Točíme se v kruhu vysokých cen energií, zejména elektřiny. Padají různé příčiny: Putinova agrese, přeprodávání české elektřiny přes lipskou burzu, neschopnost vlády došlápnout si na ČEZ sektorovou daní, Green Deal… A  co Fialův argument, že je nutné brát ohled na 30% menšinové akcionáře ČEZu? Jak to občanovi srozumitelně poskládat?

Nutno před závorku vytknout, že válka na Ukrajině rozpoutala šest vln embarg Západu (EU a USA) a ekonomických zlomyslností, majících znepříjemnit Rusku financování státu a tím i armády. Majících za cíl poštvat prosté Rusy proti Putinovi, když se to nepovedlo s oligarchy.

Prozatím to ale vypadá, že Rusko na všech ekonomických útocích Západu vydělalo. Včetně Putinovy popularity. Rosněfť i Gazprom hlásí enormní zisky. Národní plán konverze dovozu dělá opět z té na dovozu závislé země zemi soběstačnou. Bude to nutnost. I za cenu enormních a jinak neopodstatněných investic a podpory takto pracujících podniků.  

Bude to trvat nějaký čas, ale je to směr, o jehož oprávněnosti nikdo nepochybuje. Už se nesmí stát, že by letadla, turbíny či jiná zařízení byla závislá na ložiscích či jiných součástkách ze Západu nebo na softwaru, který může někdo na dálku upgradovat za zavirovanou verzi nebo vypnout jako elektromobil Tesla.

Znamená to zásadně přehodnotit dosavadní podobu kapitalismu a v podstatných věcech mít uzavřený trh s podporou vlastních výrobců. Čili naprostá nekompatibilita s s idejemi WTO.

Nicméně nyní se globální trh bez přívlastku státního dirigismu, nesený institucemi WTO a OECD, chová, na rozdíl od evropských a amerických politiků, tržně logicky a neúprosně, bez ideologické omáčky a keců o morálce. Na blokaci dodávek jednoho z hlavních producentů, kterého nezradil kartel OPEC+,  reaguje vzestupem ceny. Analytici  JP Morgan Chase předpovídají, že ceny ropy by mohly dosáhnout 380 dolarů za barel, pokud Rusko výrazně omezí produkci ropy v reakci na západní sankce. Snížení denních dodávek ruské ropy o 3 miliony barelů denně podle expertů povede ke zvýšení cen pohonných hmot na londýnské burze na 190 dolarů za barel. Nejhorším scénářem je snížení dodávek ruské ropy o 5 milionů barelů denně.

Všichni producenti vydělají víc za méně práce. Všichni spotřebitelé budou plakat. Otázka je jen, za jaké komodity směnit tolik potřebné suroviny, jestliže dolary v západních bankách  už nejsou tvrdou měnou, ale „zatčenou“ měnou, v rublech platit neumíme, protože to předpokládá vzájemný obchod, a zlato jsme si zakázali... „Dík“ euroamerické hlouposti se zhroutil systém ekonomické globalizace, na kterém stála výroba nejen celé Evropy a USA, ale i rozvojového světa. Nyní se opět, už podruhé, svět „dělí na zájmové sféry, a kdo nechce být přivtělen, musí vlastnit kvéry“, jak zpíval Kryl.