Na svůj facebookový profil jste napsala, že jste ve středu navštívila bývalého prezidenta Miloše Zemana. Prozradíte, o čem jste hovořili?

Původně to měla být návštěva vedení Trikolory u pana prezidenta spojená s natáčením Studia TRIKO, ale vstoupilo do toho moje onemocnění. Takže to nakonec dopadlo tak, že Petr Štěpánek, 1. místopředseda Trikolory, natočil povídání s panem prezidentem ještě před volbami a já si domluvila náhradní termín návštěvy. S panem prezidentem jsme probrali všechny aktuální události u nás i ve světě. Obzvláště zajímavé bylo povídání o věcech, ve kterých spolu nemusíme úplně souhlasit. Ale je to vždycky obohacující povídat si s chytrým člověkem a přemýšlet o jeho argumentech. A pak je tu také řada věcí, na které máme názor stejný. Samozřejmě jsem panu prezidentovi dodatečně poblahopřála k jeho životnímu jubileu. On mi zase věnoval svoji novou knihu.   

Když jsme u Miloše Zemana, co říkáte na nedávné vyjádření režiséra Hřebejka, který po oslavě Zemanových narozenin na Hluboké v hotelu Štekl, kterých se zúčastnil například slovenský premiér Fico, nebo maďarský premiér Orbán, Andrej Babiš a mnozí další, na sociální síť napsal: „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl, netvařme se proto překvapeně, až to vezmou (v Evropě) do ruky.“ Režisér svůj příspěvek později smazal, ale i tak, co byste panu Hřebejkovi vzkázala?

Trikolora se k tomu vyjádřila takto: Má to dva rozměry. Prvním je ten neuvěřitelný morální úpadek, do kterého se natlačily mnohé naše kulturní celebrity, ta jejich doslova zhmotnělá nenávist. Zůstává nad tím rozum stát, odkud se v těch lidech, kteří jsou ve svých oborech často úspěšnými profesionály a jsou za nimi zajímavé tvůrčí počiny, taková šílená politická a ideologická zloba a zášť vzala. Nejstrašnější na tom je, že nad určitými lidmi na jedné straně ohrnují nos, ale coby příjemcům nejrůznějších grantů a dotací jim peníze od lidí, kterými pohrdají, nesmrdí. 

Druhý rozměr je právní. Nejsme příznivci stíhání verbálních trestných činů, ale pokud už jsme na takovou cestu, bohužel, nastoupili, bylo by správné měřit všem stejným metrem. Namísto toho vidíme pravý opak. Zatímco někteří lidé v chapadlech orgánů činných v trestním řízení za své neomalené výroky končí a často od soudů odcházejí dokonce i s dlouhými nepodmíněnými tresty, nemluvě o bagatelních případech typu stíhání za nějakou nášivku či písmeno Z, téhle skupině říkejme třeba podlidé, evidentně tu existuje jiná sorta spoluobčanů, říkejme jim třeba nadlidé, pro které stejná pravidla neplatí. Jsou prostě beztrestní, a to přesto, že intenzita jejich hnusných vyjádření je minimálně stejná, ne-li vyšší, jako u skupiny první. Česká republika se za vlády politického zločince Petra Fialy už dávno měla přejmenovat na Zemi dvojího metru.