Už jen měsíc zbývá do opakovaného a později i odloženého druhého kola prezidentských voleb v Rakousku. Jaké jsou momentálně vyhlídky obou kandidátů, ať už z pohledu průzkumů či komentářů v médiích?

Nevede se žádná intenzivní kampaň v médiích. Nedá se to rozhodně srovnat třeba s americkými volbami. Průzkumy ukazují téměř vyrovnanou situaci, ale spíš lehce „pro Hofera”, a to o 3 až 5 procentních bodů.

Jakou váhu lze v tuto chvíli přisoudit při rozhodování voličů migrační krizi a neslábne tento faktor, který by nahrával členu Svobodné strany Rakouska Norbertu Hoferovi?

Naopak, migrační faktor velmi posílil. Během posledního půl roku vyšlo najevo, že migrační krize bude jednak velmi drahá, jednak že přeci jen výrazně vzrůstá kriminalita. Jiná témata šla totálně do pozadí. Zvláště „lidový tisk” typu Kronen Zeitung nevynechá jedinou příležitost, aby se migrací a jejími následky pro Rakousko nezabýval.

V úterý byl v Rakousku na návštěvě bývalý agent Mossadu, Izraelec Rafi Eitan, který kdysi v roce 1960 unesl Eichmanna z Argentiny, je to svého druhu „živá legenda”. Ten na tiskové konferenci doporučil Rakušanům zavřít hranice, jinak že musejí počítat s vlnou teroru. Přijel právě na pozvání FPÖ, tedy strany, která podporuje Hofera, a ta zpráva je dnes v rakouských médiích velmi čtená. Samozřejmě, starého Izraelce, který se podílel na postavení Eichmanna před soud, nemohou ani multikulturní aktivisté jen tak obvinit z rasismu a nacismu, a on přitom říká víceméně totéž, co Hofer.

V našich médiích tu a tam proskočí zprávy o násilnostech v Rakousku v souvislosti s imigrační krizí, nebo o vyjádření rakouského ministerstva vnitra, že přibližně jeden ze tří žadatelů o azyl byl obviněn z nějakého zločinu v roce 2015. Jak moc je toto téma frekventované ve sdělovacích prostředcích našich jižních sousedů?

Velmi frekventované. Rakušané už delší dobu trpěli problémy s gangsterskou aktivitou ve Vídni, kterou svého času ovládali hlavně Čečenci, a mluvilo se o tom. Nyní je toto téma zcela otevřeně debatováno. Je to velký rozdíl oproti německým médiím, která jsou daleko opatrnější ohledně čehokoliv, co by mohlo zavánět diskriminací. Ne, že by mlčely úplně, ale ve srovnání s rakouskými se velmi „drží při zdi”.

O Vídni se říkalo, že by měla být baštou Van der Bellena. Ale nezmění na tomto faktu nic skutečnost, že v hlavním městě Rakouska se za minulý rok na polovině ze všech násilných činů – znásilnění, loupežích, pobodání a napadení – podílely severoafrické gangy bojující o kontrolu nad distribucí drog?

Ve vídeňském podsvětí probíhají po loňské imigrační vlně pouliční boje o to, kdo bude kontrolovat které teritorium. Dříve vládli Čečenci, kteří jsou ale vytěsňováni právě Araby ze severu Afriky a rovněž Afghánci. Jsou z toho občas krvavé potyčky, o kterých tisk rozsáhle informuje, protože v dříve ospalé Vídni je to senzace.

Volební výsledky Vídně dost záleží na tom, o které čtvrti se bavíme. Například zazobaný Floridsdorf, kam se odstěhovala řada bohatších etnických Rakušanů, je daleko nakloněnější FPÖ než střed města, kde žije buď bohéma, nebo přistěhovalci. Ale letošní prosinec bude zvláštní také v tom, že už se nedá spoléhat na to, že by přistěhovalci automaticky volili zeleného kandidáta. Zejména mezi obyvateli bývalé Jugoslávie je celkové naladění dost proti-islámské, pokud nejde o muslimy, samozřejmě, takže to vypadá, že srbské a chorvatské krajanské spolky podpoří spíše Hofera. A ve Vídni je obyvatel tohoto původu hodně, určitě přes sto tisíc.