Pane prezidente, válka na Ukrajině na základě ruského útoku trvá už přes čtyři měsíce. Očekával jste, že se konflikt potáhne dlouho?

Válku jsem, jako mnozí jiní a to mě neomlouvá, vůbec neočekával. Řekl jsem, že Rusové nejsou blázni, aby tohle udělali. Oni to udělali, takže se ukázalo, že jsou blázni. 

Konec konců nedávno jsem v jiném rozhovoru říkal, že NATO mělo ve svých oficiálních dokumentech ještě velmi nedávno, že Rusko je strategický partner! Jak daleko od tohoto výrazu dneska jsme.

Jaké varianty ukončení války podle Vás připadají v úvahu nebo jsou reálné?

Nechci se považovat za vojenského odborníka, ale pokud vím, většina analytiků se shoduje v tom, že půjde o dlouhou a opotřebovávací válku. 

Na Západě se vede spor, zda je důležitější nadále Ukrajincům masivně dodávat zbraně, protože Rusko musí být za každou cenu poraženo nebo má přednost cesta vedoucí k nastolení míru. Jak se k tomu stavíte?

Říká se, že Rusko rozumí především síle, takže diplomatické úsilí může mít úspěch pouze tehdy, bude-li podepřeno silou. Touto silou mohou být dodávky zbraní, které podporuji, mohou jí být ekonomické sankce, kde jsem ovšem daleko opatrnější, protože jednak může Rusko přesměrovat svůj export energetických surovin do Číny a Indie a za další, kdyby Putin zavřel kohoutky, nakonec na tom budeme biti především my, protože například Česká republika je do značné míry závislá na dodávkách ruského plynu.

Co z Vašeho pohledu znamená ruská agrese a válka pro svět a bezpečnostní architekturu do budoucna? Jaký svět je před námi? 

Svět už se změnil, protože dvě neutrální země Švédsko a Finsko budou přijaty do NATO, a pokud vím, Turecko už jejich přijetí přestalo blokovat. Takže to, co si Putin nepřál, to znamená rozšíření NATO, právě svou agresí vyvolal.