Nejsilnější vládní strana, ODS, uvedla na sociálních sítích: „Máme téměř nulovou nezaměstnanost, ekonomika znovu roste, inflace pomalu klesá a ohrožení chudobou je nejnižší v EU! Naše vláda dělá vše k tomu, abychom byli ještě lepší. Proto je potřebná důchodová reforma, konsolidace veřejných financí, reforma vzdělávání, investice do bezpečnosti a dopravní infrastruktury nebo změny v neefektivních státních podnicích.“ Co tomuto sdělení pro veřejnost říkáte?

Říkám tomu to, že to musím uvést na pravou míru. Stát neumí řídit prakticky nic, neumí řídit poštu, neumí zkrotit dotace, neumí zkrotit inflaci – a mluví o dalších investicích neboli o dalších penězích, které chce vynakládat? To se nestydí?

Nezaměstnanost není nulová, ale takzvaná čištěná míra nezaměstnanosti v Česku v březnu dosáhla 2,5 %. Není to žádná výhra, je to naopak debakl. Potřebujeme nezaměstnanost VYŠŠÍ, výrazně vyšší. Ekonomika je meziročně ještě pořád v poklesu a nezaměstnanost by k tomu měla příslušet třeba kolem 6 až 8 %, aby to mělo účinek katarze. Jenomže takhle soukromému sektoru zoufale chybí lidé. Důvod: Prudce rostoucí státní sektor nasává neproduktivně pracovní sílu, která pak chybí v sektoru soukromém. Takže neuznávám.

Ekonomika směšně „roste“ jen mezikvartálně o 0,1 %, což je v rámci tolerance statistické chyby; meziročně stále KLESÁ o 0,2 %. Tvrzení premiéra tedy neuznávám.

Inflace klesá hlavně kvůli vysoké statistické základně minulého roku, takže to není žádná naše zásluha. A máme ji pořád jednu z nejvyšších v EU, je na 16,4 %. A jedním z hlavních zdrojů inflace je prudký růst veřejných výdajů vlády. Tvrzení neuznávám.

„Ohrožení chudobou“ je nejnižší v EU jen proto, že máme extrémně vysokou příjmovou rovnost měřeno Giniho koeficientem. Chudoba se počítá jako propadnutí pod určitý percentil od průměru. Pokud hypoteticky všichni budeme stejně chudí a budeme mít například měsíční příjem 10 tisíc korun (z čehož se nedá vyžít), pak statisticky nebude chudý nikdo, protože nikdo se nedostane na příslušný příjmový percentil definovaný jako chudoba. A vysoká míra rovnosti je daná vysokou mírou přerozdělování. Tvrzení tedy neuznávám.

Takže mi není moc jasné, na co si to premiér hraje.

Protichůdná hodnocení si od ekonomů vysloužil předběžný odhad, podle nějž vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,1 %, ale meziročně klesl o 0,2 %. Krátce jste o něm hovořila v předchozí odpovědi. Co byste k němu ještě dodala?

Tak, jak už jsem zmínila – je to spíš statistická hříčka. Česká ekonomika vystoupila z recese. Přesto ale meziročně padá. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství. Možná vám moje tvrzení ale připadá poněkud šifrované a zmatené. Vysvětlím.

Především, zatím se jedná jen o první předběžný odhad toho, jak se české ekonomice dařilo v prvním čtvrtletí tohoto roku. Údaje o ekonomickém růstu se totiž v čase postupně zpřesňují. A podle tohoto předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,1 %. Díky tomu můžeme mluvit o tom, že česká ekonomika vystoupila z recese. (Ve třetím a ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 ekonomika mezikvartálně klesala, což naplnilo učebnicovou definici recese. O recesi mluvíme tehdy, když ekonomika dva kvartály po sobě zažívá pokles.)

Jenže drobný mezičtvrtletní růst české ekonomiky nemůže být sám o sobě důvodem k oslavě. Meziročně totiž česká ekonomika v prvním kvartálu tohoto roku pořád ještě klesla, a to o 0,2 %. Aneb letošní jaro je ekonomika o něco menší a chudší než před rokem. Jediná pozitivní věc, kterou si na tom můžeme najít, je ta, že se předpokládal pokles ještě větší.