Česko si připomínalo 70 let od justiční vraždy Milady Horákové, kterou komunisté ve vykonstruovaném procesu nechali odsoudit k trestu smrti. Byly vidět černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, uskutečnila se pietní shromáždění.

„Jsem pamětník nejen toho, jak mladí svazáci a komunisté obcházeli domy a sbírali podpisy na petice požadující rozsudek smrti nad Miladou Horákovou. Někteří z nich jsou stále ještě mezi námi. Pamatuji také, jak ještě v letech šedesátých, když se začalo mluvit o jejím procesu, tak se někteří komunisté, pozdější disidenti, domnívali, že ti, kteří se na tento případ ptají, ‚chtějí vyhodit socialismus do povětří.‘ Také ti by mohli dnes k tomu něco zajímavého říct.
Myslím si také, že by se nemělo zapomínat nejen na Miladu Horákovou, ale i na ty ostatní odsouzené  k trestu smrti a dlouholetému žalářování,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil.
 
„Protože nedávno publikoval Berwid-Buquoy dva hanopisy na Miladu Horákovou a Františku Plamínkovou, považuji za potřebné  připomínat událost, která byla součástí režimu represí padesátých let. Protože na pomluvy od pana BB nikdo nereagoval, snad tato vzpomínka alespoň trochu napraví pachuť, kterou bohužel jen část veřejnosti po jejím zveřejnění pociťovala. A ostatní, vč. pravých bojovníků proti věčnému komunismu, nijak nevzrušovala. A asi nikoho nepřekvapím, že si toho nevšiml ani nikdo, kdo studuje šíření zášti a nenávisti v naší zemi a v EU,“ dodal.