V minulých volbách jste kandidoval pod heslem „Těžká váha do Senátu“. Nač budete lákat voliče letos?

Dobré věci mají pokračovat, takže kampaň povedu pod heslem „Těžká váha do Senátu 2“ a doplním ji o pojmy, které myslím paří k dnešní době, a těmi jsou jistoty a bezpečí. To má význam zvláště v oblasti, kde kandiduji a kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost a lidé potřebují jistotu, že si slušně vydělají, budou mít práci, budou mít kde bydlet a uživí rodinu. Zároveň by měli mít i pocit bezpečí, a to nejen s ohledem na násilí nebo kriminalitu, ale také ohledně bezpečí zvenčí v této nejisté době. To, co se dnes děje v některých zemích Evropské unie, jako je Německo a Francie, by se nemělo přenést k nám.

Kampaň jste odstartoval videem z bazénku, v němž mluvíte o tradicích v ohrožení a vyzýváte lidi, aby „zapálili ohně a dali najevo, že my se svých tradic nevzdáme“. Komentátor Mitrofanov si všímá pochodní a zapalování ohně, které mu připomínají nacistické průvody, a kritika se ozvala i odjinud. Co říkáte na takové kontroverzní ohlasy?

To video splnilo svůj účel a vyvolalo polemiku. Ukazuje se tady také zajímavá věc –  že mnozí takzvaní seriózní novináři a lidé, kteří tvrdí, že mají sociální cítění, mají vlastně zlé srdce. Nic z toho, zač mě kritizují, v mém sdělení nebylo a představu zapálení ohně můžeme spojovat i s ohněm v srdci, který by měl zažehnout aktivitu lidí, aby se jednak nebáli jít k volbám, jednak neměli strach vyjadřovat své názory. Na druhé straně jsou tady lidé, kteří žijí negativně tou zlou a nenávistnou atmosférou a nacistickými pochody. Jestliže takhle přemýšlejí, nikdy nedokážou lidem vrátit dobrou náladu. A já si myslím, že už je tady doba lidem dobrou náladu vrátit. Česká republika na to má, patří mezi země, kde roste nejrychleji ekonomika, máme skoro nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Ve zmíněném videu říkáte: „Ti, kdo přicházejí, ať se přizpůsobí.“ Myslíte, že migrace bude tématem letošních voleb?

Na rozdíl od některých takzvaných odborníků placených kdo ví odkud tvrdím, že kdyby Fico na Slovensku nebyl dostatečně v této věci razantní, měl by dnes Kotleba v parlamentu třicet procent a Ficův Smer deset patnáct. Je jedno, jestli tady máme milion nebo žádného uprchlíka, ale pokud s tématem demokratické strany voliče v oblasti pocitu neosloví, je riziko, že se jej chopí extremisté; a to já si nepřeji. Je důležité, aby lidé měli pocit bezpečí. Na jedné straně čtu v novinách a slyším z veřejnoprávních médií, že migrace není problém, ale když vyjdu mezi lidi a bavíme se o čemkoli, vždy debata nakonec skončí u této problematiky – mluvíme o tom, co se děje ve světě a o tématu migrace. V posledních patnácti letech probíhá nové dělení světa a zároveň také dochází ke stěhování národů, to je vidět na počtech lidí, kteří se dali do pohybu. A tady záleží na tom, nakolik se chceme o náš životní prostor podělit, nebo ho dokonce přenechat jiným kulturám a národům. Koneckonců, stěhování národů není nic nového. Dnes Evropu vidí jako zaslíbený prostor mnohé národy, které by sem rády přišly. Otázkou je, jestli by v tom množství pak ještě nějaká životní úroveň v Evropě zůstala.

Ve věci migrace, ale nejen v tomto tématu, zaznívají z řad vaší sociální demokracie různé hlasy, je rozdíl mezi názory Jiřího Dienstbiera a třeba poslanců Humla nebo Jandáka. Není v tom riziko, že bude strana na voliče působit nekompaktně?

Sociální demokracie historicky byla platformou různých názorů, které sjednocoval základní rámec sociálního vnímání postavení lidí. Pokud jde o otázky současné situace ve světě, postoje k migraci nebo menšinám, to jsou věci, na které máme různé názory, a je dobré, že není snaha násilím tyto různé názory sjednotit. Tam, kde se to dělá, strany končí na okraji zájmu voličů. Problémem je, že někteří sociální demokraté – zejména z pražské části strany – jsou orientováni na ideály západoevropské sociální demokracie z poloviny minulého století, mezitím ale svět prošel výraznými změnami. Západní sociální demokraté výrazně ztratili a naopak v zemích střední a východní Evropy jsou úspěšní. To ukazuje na to, že naše zdravé pohledy na svět mají význam a pomáhají sociální demokracii uspět. Sociální demokracie tedy mluví více hlasy a Jirka Dienstbier určitě není tím hlavním, kdo určuje politiku strany.

Při setkání se studenty Masarykovy univerzity v Brně jste řekl, že jste zastáncem systému standardních politických stran. Jak hodnotíte aktuální úspěch těch „netradičních“, jako je ANO Andreje Babiše, které uspělo s určitou verzí „nepolitické politiky“?

Nepolitická politika je chyba a neznám ve světě demokracii, která by na ní fungovala. Třeba tady v mém obvodu v Hodoníně ANO vyhrálo komunální volby, ale dnes už je hnutí rozděleno na dvě skupiny a ukazuje se to i v jiných regionech. Hnutí ANO je nekonzistentní strana, která na rozdíl od sociální demokracie nemá žádnou historii a podobně jako u jiných stran „na jedno použití“ je možné, že skončí v zapomenutí, kam se už pomalu odebírá i TOP 09. Podobně skončily i Bártovy Věci veřejné a také Úsvit dnes těžko hledá, kam by se zařadil. Sociální demokraté, lidovci nebo komunisté udělali chyby, ale jsou čitelní. Čeká se na nějaké mesiáše, místo aby lidé pochopili, že je třeba jít cestou aktivního občanství, aby každý nejen šel k volbám, ale snažil se ovlivňovat dění kolem sebe a třeba se i stal členem strany, kterou volí, a aby třeba ovlivnil i to, kdo bude kandidovat apod.