Tak je rozhodnuto. Petr Pavel bude prezident, celkem drtivě porazil Andreje Babiše. Zajímavé bylo, jak se hned po volbách premiér Fiala vymezoval, že se jedná o občanského kandidáta. Považujete Petra Pavla za občanského kandidáta?

Pětikoalice ovládá Sněmovnu i Senát, nyní má „svého“ prezidenta – tedy potažmo i Ústavní soud – a navíc je velebena či minimálně podporována všemi mainstreamovými médii. Totalita jak vyšitá. Co se týká občanského kandidáta, tak ten reálně vzato neexistuje. Můžete být připuštěni k prezidentské volbě na základě podpisů občanů, ale to reálně neznamená, že jste občanský kandidát. Prakticky vždy musíte mít někoho v zádech – a nemyslím teď vítr – abyste vůbec měl jakous takous šanci.

Výhra Petra Pavla nebyla i vzhledem k veskrze pozitivnímu mediálnímu obrazu a agitce napříč mainstreamem překvapením. Onen výrazný rozdíl už pro mě ale ano. Navíc, jak jsem zaznamenal na internetu, je poměrně zajímavou shodou náhod, že na Slovensku vyhrála toho času trojská kobyla Visegrádské čtyřky Čaputová s 58,4 %, ve Francii Rotschildovec Macron s 58,5 % a v USA po přepočtu na hlasy volitelů 56,9 % senilní děd Biden. Náš napravený toho času sovětský, nyní americký rektální alpinista 58,32 %. To jen tak pro zajímavost. Může jít jen o náhodu, ale také můžeme zapřemýšlet a hledat i jiné souvislosti a možnosti. Třeba společensko-ideologický vývoj v daných zemích a jeho usměrnění, regulérnost sčítání, případně od všeho něco. Sám nevím, k čemu se přiklonit, a ponechávám na zvážení samotných čtenářů.