Mluvilo se tady o tom, jak by Motoristé chtěli navázat na starou ODS, byl tu hostem její zakladatel, prezident Klaus. Vy jste zástupce mladé generace, sám jste tu přiznával, že devadesátá léta si nepamatujete. Co je z vašeho pohledu mladého člověka to „dědictví“ a co by se naopak mělo vyvíjet?

Já pamatuji takový ten poslední dozvuk pravicových myšlenek, když už pan Klaus byl na Hradě. Vzpomínám si třeba, co prosazoval Mirek Topolánek, to podle mě ještě to „dědictví“ bylo. Ale potom tu na pravici zůstalo strašné pusto. Hodně lidí se to pokoušelo změnit, neuspěli přitom Svobodní, Trikolora. A teď na politické situaci vidíme, jak pravicová liberálně konzervativní politika chybí.

Mám pocit, že Motoristé jsou úplně jiné kafe. Aspoň tak, jak jsem to vnímal dneska tady na kongresu. Nevracejí se totiž ke kořenům pravice jen slogany, ale i myšlenkami, které tu dneska zněly. Myslím, že jsme skutečně u zrodu smysluplného pravicového programu pro Českou republiku a po dlouhé době, snad po patnácti letech, bude v nabídce do Sněmovny volitelná pravice, s ambicemi a šancí něco ve volbách dokázat. Musím se přiznat, že z toho jsem nadšen.

Co jako mladý člověk říkáte na to, jak to Petr Macinka s Filipem Turkem uchopili z hlediska marketingu, prezentace a komunikace?

Poslední dobou to vnímám strašně dobře. Když jsem viděl grafiky, vizuály, webovky, tak mi to přišlo na extrémně dobré úrovni, navíc když si uvědomím, že to skutečně dělají nadšenci.

Já si uvědomuju, že jsem asi taky dost přispěl k tomu, že jsou Motoristé vnímaní jako provokující strana, ale teď už je čas zabrušovat hrany, protože dnes už jsme se chtěli předvést jako dospělá strana. K nějaké drzosti nebo provokaci samozřejmě dál můžeme sáhnout, ale už je třeba to hlavně odmakat. Lidé chtějí vědět, co jim strana nabízí, když jí mají dát hlas v nejdůležitějších volbách.

Takže už nebude „hranatost“?

Hranatí budeme určitě (smích). Ale pokud se z nás má stát největší pravicová strana v Česku, tak už si nemůžeme získávat pozornost jen provokací. Myslím, že dnes se ukázalo, že už máme dostatečný potenciál získávat si pozornost našimi kandidáty, experty a jejich myšlenkami.

Kongres jste uspořádali ve sportovní hale v takovém stylu amerických kongresů. S videem, akustikou a kouřovými efekty, také s velmi živým publikem, viděli jsme několikrát standing ovations. To je taky v české politice určitá stylová novinka…

To vzniklo tím, že jsme chtěli na tomto kongresu přijmout do strany větší počet nových členů. Měli jsme více než 1 400 přihlášek. A vyděsili jsme se, kam se nám vejdou. Takže z toho to vzniklo. Nakonec se to povedlo, jsme rádi, že jsme měli plno, máme i zprávy, že někteří se sem nedostali kvůli sněhové kalamitě, tak ti by asi stáli i s námi na pódiu…

Atmosféra byla na poměry českých sjezdů mimořádná, já za svou novinářskou kariéru takovou nepamatuji.

Já bohužel nemůžu srovnávat, jsem na stranickém sjezdu poprvé. Bylo to pro mě zvláštní, muset fungovat v nějakém pevném programu a poslouchat ochranku. Ale mám radost, že se to povedlo, lidé na tom oddřeli opravdu hodně práce. Já celý den trnul, řeknu vám to po ostravsku, že se něco posere.

Práce vám ale asi nekončí, spíš naopak. Pan předseda Macinka avizoval, že za rok chce nejen do Sněmovny, ale i do vlády, určitě budete sledovanější. Co to znamená pro vás jako pro krajského lídra a hlavně předsedu stranické mládeže?

Budeme dál nabírat členy a pracovat ještě více. Máme program, jak fungovat na univerzitách, jak dát té mládežnické organizaci skutečný život, chceme pořádat sportovní akce, přednášky, toulky za historií. Chceme, aby každý mladý člověk, který bude chtít pravicové politice pomoci, na to měl prostor.