Jak hodnotíte výsledky krajských voleb ve světle toho, co o nich říkaly předvolební průzkumy nejen vaší společnosti?
V trendech, které naše společnost dávala už půl roku před volbami, se potvrdilo, že hlavní souboj bude mezi ČSSD a hnutím ANO. To, co se podařilo pouze nám a žádné jiné agentuře, byla jasná predikce, která ukazovala nárůst preferencí a zájmů o SPO a SPD. Zatímco ostatní agentury spíše upřednostňovaly Úsvit, který ale absolutně neuspěl, tak my jsme v podstatě ve všech krajích jasně definovali až víc než pětiprocentní zisk SPO a SPD. V tomto trendu jsme byli jediní, kteří to zachytili. Jako správná se ukázala trendová predikce, že se do určité míry „zachránila“ ODS a naopak propadla TOP 09. Ale ten nejzásadnější trend byl jasný, souboj dvou vládních stran. Jenom se v té souvislosti bráním vyjádření ve smyslu, že hnutí ANO je vítězem voleb.
Copak pro vás není vítězem ten, kdo získal od voličů nejvyšší počet procent a zároveň vyhrál v devíti ze třinácti krajů?
O vítězství můžeme mluvit ve sportu, ale v politice a v poměrném volebním systému se za vítěze dá považovat ten, kdo získal nadpoloviční většinu hlasů. To se nepovedlo žádné ze stran, tudíž nelze hovořit o jednoznačném vítězi voleb. Když hnutí ANO získalo tu 20, tam 22 procent, tak k tomu říkám, že 80, respektive 78 procent voličů si rozhodně nepřálo, aby tento politický subjekt vyhrál volby. Proto se v tomto kontextu bráním označení vítěze. To, že hnutí ANO získalo největší počet křesel v krajských zastupitelstvech, je však bez diskuse. Ale vždy přece rozhoduje nadpoloviční většina. Pokud dají dohromady koalici strany, které získaly nadpoloviční většinu hlasů, tak je to naprosto logicky demokratická volba. Ostatně v roce 2010 vyhrála volby sociální demokracie v čele s Jiřím Paroubkem, ale vládu sestavil Petr Nečas. Navíc když to vezmeme na absolutní počet voličů, kterých je zhruba osm a půl milionu, tak hnutí ANO získalo v krajských volbách necelých sedm procent hlasů všech voličů. Takto tedy voliči rozdali karty, nikoho nedefinovali jako jednoznačného vítěze, bez něhož by ta koalice nebyla možná. To je dáno politickým marasmem, kdy voliči skutečně nevědí, komu dát svůj hlas.
Nejvíce jich ale dalo hlas hnutí ANO, které v krajích kandidovalo poprvé, odkud k němu přešli?
Hnutí ANO sbíralo hlasy z celého politického spektra, zleva, zprava, ze středu. Proto můžeme o těchto výsledcích voleb říci, že část voličů, a to pětinová, chce změnu v krajích. Ale signál ze strany voličů není tak zásadní, jak tomu bylo v předchozích krajských volbách. Bylo to spíš takové váhání, volba nejmenšího zla. Spokojenost tu není se žádným politickým subjektem, mimořádně neupoutala žádná persona, žádný program tak zásadně, aby voličská emoce řekla: „Toto je ten jasný lídr.“ Jazýčkem na vahách u nerozhodnutých voličů, jichž byla do poslední chvíle až třetina, nakonec byl postoj stran a hnutí k migraci, ačkoli politici tvrdili, že o ní ty krajské volby nejsou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník