„Nechci v naší podivuhodné době přispívat k již tolika mnohým obavám z naší budoucnosti něčím dalším. ‚Katastrofistů‘ máme u nás doma, ale i v blízkém a vzdálenějším zahraničí dost a dost. Ale přece jen se mi zdá, že válečnické myšlení a chování působí na naši současnost jako droga jakéhokoliv druhu. A obávám se, že generace, které se dovídají o válečném vraždění zprostředkovaně, a dost často z neuvěřitelně zkreslených a pochybných pramenů a literatury, si budou muset, aby nakonec došly k poznání, nějakou novou apokalypsu prožít znovu,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. A pokračoval: „Zhlédnout dnes filmy Jdi a dívej se Elema Klimova nebo Marhoulovo Nabarvené ptáče je nad intelektuální a duchovní potenciál dnešní konzumní společnosti a přemýšlet o nich téměř nemožné. Zřejmě jako vždy v historii národů a států se budeme muset, budeme-li muset, narodit jinak a žít někde jinde,“ dodal.

Zároveň podotýká: „Když už jsem si začal jako ten Vančurův zlostný stařec stýskat nad dobou, kterou ještě žijeme, mohl bych přidat svůj zájem o až hektické reportáže z požárů, které jsou sledovány kdekým a kdekoliv na světě. Trochu mi to připomíná požáry v poválečném Československu, těch objektů, které byly v tzv. národní správě po roce 1947. Ty, když byly rozkradeny, dnes bychom řekli vytunelovány, hořely v naději, že je pojišťovny někomu zaplatí. Každý neúspěšný podnikatelský záměr se zdá zpeněžit a na každém úpadku podniku nebo exekuci něco vydělat.“

Doktora Zbořila zaujala i slovenská publicistika a filmová tvorba: „Zabývala se Slovenským národním povstáním, a díky ní jsem se mohl seznámit s mnoha událostmi, o kterých se dlouhá léta mlčelo nebo se jen na ně tiše vzpomínalo. Zřejmě proto, že se někomu zdály příliš československé. V souvislosti se současnými událostmi na Slovensku to bylo dost zajímavé.“

Spory o Donalda Trumpa a dokonce o současného prezidenta USA

Spory v USA nenechávají řadu občanů chladnými. „Veřejnost v Evropě, ale i v některých jiných částech světa, si myslí, že problémem současných Spojených států je dávná snaha o uskutečnění ideálu America First! Je to ale jen část pravdy a zajímá nás to jen proto, že toto heslo resuscitoval na veřejnosti Donald Trump. Na tento ideál věřili mnozí jeho předchůdci, a dokonce i současný prezident Joe Biden. Ten, protože má vychování příslušníka ‚politické třídy‘, v jejímž prostředí se narodil, byl vychován a v jejímž zájmu dlouhá léta působil, to zakrývá různými tradičními triky, kterými jsou všude na světě za skutečnými zájmy, a to jak v oblasti financí, svobodného obchodu, ochrany lidských práv a vývozu amerického modelu demokracie,“ poznamenal. 

„Ve skutečnosti jsou to jen mimikry ohledně nejrůznějších sporů uvnitř Spojených států, a nikoliv někde v Eurasii nebo v indickém Tichomoří. Je to jako v tom – u vojensko-politické elity neoblíbeném – filmu Vrtěti psem (Wag the Dog, 1997), ve kterém imaginární válka, třeba v Albánii, o které běžný Američan neví, kde se nachází, vznikne v mediálním prostředí film-reportáž, aby se zakryly v probíhající volební kampani hříchy kandidáta na prezidenta, které mají něco hodně společného s nestydatostí,“ dodal.

Připomenul i toto: „Ve Spojených státech probíhají v současné době neustále scénované příběhy, jejichž náměty jsou opožděná druhá sexuální revoluce a její protestanská kompenzace, ale také souboje v mantinelech politické třídy, která mezi svými členy bojuje také tradičním americkým zápolením catch as catch can. Je to jen zrcadlo skutečného potýkání se a souboje bohatství a chudoby, chceme-li jednoho procenta bohatých, s těmi ostatními. I když jejich chudoba je ve srovnání s chudobou zemí, do které byly tyto země uvrženy ‚pomocí Západu‘ jen relativní. Tečkou za celým tím smutným vyprávěním o nepříliš veselé budoucnosti Spojených států, možná i celého světa, je zacházení s exprezidentem způsobem, který známe z country and western v provedení, podle jejího prvního verše, Pověste ho, ať se houpá.“