Odsoudil jste nyní kriminalitu několika Vietnamců zapojených do obchodu s produkty vyrobenými ze zabitých tygrů v zooparku Bašť. Je vietnamská kriminalita pro Česko bezpečnostním rizikem?

Samozřejmě, že ne. Někdo se tady jen snaží očernit vietnamskou komunitu a poslední dobou se v médiích často objevují takové zprávy. Vezměte si třeba příklad obrovského pašování a prodeje heroinu v USA, Austrálii či Česku z června. Policie obvinila šedesát lidí. V tomto případě se psalo, že kriminalitu páchali Češi a cizinci. A tak to je vždy. Do čehokoliv je zapleten Vietnamec, tak se uvede jeho národnost. Proč?

Nicméně vietnamské pěstírny marihuany u nás se staly už nechvalně známým jevem...

To je minulost. V roce 2013 jsme ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a zdejší vietnamskou komunitou nastartovali projekt Stop drogám! V jeho rámci jsme ve velkých příhraničních městech jako Liberec dělali osvětové akce a drogová kriminalita poklesla. Dokonce byla zřízena anonymní nahlašovací telefonní linka, jíž se zabýval přímo šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Přes sto třicet Vietnamců na ni zavolalo, aby ohlásilo drogové trestné činy svých krajanů. To dokazuje, že naprostá většina Vietnamců žijících u nás si nepřeje mít s drogami nic společného.

V Česku žije 58 025 Vietnamců a z toho jich bylo za patnáct let v souvislosti s drogami trestně stíháno tři sta, takže není možné paušálně odsoudit všechny Vietnamce.

Takže podle vás existují nějaké snahy očernit komunitu Vietnamců v Česku?

Mnohé tomu nasvědčuje. Před určitou dobou jsem vystupoval v televizi a tam jsem kritizoval fakt, že se předák odborů Josef Středula v pořadu Václava Moravce vyjádřil v tom smyslu, že k nám žádní Vitenamci nemohou a na přání odborů se začala zakazovat víza dokonce i pro studenty českých státních škol. Dávám to do souvislosti s tím, že mezi Vietnamci jsou kriminálníci, které my tvrdě odsuzujeme, nicméně veřejně říkám mnoho let, že Česko o kriminálníky z Vietnamu nemá zájem. Na druhou stranu o slušné a pracovité Vietnamce ano a na tom trvám.

Předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Pralamentu ČR a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek řekl při jednání výboru: „Vietnam je prostě organizovaný zločin. Já když jsem byl v Hanoji a v Saigonu, tak se mi Vietnamci omlouvali, normální Vietnamci, že nám prostě takovýmto způsobem posílají takovýto rozsah zločinu do České republiky". Hodně vás to rozčílilo?

Přímo státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Miloslav Stašek a řada poslanců, třeba poslankyně ODS Zuzana Majerová anebo poslanec za KSČM Daniel Pawlas na tomto zahraničním výboru kritizovali špatnou situaci s vydáváním víz do Česka na velvyslanectví v Hanoji. A protože z minulosti za to nese plnou zodpovědnost poslanec Zaorálek, tak neměl jinou odpověď, než že nesmyslně zaútočil na vietnamskou komunitu v Česku. Dost je to urazilo a hlavně poškodilo.

Velvyslanectví Vietnamu v tomto smyslu předalo českému Ministerstvu zahraničí protestní nótu, v níž si stěžuje na Zaorálkovy výroky. Snad v jeho případě nejde o honění nějakých politických bodů. Vím, že v zahraničním výboru šlo od výše zmíněných o správnou kritiku, protože nedobrá situace s vydáváním víz pro Vietnamce na českém konzulátu v Hanoji už trvá od roku 2006. Na žádném jiném velvyslanectví v Hanoji nejsou takové problémy jako na našem.

Například slečna Thu Thuy Truong, která pracovala pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a byla členkou spolku Idealisté.cz, tedy mladých lidí se sociálnědemokratickými ideály, vám k tomu něco řekla?

Ne. S touto ženou jsem se nikdy nesetkal. Nemohu o ní tudíž hovořit. Nicméně nesmíme zapomenout jednu věc. Vietnamci jsou z devadesáti procent buddhisté, tedy strašně zdvořilí lidé. To znamená, že když se jim něco nelíbí, tak mlčí. A na svém Facebooku, kde mám 5000 vietnamských přátel, je vyzývám: „Nemlčte, protože v Česku mlčení znamená souhlas!"

Za ta léta třeba i osmiměsíční pobyt v Hanoji je znám velmi dobře. Mají jiné životní priority. Právě z pozice buddhistů dělají tu chybu, že zdvořilostně mlčí.

Na druhou stranu je Vietnamská socialistická republika komunistickou zemí. Nemohou gastarbajtři odtamtud do Česka importovat nezdravé rudé myšlenky?

Dovolte, abych se zasmál. V žádném případě. Ve Vietnamu je do tří milionů komunistů z devadesáti sedmi milonů obyvatel. V ČSSR jich bylo za bývalého režimu zrhuba dva miliony. Navíc ve Vietnamu nikdy nebylo zrušeno drobné soukromé podnikání. Navíc Vietnamci, co nemají práci, ať je to doktor věd, inženýr, švadlena, zedník, tak mohou jít legálně pracovat do čtyřiceti zemí světa. Například dva a půl milionu Vietnamců žije a pracuje v USA.

Když nedávno navštívil Vietnam ministr zahraničních věcí USA Mike Pompeo, tak nejen, že měl na klopě saka odznáček s americkou a vietnamskou vlajkou, ale pozval Vietnamce k návštěvě, případně ke studiu v USA. Velvylsanec USA ve Vietnamu dokonce zveřejnil video, na které zve Vietnamce ke studiu v USA.

Proč se tedy Česko tak brání udělování studijních či pracovních víz Vietnamcům?

Naše česko-vietnamská společnost existuje již jedenadvacet let. Dáváme pořád návrhy, ale nic. Dokonce jsme roku 2016 předali vládě a všem ministerstvům pilotní projekt, jak získat legálně pro české výrobce a firmy pracovníky s možností, že je lze předem ve Vietnamu prakticky přezkoušet, co umí. Nechceme sem vozit nějaké nekompetentní pracovníky. Předali jsme na zdejším Ministerstvu zahraničí potvrzení od jeho vietnamského protějšku, že má zájem sem legálně vysílat pracovníky. Nic se nestalo. Nikdo jednat nechce.

Proč jsou s tím takové problémy?

Důvod je jednoduchý. Dokud bude existovat systém, že Vietnamci, co mají zájem přijet pracovat do zdejších podniků, a takových už je zde pět a půl tisíce, musí za získání víza zaplatit vietnamským zprostředkovatelům úplatek až v hodnotě osmnácti tisíc dolarů, tak zůstane vše při starém. Oni se tím zadluží. Když však úplatek zaplatí, tak vízum od českého konzulátu dostanou. Jak se kdo s kým dělí, nevím. To by měl zjišťovat někdo jiný.