Nejfrekventovanějším mediálním tématem u nás zůstávají i nadále migranti a vztahovala se k němu i většina otázek, na něž čtenářům serveru ParlamentníListy.cz odpovídal v uplynulém týdnu prezident Miloš Zeman. Autora jedné z nich zajímalo, když vláda ani poslanci nehájí dostatečně zájmy většiny občanů, zda lze pomoc před islamizací země očekávat alespoň od hlavy státu. „Společným jmenovatelem vašich obav je riziko vysokého nárůstu islámských imigrantů, kteří se nedokáží v České republice asimilovat. České republice ale nic nebrání tomu, aby střežila svoje hranice jak za pomoci policie, tak za pomoci armády, a aby vyhošťovala nelegální ekonomické imigranty,“ prohlásil prezident Miloš Zeman.

Jeho rázný výrok vnímá politolog Zdeněk Zbořil jako důsledek přímé volby hlavy státu, protože pak se prezident víc ohlíží na hlasy svých potenciálních voličů než na názory, které jsou běžné v parlamentu nebo ve vládě. „To, co řekl, je ale velké zjednodušení. Z hlediska evropského práva, které má přednost před právem národním, nám ale opravdu nic nebrání. Brání nám v tom však politický konsensus členských států Evropské unie, o němž sice víme, že je oslaben, nicméně existuje. A bez ohledu na to, co říká pan prezident, stále u nás platí Ústava a Listina základních práv a svobod,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Ve veřejném mínění převládá ve vztahu k uprchlíkům princip kolektivní viny

Upozorňuje rovněž na to, že vyhoštění může Česká republika provést, pokud se v každém jednotlivém případě prokáže, že konkrétní člověk nesplňuje důvody pro to, aby mu byl udělen status uprchlíka nebo mu byl poskytnut politický azyl. „Ale ta antiimigrantská kampaň má, bohužel, povahu připisování kolektivní viny prakticky všem, kteří sem přijdou. Tím to trošku zjednodušuji, ale ten princip kolektivní viny je ve veřejném mínění frekventovanější než zjišťování viny či hodnoty toho kterého člověka. A ne každý, kdo sem přichází, je viníkem něčeho. Většina lidí to, co v této souvislosti prezident řekl, ráda uslyší, ale myslím, že to není správné,“ míní politolog.

Totéž si myslí i v případě dalšího vyjádření, kdy byl prezident konfrontován s dotazem, když už nemůže legislativně zabránit dovozu muslimských uprchlíků, zda nemůže alespoň apelovat na vládu k přehodnocení tohoto rozhodnutí. Na Zemanově odpovědi „Na vládu jsem v tomto směru apeloval, a to především ve smyslu nepřijímání ilegálních imigrantů z islámských zemí“ mu vadí, že se dá vykládat i tak, že proti nelegálním imigrantům z jiných zemí nic nemá. „To klíčové slovo je ‚ilegální‘. Pokud se sem dostávají protiprávně, tak existuje celá řada instrumentů státu, která tomu může zabránit, popřípadě je pak vysídlit nebo transferovat,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Jde o to, jestli neobcházejí naše zákony, ne z jaké země přicházejí

Na pováženou je podle něj už přívlastek „islámský“, protože některé osoby z tzv. islámských zemí nebo ze zemí, kde převládajícím náboženstvím je islám, vídáme docela rádi nebo do jejich zemí – jako třeba do Dubaje – jezdíme rádi na dovolenou. „O výroku pana prezidenta se dá také pochybovat v souvislosti s lidmi, kteří by sem přicházeli třeba z Maroka, z Indonésie nebo ze severní Číny, tedy Ujgurové, kteří jsou muslimy a kterým všichni velice fandíme. Nebo také pokud to jsou muslimové z Kosova, z Černé Hory, popřípadě z Makedonie, tak ten přívlastek islámský či muslimský není správně. To důležité je, zda se tím, že sem ti lidé přicházejí, nesnaží obejít nějaké zákony, nebo jestli ten jejich příchod nemá povahu nějakého pokusu o ilegální pobyt,“ vysvětluje politický analytik.