bez komunistů a ANO, nebo chtějí předčasné volby? „S ohledem na výsledky voleb bych si dovolil označit zaujímání takto extrémních postojů za politiku téměř extremistickou (mimochodem je to oblíbené pojmenování různých jednotlivců a skupin, které často používá právě Petr Fiala). Dokonce nás ani nemusí zajímat, zda se jedná o ‚extremisty pravicové‘ (ODS, TOP 09, STAN), nebo ‚levicové‘ (Piráti, KSČM),“ reaguje Zbořil s tím, že je to pokus o vytvoření koalice nesouhlasu, která může vést za současné situace jen k předčasným volbám nebo k vytvoření nějakého nového typu spolupráce na vládní i parlamentní úrovni, která se zaštítí u nás tak oblíbeným heslem „potřebujeme klid a rozvahu“. „A mj., s ohledem na pozitivní vyjádření agentury Mody’s k výsledkům českých voleb by dokonce mohlo dojít k ohrožení současného ekonomického růstu, vyvolání sociálního napětí, nebo dokonce krize,“ říká politolog.
„Pokud si někteří čeští politici myslí, že nové volby by jim přinesly nějaké nové a pro ně výhodnější postavení, mohli bychom je upozornit, že tomu tak být nemusí. Konečně většina jich se zmýlila ve svých očekáváních letos. A kde je záruka, že se podobně nezmýlí příště?“ dodává.

Výsledek voleb označila zahraniční média za zemětřesení či vzpouru proti zavedeným stranám. A tak se nabízí otázka, zda jsme se skutečně ocitli na počátku nové populistické éry, jak psal britský deník The Guardian. „Pokud se k něčemu, co se děje ve střední Evropě, vyjadřují v posledních třech až čtyřech letech v The Guardian, je to vždy nepřesné, mnohomluvné, a někdy až hloupé. Zemětřesení se nekonalo, jen některé politické strany potvrdily svůj dlouhodobý a postupný úpadek důvěryhodnosti, a co je přirozenějšího než jejich odchod buď do opozice, nebo jak říká básník, ‚nepaměti do propasti‘. Anebo je to ještě jednodušší, zdroj The Guardian v ČR byl jen z Prahy a ani se mi nechce říkat, ze které kavárny,“ uvedl Zbořil. „Koneckonců, která strana z poražených je zavedená? TOP 09, STAN? Nebo dokonce ČSSD, která se dnes dovolává své stočtyřicetileté existence, která ji celá léta včetně jejího austromarxistického původu nezajímala. Dokonce i KSČM o sobě prohlašuje, že je důležitý její vznik v roce 1990, a nikoli jen přejmenování z KSČ na KSČM. A pokud si někdo myslí, že ODS je ‚zavedenou stranou‘, pak asi ani netuší, jak tato strana vypadala za Klause, Topolánka, Nečase a k jaké změně došlo v posledních letech v době předsedání Petra Fialy. A jak se třeba změnil elektorát této strany,“ dodal.

Zaorálek neměl šanci a nepochopil, že Chovanec může být „balvanem“

Samostatnou kapitolou je situace ČSSD. Sociální demokracie zažila ve volbách debakl. 15 poslanců a sedmiprocentní výsledek je tím nejhorším v její historii. Měl přijít Lubomír Zaorálek jako volební lídr dříve na tuto pozici? A byla opravdu kauza lithium tou příslovečnou poslední kapkou? „Nešlo přece jen o pana Zaorálka, který nemohl zachránit politickou stranu, která se rozhodla na posledním sjezdu zvolit si své vedení téměř kimirsenovskou metodou. ČSSD postupovala ke svému sebezničení systematicky a bezohledně. Zbavovala se myslících lidí, snažila se obsazovat místa na nejrůznějších úrovních politického systému. Zapomínala, že se tak trochu vytratily myšlenky, které tu dlouhou, ale často přerušovanou historii ČSSD vytvářely. Ať už šlo o národní zájmy nebo ‚proletářský internacionalismus‘,“ reaguje Zbořil, který upozorňuje i na to, že se ukázalo i to, že ČSSD ani neumí hospodařit se svými financemi. „Zásadní kritiky kapitalismu, která byla jejím stoletým programem, se bála jako čert kříže, neuměla si získat nebo udržet spojence či alespoň spolupracující politické strany a zapomněla, kolik jejích významných členů bylo a je trestně stíhaných a kolik jich trestní stíhání ještě čeká. Bohuslav Sobotka neměl ani dar vybírat si chytré, přemýšlející, byť o něm kriticky uvažující spolupracovníky, a tak trochu impulzivně jednající pan Zaorálek nemohl stranu zachránit. Dokonce ani nepochopil, že i Milan Chovanec může být ‚balvanem‘, bez ohledu na moc, kterou ve svých rukách soustředil,“ dodal.

