Věda, medicína, politika a já. Takový je název vaší životopisné knihy, která nedávno vyšla v nakladatelství Olympia. Připadá mi, že z těch tří oborů lidské činnosti vám byla nejbližší věda. Čím vás tak přitahovala a splnila vám to, co jste si od ní na začátku profesní dráhy slibovala?

Moje životopisná kniha byla z velké části napsána během pandemie covid-19, kdy jsem měla více času na přemýšlení a sebereflexi. Od té doby, kdy jsem ji na podzim roku 2022 dopsala, jsme svědky mnoha nových událostí, ke kterým bych se nyní v knize ráda vyjádřila, a tak jednou napíši pokračování. Kniha se prodává jak na e-shopu, tak v prodejnách knihkupectví Dobrovský a Luxor jako novinka.

Od konce roku 2018 již nejsem v politice a také se do ní, vzhledem ke svému věku, asi již nevrátím. Přesto současné dění pečlivě sleduji a s mnoha přáteli současný vývoj diskutuji. A tak nyní věnuji hodně času vědě, to je láska na celý život. Věda mne přitahovala možností mít absolutní samostatnost v myšlení i v práci, která nepodléhala žádné ideologii a která mne na rozdíl od ostatních oblastí lidského konání nikdy nezklamala. Jak jsem se k vědě dostala a jaké úspěchy a neúspěchy jsem v ní měla, to je v mé knize popsáno a snad může být inspirací pro mladé vědce.

Měla jsem velkou radost, že křest mé knihy proběhl v Senátu Parlamentu ČR pod patronátem, dovolím si říci mého bývalého milého kolegy, se kterým jsme si často rozuměli, předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Knihy jsem podepisovala v Kolovratském paláci, v budově, kde jsem měla šest let svoji senátní kancelář. Myslím, že jsem se tehdy snažila udělat pro společnost, co bylo v mých silách, i za cenu toho, že to poškodilo moji vědeckou práci.

Ve Slovenské akademii věd, v jejímž Neuroimunologickém ústavu pracujete, jste získala grant na výzkum Alzheimerovy choroby. Kam jste se s bádáním posunuli? Výzkum kterých vážných nemocí, které jsou pro lidstvo největší metlou, je momentálně na nejlepší cestě k tomu, aby tato choroba takovou hrozbou být přestala? A jsou naopak nemoci včetně ALS, které vzhledem k dosavadním medicínským poznáním jsou ještě na dlouhá léta v podstatě nevyléčitelné?

V Neuroimunologickém ústavu Slovenské akademie věd stále pracuji na výzkumu neurodegenerativních onemocnění, mezi které patří Alzheimerova choroba i ALS. Tato onemocnění jsou neléčitelná, léčíme pouze jejich příznaky a snažíme se jejich průběh zpomalit. Neurodegenerativní onemocnění jsou daň za prodlužující se lidský věk a jejich budoucí léčba je vědeckou prioritou. Lidé se chtějí dožívat vyššího věku v přiměřeném zdraví a kvalitě života.

Z našeho výzkumu Alzheimerovy choroby jsme publikovali zajímavé práce, stále pokračujeme a brzy vyjdou další. Nyní se zabývám tzv. plasticitou, to je jak „nastartovat“ obnovu poškozené nebo špatně fungující nervové tkáně, což je právě důležité u onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, amyotrofická laterální skleróza (ALS), míšní poranění, stavy po iktu (mrtvici) u poporodního poškození mozku dítěte a u mnoha dalších. Připravuji k publikaci rozsáhlou studii, výsledky jsem již na pozvání přednesla na mezinárodních akcích, které tuto problematiku chápou jako nesmírně novou a důležitou. Bohužel, dnes již mám v Česku jen malý tým, který se mnou pracuje, ale pracuji s kolegy na Slovensku i ve Velké Británii.

Naše klinické studie aplikace kmenových buněk u pacientů s míšním poraněním a s ALS jsou velmi často citovány a stejná léčba, ve velkém měřítku a s obrovským finančním zajištěním, probíhá na několika pracovištích v Evropě, USA, Japonsku a v Jižní Koreji. V Koreji úplně stejnou léčbu ALS, jak jsem ji navrhla i já a se kterou jsme začínali v Motole, dostalo více než tisíc pacientů. Nedávno jsem recenzovala jejich publikaci o kladných výsledcích. Dnes je ale situace jiná, jsme ve vědě dál a bylo by možné začít ještě mnohem úspěšnější terapii ALS, jen to chce méně legislativních překážek a velkého investora.

Svět se postupně vzpamatovává z kocoviny, kterou mu připravily dva roky covidové pandemie. Doktor Čížek, cévní lékař, specialista na lékařskou etiku, který se v posledních letech intenzivně věnuje covidu a případným negativním dopadům očkování proti němu, hovoří o selhání vědy i politiky v tomto období. Tvrdí, že věda utrpěla ohromné škody, že v životě neviděl tolik špatných vědeckých článků, tolik zfušovaných či zfalšovaných studií, takovou brutální psychologickou manipulaci a neuvěřitelně masivní cenzuru opačných názorů. Máte vysvětlení, proč se toto dělo?