I když studenti o prázdninách pověsili stávkování na hřebík, Greta Thunbergová apelovala na ně i na politiky ze summitu ekologických aktivistů, který se konal ve švýcarském Lausanne. Studenti už zhruba rok protestují za záchranu planety, ale s politiky to prý zatím takřka nepohnulo. Thunbergová doufá, že na nadcházejícím summitu OSN v New Yorku složí politici reparát a konečně začnou v boji s globálním oteplováním něco dělat. „Zatím jsme stále ve výchozím bodě, jen kloužeme po povrchu,“ upozornila ve Švýcarsku. Její slova přinesla agentura Reuters. Studenti proto podle ní musí pokračovat v demonstracích, aby lidem nedovolili na problémy s globálním oteplováním zapomenout. Zvláště aktivní by prý měli být studenti v Asii, kteří se podle Thunbergové prozatím drželi zpátky.

„Za neštěstí odporně zneužívané dívky budou, podle mého názoru, jednou alespoň morálně odsouzeni ti, kteří se vydávají za vysoké náboženské a politické autority. A je lhostejné, zda to budou jednotlivci nebo celé organizace a instituce,“ reaguje politolog Zdeněk Zbořil. „Možná, že díky dnešní zanedbanosti vzdělanců, kteří ze svých ničemných  důvodů si vymodelovali tuto Jeanne d´Arc 21. století, si neuvědomují, že jí připravují osud její předchůdkyně ze začátku 15. století. Je to tak nápadně podobné, že se chce věřit, že i nešťastná Greta byla vymodelována v nějakém filmovém studiu, aby zase někdo mohl ‚vrtěti psem‘,“ dodává.

V souvislosti s apelem Thunbergové na studenty politolog upozorňuje: „Učil jsem asijské studenty, kteří jsou jiní než jejich evropští leniví a upovídaní kolegové. V jižní Koreji je ochrana přírody a život v souladu s jejími zákonitostmi starodávnou tradicí, která je nám cizí. Lidé, dokonce i velmi mladí lidé, si jsou vědomi nebezpečí, které jim přináší původně ze Západu importovaná ‚nová industrializace‘. Snad by se nešťastná Greta mohla zajet tam podívat a něco se od nich naučit. Její rodiče jí zřejmě podobného poznání nedopřáli.“

Našli na smetišti „Stalinský plán přetvoření přírody“?

Aktivisté vyzvali EU, aby dosáhla klimatické neutrality do roku 2035. Po Unii navíc požadují, aby obchodovala jen s těmi partnery, kteří to s bojem proti klimatickým změnám myslí vážně a budou se snažit o to, aby celosvětově teplota nevzrostla o víc než o 1,5 stupně.

„Mně to trochu připomíná mládí, kdy jsme měli na střední škole ve třídách velkou mapu tzv. „Stalinského plánu přetvoření přírody“. Možná se k těmto velkolepým plánům někdo na smetišti dostal, protože tam brzy po smrti svého tvůrce rychle skončily. Odešel do nepaměti i samotný tvůrce,“ uvedl Zbořil. „Chovat se ohleduplně k přírodě, a třeba k celé biosféře,  je velké téma, o kterém se bavili už francouzský katolík Teilhard de Chardin a  ukrajinsky ortodoxní Vladimir I. Vernadskij na počátku 20. století. (Mimochodem, Vernadského práce Biosféra byla vydána v roce 1925 v Praze, ale tu Greta asi nečetla.) Nabízeli lidstvu téma vytváření noosféry, sféry rozumu, ale hned dvě světové války poslaly jejich myšlenky do zapomnění,“ dodal. 

Zároveň politolog doplňuje: „Obávám se, aby naše současné velkolepé plány neskočily tím, že někdo zapálí sibiřskou tajgu nebo začne bombardovat ropná naleziště, jak už se jednou pokusil Saddám Husajn, a na záchranu planety nám nebudou stačit ani ty nejodvážnější plány ‚boje proti klimatickým změnám‘. Nelíbí se mi, v této souvislosti, už ani to, že se má proti takovým změnám ‚bojovat‘.“

Švédská školačka během roku objela snad všechna pořádaná obchodní a vědecká fóra, setkala se s papežem Františkem, naposledy ji pozvali dokonce do francouzského parlamentu. Zaujala dramatickými výroky jako ‚Náš dům hoří‘ nebo ‚Chci, abyste panikařili‘, nebo generačně vyhrocenými útoky kalibru ‚Vy jste nám zničili naši budoucnost‘. Je ale ten správný kandidát na Nobelovu cenu míru?

