České fabriky se potýkají s nedostatkem zaměstnanců. A těsně za hranicemi v Žitavě, 30 kilometrů od Liberce, prý nová textilka láká Čechy na plat 42 tisíc. Co o tom víte?

Češi se tam už chodí ptát a někteří zaměstnanci pracující u hranic, v Hrádku nad Nisou, už dávají výpovědi. Zaměstnavatelé se samozřejmě vztekají, protože chtějí odejít okamžitě. A oni je nechtějí hned pouštět, protože lidí je málo.

Takže se to týká hlavně Hrádku nad Nisou?

Nejenom, i Chrastavska či Liberce.

Z Hrádku je to do Žitavy 10 kilometrů?

Méně. Čtyři až pět kilometrů.

Jde jen o jednu textilku?

Chystá se ještě jedna, takže budou dvě.

A těch 42 tisíc, to je v Německu minimální plat?

Ano. Je to německá minimální mzda. Budou ji mít tři měsíce a poté jim bude zvýšená. Jsou z toho v Jiříkově vidění. Němci samozřejmě nevezmou nějakého lenocha. Zájemce si zkouší. Ale tady na české straně hranic byly dřív textilky, kde řada lidí pracovala. Takže pro mnohé to není vzdálený obor. Německé minimální mzdě u nás, snad kromě Škodovky, nikdo nemůže konkurovat.

Předseda Asociace odborových svazů v Libereckém kraji Milan Šubrt.

Kolik nabízejí místní firmy operátorům?

Tomu obyčejnému bez přesčasů nějakých 25 tisíc. Což je průměr. Jsou fabriky lepší, horší.

Slyšel jsem od jednoho svářeče se všemi zkouškami, že na Liberecku mu nabízeli nástupní plat dost nízký, pod dvacet tisíc, takže našel práci na Mladoboleslavsku, kde jsou díky Škodovce platy vyšší. A je pravda, že znám řadu lidí, kteří dojíždí pracovat z Liberce do Mladé Boleslavi. Takže tu je odliv i vnitrostátní… Máte podobné poznatky?

Ano. Na Mladoboleslavsku jsou platy vyšší a z Liberecka tam jezdí pracovat spousta lidí. Ale vezměte si – z Hrádku jich řada dojíždí každý den do Bakova nad Jizerou. To je 60 kilometrů. Tak si teď řeknou, proč bych jezdil 60 kilometrů za 25 až 28 tisíc do Bakova, když můžu jet pár kilometrů na kole do Žitavy a dělat tam za úplně jiné peníze.

Je dojíždění Čechů za prací do Německa, případně Rakouska obecnější problém? Děje se tak i v jiných krajích?

Teď se k tomu možná přiřadí i Polsko. U Vrchlabí na polské straně také vzniká nová firma a jsou obavy, že tam mzdy budou vyšší. A protože řada Poláků zpoza hranic dojíždí do fabrik k nám, bojí se teď, aby nebyl jejich odliv, a tím může vzniknout další díra na trhu práce. Protože Poláků u nás pracuje hodně.

Rozumím. A co Češi pracující v zahraničí?

Bude jich přibývat. Je to o penězích. Zvláště se to týká mladých lidí, kteří nejsou konzervativní. Zrovna včera jsem byl na jedné takové debatě. Jedna paní požadovala, ať ji pustí hned, že chce 1. března nastoupit v té Žitavě. A oni na ni, ať si dá dvouměsíční výpověď. Což ale by na ni nečekali. Takže jak se to udělá? Ten člověk tady prostě přestane chodit do práce. Protože pokud je ten pracovník kvalitní a má třeba 15 let praxe jako operátor, tak je pak Němcům jedno, že na něj přijde papír – zápočtový list, že nadělal nějaká áčka. Což se netýká ale jen Německa, ale i jiných českých firem. Je to fenomén dnešní doby, protože lidí je málo.

Už teď v našich fabrikách dělá hodně cizinců, ať už nám blízkých Slováků, Poláků, Ukrajinců. Nicméně je stále tlak zaměstnavatelů, sám jste to už říkal, aby se jim ještě více otevřel náš pracovní trh. Je to správný přístup? Na druhou stranu nevyvíjí se tímto tlak, aby firmy platy navyšovaly?

Podrážejí nám cenu práce. Shodou okolností máme dneska na vnitru jednání program Ukrajina. Zaměstnavatelům chybí zaměstnanci, tak chtějí dovážet Ukrajince. Nadšení z toho jako odboráři nejsme. Říkáme – kdyby došlo k recesi – nikdo neví, co bude za čtyři roky – tak sem přivezeme třeba 100 tisíc pracovníků, kteří tu zůstanou a nebudou chtít zpátky. Zatím zkušenosti ukazují, že když bydlí ve větších lokalitách, tak je tam dost nepořádku. Máme strach, že když přijde velká skupina a pak dojde ke změně na trhu, oni nebudou chtít jet domů. Pak máme jako odboráři další požadavek – musí to být kvalifikovaná síla se zdravotním potvrzením. A měli by to být konkrétní zaměstnavatelé. Řeknou, že chtějí třeba svářeče. Ne přes nějakou agenturu. Pokud to bude přes agentury práce – znamená to tunel, zase půjde o byznys. Máme v téhle zemi dva tisíce agentur proti necelým dvaceti v Německu.

Vaše obavy potvrzují zkušenosti z Rychnovska, kde pracuje hodně zahraničních pracovníků a místní si stěžují. Asi je to tím, že jsou to hodně chlapi bez rodin, tak jdou po práci prostě do hospody...

Místní nemůžou jít do hospody na pivo, aby náhodou nedostali přes hubu. I u nás, když chlapi jezdili na montáže, tak pak chodili do hospody a opili se. Ale možná si nedovolili dělat takový bordel. Ale chci říci ještě jinou věc...

Ano. Sem s ní...

Náš stát nám neříká pravdu v tom, jaká je výše nezaměstnanosti. Mám spor s paní Sadílkovou, generální ředitelkou Úřadu práce. Říkám jí: Kateřino, proč nám nesdělujete skutečná data? Vždycky uvedete, kolik máte lidí evidovaných na úřadu práce, uděláte procento a vyjde vám z toho cca 5 procent. Ale pak máme statisíce lidí, kteří jsou dlouhodobě vyřazeni. O těch nikdo nemluví. Takže nemáme nezaměstnanost pět, ale možná až osm procent. Tady je ta pozice, ne lidem vyplácet jen dávky, ale stáhnout je do práce. U všech se to nepodaří, ale u nějakého procenta by to mohlo jít. Tohle je rezerva. Ale my s ní nepracujeme a raději jezdíme na Ukrajinu. Hlavně bych byl rád, pokud by Ukrajinci přišli, aby v tom nebyly agentury. Ale konkrétní zaměstnavatelé, kteří si ho ověří. A když tak musí zpátky, nemůže tady zůstat.