ČSSD už avizovala, že dojde k výměně vedení strany. Lze ovšem českou sociální demokracii ještě zachránit? „Jiří Paroubek rezignoval hned po volbách, rychle odcházeli nejen Vladimír Špidla, ale i Stanislav Gross. Ti podivní triumvirové, které porodila ČSSD krátce před volbami, měli dnes být už dávno pryč a skládat účty. Jejich odkládání svých a stranických rozhodnutí na duben příštího roku je činí stále více nedůvěryhodnými. Možná si neuvědomují, že může být ještě hůř,“ uvedl politolog. „Kdo by chtěl spolupracovat se stranou, která má tolik trestně stíhaných, potrestaných a podezřelých z různých nepravostí? Až se bude vracet bumerang Čapího hnízda, kdo odhadne, koho smrtelně zasáhne?“ dodal.

Stavěli na úctě ke Karlu Schwarzenbergovi a nezdvořáctví Miroslava Kalouska

TOP 09 v letošních sněmovních volbách pohořela. Strana vznikla v roce 2009, v roce 2010 dostala takřka 17 procent hlasů. O sedm let později se musela do posledních chvil bát, jestli se vůbec dostane do Sněmovny. Miroslav Kalousek už sdělil, že nebude kandidovat na pozici předsedy. „TOP 09 byla účelově založenou stranou. Stavěla na úctě ke Karlu Schwarzenbergovi a nezdvořáctví Miroslava Kalouska. S tím se nedá dlouho vydržet. Stárneme všichni a zloba či nenávist bývají v politice často přítomné, ale jako podstatná část politického programu dlouho nevydrží,“ reagoval politolog. „Z TOP 09 se stali ‚extremisté‘ a nevědí nebo nechtějí to vědět jen lidé, kteří jsou na cestách nebo na útěku. Miroslav Kalousek byl sice dobře a často viditelnou tváří této strany, ale pro mnohé občany tou nejméně sympatickou. A pokud ode mne chcete radu, tak jen sebereflexe a nevíra, že Miroslav Kalousek ‚je mírou všech věcí. Jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou‘,“ dodal.

Je ale Andrej Babiš ten správný člověk, který by měl být premiérem? Komentátor reflexu Bohumil Pečinka zašel dokonce tak daleko, že přirovnal Andreje Babiše k prvnímu komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. „V roce 1946 si Češi zvolili Klementa Gottwalda, v roce 2017 Andreje Babiše. Typově a osobnostně jde o podobné figury. Rozdíl je v mezinárodním kontextu. Nyní jsme, díky bohu, v Evropské unii. Navzdory všem socialistickým šílenostem je stále EU garantem demokratických standardů a nová česká opozice v ní bude mít silnou oporu,“ doplnil autor. „Zatím známe pana Babiše jen jako úspěšného podnikatele ‚česko-slovenského typu‘, úspěšného ministra financí a člověka, který přivádí některé jednotlivce k hysterickým, až běsnícím projevům nenávisti. Prezentuje se jako pozitivně uvažující člověk s ohledy na svou rodinu a možná ani pan Pečinka, který se pustil tak odvážně do svého ‚osobnostního srovnávání‘, ani neví, kam Andrej Babiš jezdí lyžovat. Pokud si myslí, že tam, kam jezdil Klement Gottwald, můžeme mu říci, že se mýlí,“ uvedl Zbořil.
„Jeho analogie není příliš intelektuálně zdařilá, ale mohl by si třeba prostudovat CV Klementa Gottwalda trochu detailněji, než jej opisovat z Wikipedie. Také jeho exkurz do historie a srovnávání doby před druhou světovou válkou, lét válečných a těch několika let, kdy byl K. G. v čele vlády a státu (1946–1948 a 1948–1953), má svoje, jak se dnes říká, rezervy.
Většina analogií, a to je konstatování téměř proseminární, i ta nejhezčí, je většinou, nebo skoro vždy, nepřesná,“ doplnil.