Jak hodnotíte loňský rok?

Já bych použil starodávný vtip, který říká, že považuji loňský rok za průměrný, což znamená, že byl horší než ten minulý a lepší než ten následující.

Optimista tedy nejste. Proč myslíte, že bude tento rok ještě horší než loňský?

Protože řešení skutečných problémů nebylo žádné. Pokračuje zadlužování vysokým tempem.

Ministr financí Andrej Babiš přece tvrdí, že je jediný ministr financí, který snížil státní dluh. Vy s tím nesouhlasíte?

To je součást mého očekávání, absolutní populismus, na kterém se dokonce podílejí i média.

Takže si nemyslíte, že vláda plní to, co slíbila před rokem při svém nástupu?

Vláda za rok neudělala nic.

Jak hodnotíte jako exministr financí kroky Andreje Babiše v resortu financí? Máte pocit, že se něco změnilo k lepšímu? Úspěšný majitel Agrofertu přece sliboval, že bude stát řídit jako firmu, tedy hospodárně, že sníží zadlužení státu…

Pojďme si říci, co říkal před rokem. Že někde najde sto miliard korun, nevím, kolik jich našel, ale sto jich určitě nebylo.

O sto miliard nás spíš opět letos zadluží…

Teď jsem někde četl, co se všechno od Nového roku mění. Kde se mění DPH a komu všemu bylo přidáno. Já chápu, že se to leckomu líbí, ale je to všechno na dluh.

Vy jste byl velkým kritikem i exministra Miroslava Kalouska. Když srovnáte jeho úspornou politiku s kroky Andreje Babiše, koho z nich považujete za lepšího šéfa státní pokladny?

To je podle starého českého přísloví z deště pod okap. Skutečná řešení nebyla ani za Kalouska, jeho propaganda byla také úspěšná, on ostatně vlastně naučil společnost, že 100 miliard korun ročního dluhu je krásné malé číslo. Ale bylo to doprovázeno kosmetickými úpravami, které aspoň neprohlubovaly státní dluh. To je pravda. Současné kosmetické úpravy ho prohlubují.

Takže by se dalo říci, že Miroslav Kalousek byl přece jen lepším ministrem, když státní dluh neprohluboval, ne?

Ne, já si myslím, že oba doktoři, kteří míří mimo podstatu onemocnění, jsou k ničemu a nedělal bych mezi nimi žádné plusy a minusy. Tohle je vítězství populismu a pokrytectví. Vezměme si neochotu politiků snížit spotřební daň na pohonné hmoty. Politici se vymlouvali na to, že i když se sníží spotřební daň, neprojeví se to v ceně benzínu. Současná situace dokazuje, že to jsou lháři, kteří hledali záminku, jak to neudělat. Dnešní pád ceny pohonných hmot dokazuje, že když klesá cena ropy, projevuje se to v cenách na benzinových stanicích. A pak tvrdili ještě jednu lež, a to, že při vyšší dani vyberou víc peněz. To už se také prokázalo, že neplatí. To je krásný důkaz, že naši politici buď ničemu nerozumějí, nebo lžou, protože ceny pohonných hmot klesají a klesají podle toho, jak klesá cena ropy. A tím pádem považuji za prokázané, že by bývaly klesaly ceny pohonných hmot, i kdyby bývali snížili spotřební daň, což samozřejmě měli. Pak se pokles ukáže na všech trzích, které jsou opravdovými trhy, to znamená, že je tam konkurence. Nefunguje to jen v případech, kdy není konkurence, nebo když někde existují zakázané dohody mezi těmi údajnými konkurenty. Teď se ukázalo, že mezi prodejci pohonných hmot je konkurence a že pod tlakem musí reagovat na cenu, za kterou nakupují, a proto snižují konečné ceny. Já jsem tuto marnou válku s Kalouskama a Sobotkama i dalšími vedl nejméně deset let. A teď se konečně ukazuje, že neměli pravdu. A já považuji za svoji povinnost upozornit veřejnost, že jí ti lidé lhali. Že snížení komponent ceny se projeví do finální ceny. Takže by to bývalo mohlo pomoci. Je strašně zajímavé, že teď všichni říkají, že snížení ceny pomůže rozvoji celé ekonomiky, což je samozřejmě pravda. Ale nebyla to pravda, když jsem říkal, že mají snížit spotřební daně, že se tím sníží cena pohonných hmot a že to pomůže rozvoji ekonomiky. Teď se k tomu nikdo nehlásí, protože k těm, kteří tomu nerozuměli nebo lhali, patřili skoro všichni.