Rusko chce dělat velmocenskou politiku a nemá na to. Časem pochopí, že bez Západu se neobejde, soudí český politolog

30.07.2014 18:06 | Zprávy

Nad budoucností nyní notně pošramocených vztahů Ruska a Západu si ParlamentníListy.cz povídaly s politologem Josefem Mlejnkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj je pro Rusko výhodné spolupracovat se Západem. Hrozbou pro něj může být spíše Čína pošilhávající po Sibiři a také islámský fundamentalismus. „Putin se může dostat do závislosti na armádních kruzích. A ty mohou z ekonomických důvodů osnovat nějaké spiknutí či něco podobného s jiným řešením, než je současný prezident," konstatoval politolog.

 Rusko chce dělat velmocenskou politiku a nemá na to. Časem pochopí, že bez Západu se neobejde, soudí český politolog
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ruská vlajka

„Samozřejmě se může i stát, že vztahy mezi Putinem a Západem budou tak vyhrocené, že už je nepůjde napravit jinak než výměnou toho vládce. Ale to už hodně spekuluju. Putin touto politikou sám sebe vhání do situace, kdy v širší elitě země - ekonomické, politické i vojenské - můžou převážit síly, které ho budou vnímat jako brzdu. Jako někoho, kdo blokuje další rozmach země," doplnil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek.

EU zavedla sankce proti Rusku. Vede se debata, zda jsou dostatečné. Co vy si o nich myslíte?

Uvidí se v budoucnu, jestli jsou účinné, či nikoliv. Každopádně už teď Rusové začínají ztrácet. Dlouhodobě není pro Rusko tato politika výhodná - odtrhávat se od vazeb s vyspělými zeměmi a dobývat si zpět území, které kdysi patřilo k bývalému Sovětskému svazu či ruskému impériu. Samozřejmě, že na těch sankcích budou tratit i země, které je zavedly. Vypadá to, že si Rusové začínají uvědomovat, že to pro ně výhodné není. Takže by sankce mohly být úspěšné ve střednědobém pohledu.

Nezpůsobí současný stav rozkol v ruském vedení? Podle komentáře na ČRo Plus od Libora Dvořáka jsou v něm dva proudy. Tvrdý kurz zastává poradce Putina Sergej Glazjev, který údajně pohrdá Evropskou unií a USA považuje za nepřítele. Propaguje orientaci na Čínu. Ale stojí Čína o nějakou výraznější spolupráci s Ruskem?

Pokud bude Čína spolupracovat s Ruskem, tak z jejího hlediska půjde o naprosto pragmatickou záležitost. Ostatně Čína pošilhává po Sibiři a expanzi severním směrem. Pro Rusko je výhodné manévrovat mezi Západem a Čínou. Nedávná dohoda mezi Čínou a Ruskem o dodávkách plynu je mnohem méně výhodná pro Rusy, než si původně mysleli. A bylo to právě díky nastalé situaci, kterou Číňané využili. Kdy Rusové neměli jinou možnost. Mohou se dostat dokonce závislí na Číně. Tato politika a sankce můžou vyvolat rozkol v ruské vládnoucí elitě. Pro řadu lidí bylo doposud ekonomicky výhodné být s Putinem. Mohli jezdit na Západ a uzavírat zde obchody.

Pokud budou moci obchodovat jenom v Rusku, kde se navíc zhorší ekonomická situace, tak se jim to přestane líbit. A položí si otázku, jestli případné dobytí východní Ukrajiny a její připojení k Rusku má vůbec smysl. Putin se také může dostat do závislosti na armádních kruzích. A oni mohou z ekonomických důvodů osnovat nějaké spiknutí či něco podobného s jiným řešením, než je současný ruský prezident. Samozřejmě se může i stát, že vztahy mezi Putinem a Západem budou tak vyhrocené, že už je nepůjde napravit jinak než výměnou toho vládce. Ale to už hodně spekuluju. Putin touto politikou sám sebe vhání do situace, kdy v širší elitě země - ekonomické, politické i vojenské - můžou převážit síly, které ho budou vnímat jako brzdu. Jako někoho, kdo blokuje další rozmach země.

Vaše slova potvrzuje výrok ruského národohospodáře Alexeje Kudrina, který prohlásil, že pokud sankce zasáhnou celý ruský finanční sektor, hospodářství země se rozloží do šesti týdnů...

Nedokáži posoudit, jak rychle by se ruské hospodářství rozložilo. Lidé v ekonomické oblasti mohou podnikat a býti bohatí díky tomu, že jsou spojení s Putinem. Ale když to bohatství nemají kde uplatnit, kvůli sankcím v bankovním sektoru, tak to pro ně ztrácí smysl. Obecně ruská ekonomika je velmi zranitelná. Poněvadž úspěch Ruska byl postaven na exportu surovin - plynu, ropy. Rusko nemá jiné oblasti, kterými by bylo na západních trzích konkurenceschopné. Jakmile je zasáhnou sankce, může to pro ně být zásadní problém.