„Také výkřiky ‚švédské školačky‘, která ovšem do školy dlouho nechodila, se mi zdají být tak trochu ‚světově revoluční‘. Pravděpodobně naši předkové nám všem stále ještě žijícím ‚zničili budoucnost‘ už jenom tím, že nás přivedli na svět. Ale co s tím máme dělat? Svolávat další vědecká a obchodní fóra, na které by malá Greta mohla jezdit? Pozor na to, za chvíli už nebude malá, a co kdyby měla moc rozhodovat tak přísně jak o nás mluví?“ ptá se Zbořil. „Pokud jde o tu Nobelovu cenu, nezapomínejme, že Alfred Nobel ji založil na přímluvu Berthy von Suttner, hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova, penězi, které vydělal za vynálezu dynamitu. Takže pokud ji Greta dostane, nebude to nic zvláštního. A to ani nemusíme znát ne vždy slavná jména těch, kdo tuto cenu v posledních letech dostali,“ dodal.

Klimatické volno na ministerstvu zahraničí. Asi to bude chtít neziskovku

Zástupce studentských pátečních stávek přijal i ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Na většině diskutovaných témat o ochraně klimatu a souvisejících oblastech jsme se shodli. Budu rád, pokud budeme moci jejich požadavky tlumočit na zářijovém Valném shromáždění OSN,“ napsal ke společné fotografii od Černínského paláce. Pak doplnil, že se přesvědčil, že bojovníci za klima i o prázdninách pracují velmi tvrdě. ‚Klobouk dolů. A přeju hodně síly a úspěchů,“ popřál. Ministerstvo zahraničních věcí už avizovalo, že se v září připojí ke klimatické stávce a jeho zaměstnanci se místo práce zúčastní celopodnikové debaty s přizvanými odborníky a s vedením ministerstva, aby řešili, jak se s důsledky klimatických změn vyrovnávají okolní státy a co konkrétního v tomto směru dělají jejich centrály zahraniční politiky.

„Poměry na MZV neznám tak dobře, abych si dovolil tvrdit, že tam zas tak moc práce nemají. Pan MZV před několika dny žádal ministryni financí Schillerovou o nějakou tu miliardu, protože se mu peněz nedostává. Takže práce asi mají dost, ale třeba po vzoru studentů z FFF, před kterými pan ministr smeká, je jeho úředníci napodobí a každý pátek budou mít  klimatické volno a budou besedovat. Asi to ale bude chtít nějakou neziskovku, která to panu ministrovi zařídí. Možná bychom si také dnes mohli říct, kteří odborníci k besedám budou přizvání a jak budou za tuto námahu honorováni,“ komentuje Zbořil.

Šéf diplomacie Tomáš Petříček se v kontextu s tím rozhodl, že na přilehlé zahradě bude „pět čmelínů“, informuje server Respekt.cz. „Jednáme o dodání celkem pěti čmelínů do přilehlé zahrady, instalace by měla proběhnout v lednu nebo únoru příštího roku,“ sdělil ministr Petříček novinku, kterou na úřadě chystá jako jednu z reakcí na dramatické změny podnebí. Původní nápad byl, že by do zahrady umístili včely. Vedení resortu se však nakonec postavilo proti, na zahradu by prý nemohli chodit lidé alergičtí na včelí bodnutí. „Čmeláků je navíc kritický nedostatek a jejich údržba je podstatně méně náročná,“ dodal ministr. Dále též už ministerstvo zahraničí nepoužívá nerozložitelné plasty ve svém bufetu, a u pítek na chodbách plánuje vyměnit kelímky.

„Národní velikán Josef Jungmann používal pro některé živé tvory pojmenování člověčichové. Pokud by je na MZV dokázali spočítat, snad by bylo možné osadit jimi čmelíny. Ušetřila by se, pokud by někdo navrhl jak, spotřeba vody na toaletách a člověčichové by mohli chodit do zahrady Černínského paláce, dokonce i bez toaletního papíru, a tam by se to všechno rozkládalo rychleji než vyměnitelné kelímky,“ komentuje politolog.