Vy již máte s řízením krizových situací zkušenosti, v roce 2002 jste zajišťoval evakuaci Karlína.

Ano, já jsem v té době pracoval na Odboru bezpečnosti a krizového řízení MČ Praha 8 a ten plán, podle kterého se v roce 2002 evakuovaly čtvrti Karlín a Libeň, jsem vypracovával já. Byla to standardní práce, ten plán byl vytvořen dlouho dopředu, samozřejmě jsem ovšem netušil, že někdy dojde k jeho realizaci.

Tvoříte plán, ale říkáte si: „No, zákon to vyžaduje, tak ho dělám, ale to se nikdy nestane.“ No a pak se to stalo.

Lze ty dvě události, tedy povodně z roku 2002 a dnešní koronavirovou pandemii, nějak souměřit?

To lze porovnat, pouze co se týče nároků na ty lidi, kteří jsou situací postiženi. Nesouměřitelné to je v tom, že u povodně jsme věděli, že voda bude jednou kulminovat a pak opadne. Také opatření, která tenkrát byla zavedena, tedy např. zákaz vstupu do postižených prostor, byla omezena pouze na konkrétní lokalitu. Okolní svět fungoval normálně a nouzová situace byla ohraničena vodou. V tom je velký rozdíl.

K jakým opatřením nyní MČ Praha 8 přistoupila?

Nouzový stav je vyhlášen nad celou republikou a jeho základní parametry vyhlašuje vláda, takže se pohybujeme v tomto stanoveném rámci. Nad tento rámec se snažíme přispět k celkové lepší epidemiologické situaci tím, že dezinfikujeme místa, kde se z logiky věci lidé vyskytují častěji, tedy např. lavičky a podchody směrem k MHD.

Současně s tím se snažíme sami jít příkladem, to znamená, že v budově úřadu vyžadujeme nošení roušek, nad kterými stále mnoho lidí ohrnuje nos. Najednou je každý chytrý. Bez nich ale dovnitř nikoho nevpustíme. Teď také převádíme zaměstnance úřadu na dvě části, aby byl možný zástup v případě karantény. Objednali jsme navíc roušky pro naše zaměstnance u místní švadleny.

Snažíme se také zabezpečit péči o naše seniory, protože ne každý z nich má nablízku rodinu, která se o ně může postarat. Jsou tu také senioři, kteří tu péči potřebují mnohem intenzivnější a navštěvuje je ošetřovatelka, která jim pomáhá s běžnými denními úkony. Tam je naše situace nyní ztížená, protože naším prvořadým úkolem je ochránit jak naše zaměstnance, tak i tyto seniory, neboť ti jsou tou vůbec nejohroženější skupinou.

Také se snažíme přispět k informovanosti, protože byť se to nezdá, tak i v dnešní době existují lidé, kteří informacemi úplně nevládnou. Může být problém například v orientaci na sociálních sítích, opět se bavíme o starších lidech. Dnes už šedesátníci zcela běžně na Facebooku jsou. Ale drobná skupinka těch nejstarších s tím zacházet neumí.