Roli ale jistě hraje i emocionální rovina. Kdy prezident Putin tím, jak zabral Krym, ukázal, že je silným vládcem a je na vrcholu popularity u ruské veřejnosti. A teď by měl ustoupit. To pro něj asi bude těžké vzhledem k ruskému veřejnému mínění?

Ruské pohlcení Krymu a i ta politika vůči Ukrajině v něčem připomíná situaci v 17. či 18. století, nebo obecně by se dalo říci, že je to jako velmocenská politika v 19. století. Zajímavé bude, jak se vše bude vyvíjet dále. V moderním světě ztrácí smysl dobývání území, protože co z toho máte. Kromě emocí. Už samotné připojení Krymu k Rusku vyvolává ekonomicky strašlivé problémy. Musí financovat provoz těch struktur. Potom, Krym byl hodně závislý na turistickém ruchu. Teď může být jen z Ruska, zcela odpadne z Ukrajiny. A jakékoliv snahy udělat z Krymu atraktivní destinaci pro západní turisty je nyní zcela mimo realitu. Nalákat západní klientelu chtěli Rusové do Soči, kde uspořádali zimní olympiádu. Kdo tam teďka bude jezdit? Zvláště po tom sestřeleném letadle... Navíc jsou Rusové kvůli tomu terčem sankcí. Co z toho Rusové mají? Kdyby aspoň byly na Krymu nějaké důležité suroviny, třeba ropa. Ale ty tam nejsou.

Když jste mluvil o zastaralé koncepci dobývání území, napadla mě Čína. Ta silou nezískává cizí území, ale chytře si je podmaňuje ekonomicky, třeba má velký vliv v Africe?

Oni potřebují suroviny, aby je získávali levně. Pokud jde o území, postupují systematicky. Mají velký problém, protože jsou přelidnění a pošilhávají po nějakém jiném území. Jsou ale opatrní. Dokáží si poradit bez velkých komplikací. Vědí, že je lepší rozhýbat ekonomiku a postavit mrakodrapy, kam lidi umístí. Než na někoho útočit. Číňané se chovají mnohem pragmatičtěji a nehodlají nějakým útokem na cizí území vyvolat rozsáhlý konflikt. Mají spočítáno, že by to pro ně bylo nevýhodné. Tyto myšlenky možná odkládají na pozdější období, až budou ekonomicky a mocensky ještě silnější. Což je v kontrastu s Ruskem, které není tak ekonomicky silné, aby si mohlo dovolit takhle rozpoutat velmocenskou politiku.

Jaká je podle vás budoucnost vztahů Ruska se Západem? Hrozí nám nějaká obdoba studené války?

Obnova studené války mezi Ruskem a Západem podle mě nehrozí. Rusko není tak silný hráč ekonomicky ani politicky. Studená válka byla ideologicky vymezená, konflikt Západu s komunismem. Současné Rusko takovouto silnou internacionální ideu nemá. Je budované na základě ruského nacionalismu, a to není exportní idea. Pokouší se restaurovat nějakou imperiální politiku. Ta se však odkazuje na minulost bývalého carského impéria a je geograficky limitovaná. I tady časem podle mě Rusko zhodnotí své reálné možnosti. Nemyslím si, že by nastal nějaký dlouhodobější rozsáhlejší mezinárodní konflikt. Navíc, pokud se Čína bude snažit o nějakou expanzi severním směrem, bude tím tlačit Rusko ke spolupráci se Západem. Stejně jako islámský terorismus. Takže Rusové možná zjistí, že je pro ně nebezpečím právě Čína a islámský fundamentalismus. Muslimové v Rusku demograficky sílí, ruská populace vymírá. Tohle by si měli rychle spočítat. Že je pro ně vlastně výhodné se Západem spolupracovat.

Musím vám dát za pravdu, že postavit se proti Západu je pro Rusko vlastně nevýhodné. Ale bohužel nyní hrají prvořadou roli asi emoce...

Samozřejmě, ten vládce hraje na emoce. Kvůli popularitě u obyvatelstva provozuje zahraniční politiku, která je pro zájmy země kontraproduktivní, a je výhodná jen krátkodobě. Může se i stát, že bude v této politice pokračovat, i když je pro Rusko z dlouhodobějšího hlediska nevýhodná. Ale pro něj osobně výhodná je. Takovýto kontrast se odehrál v řadě případů v různých zemích.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Stejně střílí Američané.“ Drulák a ukrajinské útoky na Rusko

18:42 „Stejně střílí Američané.“ Drulák a ukrajinské útoky na Rusko

Jak to bylo s americkým souhlasem Ukrajině střílet na Rusko raketami dlouhého doletu? Bývalý elitní …