S velkým zájmem očekávaný summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, který probíhal téměř dnem a nocí ve čtvrtek a v pátek, se zabýval pokračující migrační krizí a také postavením Velké Británie v EU. Trochu v ústraní zůstalo první téma, v němž měl předseda české vlády Bohuslav Sobotka za Visegrádskou skupinu hovořit o tzv. plánu B, který by mohl být alternativou k hlavnímu, na Turecku závislému plánu, prosazovanému německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Naopak velké pozornosti se těšil závazek šéfů zemí EU upravit postavení Británie v Unii. Ta už se nemusí vzhledem ke své specifické situaci podílet na další politické integraci Evropské unie. Dohoda obsahuje i pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie.

Podařilo se najít i kompromis v případě přídavků, jež země vyplácí pracovníkům z jiných zemí Unie na děti, které zanechali ve své vlasti. „K výsledkům summitu se už opakovaně nedá říct skoro nic. Buď naši vládci v Bruselu považují už všechno za ‚přísně tajné‘, anebo si myslí, že to ti, kteří je na tyto zážitkové výlety posílají, nesmějí, nebo nemusí vědět. Už jsem na tomto místě jednou řekl, že ‚hora porodila myš‘, a tak se nám z Bruselu snaží namluvit, že zachránili Evropu před Británií nebo Británii před Evropou. Ale možná, že je to ještě horší. Opět se chovají zmateně a nevědí, jak to, co všichni dávno vědí, říct nahlas. Ještěže existuje iniciativa V4, alespoň mohou někoho kritizovat, ale i tato kritika je bez chuti a bez zápachu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Evropskou unii teď čeká šlapání vody až do vysílení

Evropské politické špičky v reakci na dohodu jásaly nad záchranou Britů v Evropské unii. Premiér David Cameron se však doma žádných ovací nedočkal. A to ani po sobotním zasedání vlády, když oznámil 23. červen jako termín britského referenda o setrvání v EU a dodal, že sám bude hlasovat pro setrvání. Podle předsedy protievropské strany UKIP Nigela Farage, který naopak nabádal Brity, aby EU razantně odmítli, Cameronova dohoda s Bruselem „nemá ani cenu papíru, na němž je sepsaná“. Mnohem více však pozici ministerského předsedy komplikuje vyjádření londýnského starosty Borise Johnsona, jenž oznámil, že se přikloní k tzv. brexitu. Podle ostrovních médií bude mít hlas konzervativního starosty významný vliv na řadu voličů. Odhadnout, zda z toho vzejde brexit, nebo bude EU pokračovat v nezměněném počtu, je tak velmi ošidné.

„Nečekám ani pozvolný rozpad EU, ani brexit. Spíš bych řekl, že půjde o váhavé přešlapování na místě, jakési šlapání vody až do vysílení. Asi si nikdo z členů EU nepřeje její zánik, ale mnohým by se líbila Evropa slabší, ekonomicky i politicky. A to jak těm, kteří věří, že EU není Evropa, a dokonce i těm, kteří sponzorují její krizi ze zámoří nebo z euroasijských prostorů. Mám pocit, že dokonce ani ve Velké Británii si nemyslí, že se dá obnovit Commonwealth z doby královny Viktorie ani z let po druhé světové válce. Dokonce i strach z neevropského Německa a německé Evropy straší lidové geopolitiky méně, než si myslíme. Ale strach před strukturální transformací evropských institucí nelze odstranit jedním vrcholným summitem, i kdyby se dohodli, říkám s trochou nadsázky, Cameron se Sobotkou,“ míní Zdeněk Zbořil.

Sobotka není Klaus, který uměl evropské politiky zvednout ze židle

Předseda české vlády se ocitl kvůli závěrům summitu pod palbou kritiky. Předseda KSČM Vojtěch Filip je přesvědčen, že tímto dojde k anarchickému rozkladu EU se všemi důsledky. „Premiér Sobotka už svými vstřícnými postoji k Velké Británii je jedním z těch, kteří na tom mají podíl,“ prohlásil šéf komunistů. „Při jednání s Británií premiér Sobotka promeškal příležitost jasně podpořit Cameronovy reformní návrhy a osvojit si ty z nich, které by byly přínosem i pro Českou republiku,“ upozornil europoslanec ODS Jan Zahradil. „Británie nezískala nic konkrétního a premiér Sobotka selhal při prosazení zájmů České republiky,“ nechali se slyšet Svobodní, jejichž předseda a zároveň evropský poslanec Petr Mach zhodnotil výsledek summitu jako jedno velké nic.