Lubomír Zaorálek se rozhodl zůstat v pozici ministra kultury, když odmítl „vykuchaný“ resort zahraničí. Pane řediteli, je to pro vás dobrá zpráva?

Je to pro mne skvělá zpráva!!!  Především, jak pan ministr řekl, má rozdělané projekty, které by pravděpodobně spadly po jeho odchodu pod stůl. A pokud vím, tak se rozjíždějí další covidové programy na podporu pracovníků v kultuře. To všechno by se minimálně pozdrželo, než by nový ministr „našel cestu do své kanceláře“.

Premiér Andrej Babiš ironicky poznamenal, že kultura jde Zaorálkovi skvěle. „Zahrál toho Hamleta neuvěřitelně a mohl by jít klidně do Národního divadla, protože v tomhle on je nepřekonatelný. Jinak ten obsah ani nechci hodnotit, moc jsem tomu nerozuměl,“ vyjádřil se k tiskové konferenci, na které vysvětloval Zaorálek, proč nechce svůj aktuální resort opustit. Vaším zkušeným pohledem, byl to jen herecký výkon, nebo panu Zaorálkovi věříte?

Pan premiér má pravdu. Je nepřekonatelný… Postoj našeho pana ministra sklidil velmi kladné ohlasy, až překvapivě, v širokém spektru. Obsah hodnotit nemusel, ten je patrný: Nenechá sebou vláčet, jak se mění různé pohříchu politické situace ze dne na den. Drží se toho, co jako ministr kultury přijal. Tedy zodpovědnosti za resort. Občas to vypadá, že většina ministrů stojí v koutě a pan premiér je honí bičem po manéži. Tak tohle tu určitě nebylo.

Houslový virtuos Pavel Šporcl napsal premiérovi dopis, v němž mimo jiné píše, že stav kultury v ČR je katastrofální. Rok po vyhlášení prvního nouzového stavu je podle něj kultura na konci zájmu vlády i prezidenta. Je na tom podle vás kultura skutečně tak špatně?

Pan Šporcl zřejmě nesledoval pozorně média, která přinášejí informace o tom, jak které covidové programy jsou realizovány na podporu kultury. Je to otázka priorit: Když jde o lidské životy, tak holt některé věci a aktivity musejí počkat. Které profese jsou teď nezbytné pro holé přežití, je celkem patrné. A každý den už rok se ve zpravodajství dozvídáme, které profese či jednotlivci coronavirovou krizí trpí nejvíce. Stav kultury není přece katastrofální, když se nemůže veřejně předvádět. Je to potenciál, který tady máme a který v okamžiku rozvolnění se opět rozjede naplno.

K poznámce, že: „napřed to umělci musejí fyzicky přežít“, tak to je starost resortu zdravotnictví, potom až kultury….

Pokud mohu dohlédnout v naší divadelní branži, tak všechna divadla zkouší a připravují své programy pro moment otevření. A to přece není konec kultury.

Zaznívají názory, že se ministr Zaorálek málo zastává umělců, když na jejich adresu padají zesměšňující výroky, a to i ze strany prezidenta republiky. Špocl říká, že není tato vláda schopná podpořit umění ani finančně, ani morálně. Máte dostatečnou podporu? A cítíte morální podporu ze strany vlády nebo řízení resortu? Cítíte podporu ze strany veřejnosti?

Naopak. Ze strany MK cítíme a také dostáváme morální i finanční podporu.                                   

Kdyby toho nebylo, měli bychom problémy. Jedná se o přechodné období, které skončí otevřením divadel, a pak to bude na našich divácích, jestli nás budou chtít vidět a co jim nabídneme. Ale to už je pak naše starost, co jim nabídneme. Daleko více než nějakých řečí z mediálního prostoru se obáváme teritoriálních problémů v jednotlivých městech, která avizují redukce rozpočtů na kulturu. Tam je problém, ne v Nostici nebo na Hradě.

Jak se prosím vyrovnává vaše divadlo s následky koronavirové pandemie? Jak dobu zvládají zaměstnanci, veřejnost, vaši diváci?

On-line programy.

Připravili jsme řadu programů na on-line kontakt s diváky. Jako prakticky každé divadlo. Ale to nemůže nahradit živý zážitek: divák – umělec.                                                                  

Jednak tím demonstrujeme svou připravenost a aktivity, jednak najednou máme ohromný materiál pro zmapování historie. Dnes už máme prakticky profesionální štáby schopné na špičkové úrovni natočit náš záznam. To tady dříve nebývalo.

A diváci v září, při krátkém a netradičním zahájení sezóny, zaplnili celé náměstí před divadlem. Z toho usuzuji, že se na nás těší. Stejně jako my na ně.