Začneme u generála Pavla a jeho inaugurace. Představte si, bývalý prezident Václav Klaus si dovolil nadšeně netleskat. Má každý účastník slavnostní politické akce povinnost tleskat? Měl snad Klaus raději teatrálně odejít jako jistá senátorka? A máte tušení, proč Klaus netleskal?
Začnu od konce. Proč pan Klaus netleskal, bychom se museli zeptat jeho. Je nicméně možné, že podobně jako já není příznivcem oné nucené teatrálnosti, patetičnosti, pokrytecké okázalosti či zbožšťování hraničících velmi často s trapností. Co se povinného tleskání či jindy povinného pískání či hanění týká, tak vidíme, že řada našich mainstreamových pologramotných novinářů a politiků se nikdy nezbaví věčného svazáctví a údernictví. Nynější dobroserové si ničím nezadají se svazáky let minulých. Uvědomělému soudruhu a převlékači uniforem Petru Pavlovi tady nyní budují kult osobnosti podobný jako zbudovali Václavu Havlovi.
U Pavla ještě zůstaneme. Jako svůj první zákon podepsal Pavel kontroverzní snížení valorizace důchodů, schválené ve stavu legislativní nouze. Hned ale řekl, že když nedá zákon k Ústavnímu soudu ČR opozice, udělá to sám. Proč prezident podepisuje zákony, o kterých má evidentně pochybnosti? Je to snaha být chytrá horákyně?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta