„To, čeho jsme nyní svědky, je nesmyslnost veřejných zpráv BIS, ve kterých píše věci, které se mají řešit na úrovni exekutivy, a nikoliv medializovat. Exekutiva má požadovat důkazy tvrzení, aby se skutečně mohla rozhodovat ve prospěch země. Dostavba Dukovan je jistě o částečné závislosti na desetiletí. Žádný rozumný dodavatel tak důležitých celků, jakými jsou jaderné elektrárny a jaderné palivo, nebude zemi, která je přijme, po té tou závislostí vydírat. To by toho asi už moc nevyvezl a neprodal.“ Tak komentujete zprávy BIS. Proč to vlastně BIS dělá? A myslíte, že ty zprávy jsou zbytečné a vůbec by vznikat neměly?

Zákon ukládá tajným službám psát výroční zprávy v režimu utajeném ve stupni tajné, které se předkládají vládě a prezidentu republiky. Tyto zprávy v režimu tajné jsou, předpokládám, natolik konkrétní a odůvodňující sdělované fakty tak, že nevyvolávají jakékoliv pochybnosti. Když napíšete veřejnou zprávu a uveřejníte z ní některé věci, jak to dělá BIS, logicky vyvstávají dotazy, proč to tvrdí. Je to protimluv, když tajná služba vydává veřejné zprávy. Ničemu to moc neslouží, obzvláště v případě kontrarozvědky, která popisuje bezpečnostní stav na území České republiky. Tyto věci mají sloužit k rozhodování exekutivy, ze které samozřejmě nevylučuji prezidenta republiky, aby v nich BIS popsala stav a jasně deklarovala, že věci, které ve svých zprávách tvrdí, jsou podložené empiricky, že si za nimi stojí a dospěla k nim na základě vlastní činnosti.

Za celou dobu, co jsem byl v rozvědce, a pokud vím ani kolegové v jiných službách, jsme nikdy nezažili, že by někdo po nás chtěl zdroje. Ano, stalo se, že se mě ministr ptal, jak je zpráva, kterou mu ukazuji, hodnověrná. S vědomím absolutní odpovědnosti za sdělené jsem mu říkal, že je to opravdu hodnověrné, anebo že jsou to naše domněnky. Toto musíte sdělit. Ale abyste říkal z jakého je to zdroje, jak se jmenuje, to mi přijde nadbytečné. Netajím se tím, že jsem ani sám neznal jména těch agentů, protože jsem to nepotřeboval. Ani jsem neviděl důvod, proč bych ta jména měl znát. Pro mě bylo důležité, že jsem znal jeho přezdívku, ale hlavně jsem věděl, jestli je důvěryhodný nebo není. A to je základ vaší práce v této službě. Stále hodnotíte vaše zdroje z hlediska jejich důvěryhodnosti. Děláte prověrky toho, jestli to, co vám říkají, skutečně odpovídá realitě.

Prezident Zeman žádá po BIS jména ruských špionů? Co na toto říci?

Čím více bude ředitel BIS Koudelka operovat ve veřejném prostoru s rejdy ruských agentů, tím více bude vzbuzovat pocit, který se dostal do podle mého absurdního požadavku pana prezidenta, že chce vidět jejich jména. Na druhou stranu když se podíváte na zastupitelský úřad a vojenské oddělení Ruské federace, tak všichni členové vojenského oddělení ambasády budou příslušníci ruské zpravodajské služby GRU. Pak tu budete mít deklarované zástupce SVR, což je služba vnější rozvědky. Při nějakém dlouhodobém sledování těchto lidí přijdete na to, kdo kam patří. Hlavním problémem nejsou lidé, kteří tu jsou pod diplomatickým krytím a o kterých to víte. Větším problémem jsou ti, o kterých to nevíme, kteří nejsou v rámci diplomatických struktur. Jsou tu pod různým jiným krytím – novinářů, obchodníků atd. Běžně se pohybují mezi občany České republiky. Z hlediska potřeby ani premiér, ani prezident nepotřebují znát jména těchto lidí.